Arogantní Německo vzkazuje Evropě: Migranti, to je ale výzva, že?

Německo si připomnělo 25. výročí svého sjednocení a při té příležitosti prezident Joachim Gauck vyzdvihl přínos nově příchozích uprchlíků pro stávající německou společnost, čímž zaplašil všechny chmury imigračních skeptiků.

Eva Valerie Maxová

Eva Valerie Maxová

Prezident Joachim Gauck, je hrdý Němec a bývalý evangelický pastor, který na oslavách ve Frankfurtu nad Mohanem srovnal sjednocení Němců se současnou imigrační vlnou takto:

„Stejně jako v roce 1990 nás čeká výzva, která zaměstná několik generací….Na rozdíl od tehdejší doby ale nyní musí srůst dohromady to, co k sobě dosud nepatřilo. Východní a západní Němci měli přece jen společnou řeč, sdíleli kulturu a dějiny.“

Vzpomněl si i na 60. léta a řekl: „Bude to chtít určitý čas, než si nově příchozí zvyknou na společenský řád, který nezřídka bude v rozporu s jejich tradičními normami. A bude to chtít čas, než staří a noví spoluobčané převezmou odpovědnost za stát, který budou všichni vnímat jako společnou zemi. …Naše hodnoty jsou to, co naši zemi spojuje. Zde je hodnota člověka nedotknutelná.“

Všichni na tribuně, včetně Frau Merkel, shodně přikyvovali, a to i výroku hesenského premiéra Volkera Bouffiera, který vyzval společnost k větší  vstřícnosti vůči uprchlíkům:„Je naším společným úkolem běžence integrovat, aby se stali našimi spoluobčany. Proto jsem přímo na tyto oslavy pozval skupinu uprchlíků, aby mohli poznat, že Německo je vstřícná, tolerantní země, která vítá příchozí.“

Německý národ hrdě, zalit sluncem, oslavil znovusjednocení své velké Germanie. Země, která  nehledě na skepticismus svých sousedů ví naprosto přesně, co dělá. Její kancléřka s andělským jménem, s arogancí a patřičnou dávkou egoismu sloužící peklu, otevřela brány Evropy běženeckému exodu ze „Sýrie“.

Ví se, že válkou zbídačelých uprchlíků ze Sýrie je kolem dvaceti procent, ostatní „turisti ze Sýrie“ využívají nastalého chaosu, solidarity, velkorysosti, vyřvávají o porušování lidských práv a nelegálně s drzostí těch, na které tu už všichni čekají, táhnou do Evropy také. Eritrejci, Nigerijci, Pakistánci, Íránci, Somálci, Indové…ti všichni se díky falešným pasům, ale i bez nich, vydávají za nebohé Syřany. Jsou chytří, vybavení a drzí zároveň, vědí, že v měkké Evropě nikdo nemá čas, prostředky a vlastně ani vůli zkoumat, kdo je kdo. Všichni jsou atomoví fyzici, lékaři, architekti, přírodovědci, tak račte vstoupit!

Cílem cesty je Německo, proto jak nám vzkazují naši politici, buďme v klidu. Zatím se nic neděje. Česká republika je totiž drsná, nechápající, tyranizující země. Fuj! Hanba jí! Nelegální „chudáky“ umísťuje do detenčních zařízení, kde jim odebírá těžce naspořené tisícovky eur, mobilní telefony, zavírá je do malých pokojů, za okna s mřížemi, předkládá jim nechutnou jednotvárnou stravu, a bez arabského tlumočníka a stálé přítomnosti lékaře je tak blokuje někdy až 90 dní na jejich cestě do mnohem mírumilovnějšího zaslíbeného Německa.

Ano. Takto popisují své zážitky nelegálové zadržení na našem území sluníčkářským aktivistkám, které je navštěvují, aby s nimi natočily rozhovory, videa a poukázaly tak na brutální despotický přístup českých imigračních orgánů a vězeňské manýry detenčních táborů. Fakt, že u nás tihle pochybní jedinci bez víza nemají co dělat, už ve videích nezaznívá. Jsou to přece chudáci, kteří mohli nachladnout, onemocnět a hladovět, když prchali před zuřící válkou! Odkud že to vlastně prchali?!

