Fata morgána hospodářského oživení: Americká centrální banka přiznala víc, než sama chtěla. Dluhové šílenství horší než před krizí

Kdo ještě pochybuje o tom, že americká – a spolu s ní i globální – ekonomika nekráčí vstříc ozdravení, nýbrž hluboké recesi, ten patrně přehlédl čtvrteční rozhodnutí americké centrální banky (FED) nezvýšit ani o píď úrokovou míru, za níž se v Americe půjčují peníze.

Michal Semín

Michal Semín

Podle důvěryhodných informací ze zákulisí pouze jediný člen Federálního rezervního systému hlasoval pro její zvýšení, všichni ostatní, včetně předsedkyně rady guvernérů FED Janet Yellenové, rozhodli o tom, že úroková míra zůstane na nule. Nikoli však proto, že by se vzepřeli logice stávajícího finančního systému a prohlásili úrok za lichvu. Důvod měli ryze pragmatický – převládl strach z ničivých důsledků sebemenšího zdražení peněz a následné kontrakce úvěrů.

Léčba dluhu dluhem

K pochopení tohoto kroku se musíme vrátit do roku 2008, kdy se FED pod hrozbou kolapsu globálního finančního systému rozhodl rozpohybovat ekonomiku historicky nevídaným snížením úrokových sazeb a masivním přílivem nových peněz do oběhu. Díky tomuto zásahu se finanční letadlo vyhnulo okamžitému zřícení, nicméně za cenu, že jeho pozdější pád bude ještě bolestivější.

Nemalujeme čerty na zeď? Posuďte sami. Od počátku finanční krize, z níž se podle mainstreamových ekonomů již Amerika vyléčila, se státní dluh USA zdvojnásobil. Zatímco na konci fiskálního roku 2008 činil dluh něco málo přes 10 biliónů USD, dnešní odhad šplhá k 19 biliónům. Ve stejnou dobu se razantně zvyšovaly také dluhy studentů, využívajících štědrých nabídek na financování studia či jiné dluhy v rámci spotřeby domácností a dalších odvětví soukromého sektoru. Celkový dluh – státní i soukromý – je odhadován na více než 90 biliónů amerických petrodolarů. Dluhových bublin je tedy k dunivému popraskání v americké ekonomice habaděj.

Optikou míry zadlužení je tedy americké hospodářství na tom mnohem hůře, než před propuknutím hypotéční krize v září 2008.

Fata morgána hospodářského oživení

Pokud by za těchto okolností FED zvýšil úrokovou míru byť i jen o jediné procento, ukázalo by se, že velká část těchto dluhů nebude moci být nikdy splacena, a celý systém by zkolaboval. Jak jsme nyní viděli, centrální bankéři „hegemona světové ekonomiky“ si netroufli zvýšit sazbu ani o mizerných 25 bazických bodů. Tak tomu se říká hospodářské oživení!

Bude možné úrokovou sazbu ještě někdy zvýšit?

Možná si to málokdo uvědomuje, ale pokud nebudou globální manipulátoři s trhy chtít dát průchod jejich volnému pádu, pak si již nikdy nebudou moci dovolit úrokové míry zvýšit. Historicky bezprecedentní výše zadlužení jim to jednoduše řečeno neumožní. Že je situace více než vážná, lze vyčíst i z toho, že Yellenová na tiskové konferenci po jednání nevyloučila, že by FED mohl na některém z příštích zasedání (říjen, prosinec) uvažovat dokonce o zavedení negativní úrokové sazby…

Reakce trhů FED nepotěšily

Většina analytiků se domnívala, že když FED sazbu na svém zářijovém jednání zvýší, propadnou se burzy hluboko do červených čísel. A že když sazba zůstane na nule, investoři propadnou euforii a cenu akcií – po velkých poklesech minulých týdnů – začnou opět šroubovat směrem vzhůru.

Nestalo se. Sazbu FED nezvýšil, a přesto čtvrteční i páteční seance (jak trefné to označení pro spekulativní obchody na burzách) skončily výrazným poklesem cen aktiv – akcií i dluhopisů.

Být globalistou, je ve mne malá dušička

Ke zvýšení základní úrokové míry v USA dojde tehdy, až budou mít globalisti hotovou představu o tom, jak na troskách stávajícího finančního neřádu vybudovat neřád nový. Takový systém, jenž by pro bankovní kartel a tu malou, leč mocnou skupinu jeho dirigentů, byl ještě „produktivnější“, než je systém stávající.

Ovšem být jimi, mám se raději na pozoru. Mohlo by se totiž stát, že jimi vyvolané turbulence nakonec strhnou do propasti i je samotné.


Zdroj: Protiproud.cz | Profil autora: Kdo je kdo