Naši vrcholní politici, v čele s tím nejměkčím, nakonec diktát EU pokorně přijali, a tudíž i uprchlíky, kteří sem budou násilím vecpáni, protože o dotace páni politici přece přijít nechtějí! I proto si namáhají své unavené mozky a přemýšlejí, kdy a kde zřídit další utečenecký tábor, ve které bývalé věznici, kolik dokladů pro ty „chudáky běženecký“ nechat vytisknout, kolik miliard na to všechno uvolnit, a jak s nimi, pokud požádají o přece jen o azyl, bude cizinecká policie podle nařízení, brzy jistě schváleném unijními tupci, muset jednat.

Politici se tak snaží a přesto u nás zadržení běženci nahlas hulákají, že tady nebudou, protože je tady zima, vítr, bídný sociální systém, jedí se tu vepři a co je to vlastně za šíleně despotickou a chudou zemi! Zatím tady nejsou! Otázkou je, co bude, až germánská ruka na západ od nás přirazí dveře a  zařve: „Stop! Tohle nám už stačí! Ti další jsou  vaši! Rozeberte si je!“

Pak se budou muset zbylí muslimští ekoběženci spokojit s chladnou bídou a ubohým málem, a usadit se v naší malé, krásné, ale skromné zemi. To rozčilení a taková nespravedlnost! Když si v Německu mohli tak spokojeně a dobře žít!

Nelžou si ale milí Němci tak trochu do kapsy, když s jistou dávkou germánské pýchy a arogance dávají Evropě na odiv svou radost a štěstí z integrace těchto pologramotných, agresivních a líných běženců? Německo prý stojí před velkou výzvou pro všechny další generace!

Pokud stárnoucí prezident Gauck přirovnává dnešní invazi k roku 1961, kdy do Německa na základě smlouvy s Tureckem přišlo 740 tisíc levných pracovníků a v dalších vlnách pak činil celkový nárůst přistěhovalců přes 12 miliónů, měl by současně pojmenovat s tím  související a z toho plynoucí trvalé problémy, související s integrací Turků v německé společnosti.

Z téměř 82 miliónů Němců je  4,7 miliónů muslimů, většinou se hlásících k sunnitské větvi. Podle odhadu se zvládlo integrovat pouze 3-5% přistěhovalců islámského vyznání. Pokud první a druhá generace, převážně tureckých muslimů, tak nějak fungovala, ta třetí, stávající, je zdrojem velkých problémů. Neví totiž, kým je. Necítí se být ani Němcem, ani Turkem, následně v sobě pak nachází příklon k islámu, který jí pomáhá vyrovnat se s diskriminací a neochotou se integrovat.

Německá „paralelní společnost“ muslimů nepotřebuje a odmítá německou historii, kulturu, jazyk, tradice, náboženství. Tady platí jen Korán a právo šaría! Nucené sňatky a vraždy ze cti, kterých je dle Spolkového kriminálního úřadu mezi Turky ročně pár desítek, jsou tu běžné! Islámské obce nejsou pod státní kontrolou a tak zde bují radikální islamismus a extremismus, z něhož má většinová německá společnost oprávněný strach. Stejně jako ze snižující se porodnosti německých žen (1,1) oproti ženám tureckým (2,2), které začínají rodit o šest až sedm let dříve, tudíž jejich generace do společnosti nastupují mnohem dříve.

Odborníci hledají řešení v euroislámu, který by měl muslimům ulehčit integraci do západní kultury, měl by být tolerantní, svobodomyslný, hlásící se k pozitivním evropským hodnotám. Reálné zkušenosti však tento model zavrhují.

Evropští muslimové odmítají základní evropské hodnoty jako je svoboda náboženského vyznání, rovnost mužů a žen, tolerance vůči Západu. Mladí němečtí muslimové se snadno radikalizují, sledují činy Islámského státu, obdivují své salafistické souvěrce a zlobí se na západní svět bezvěrců. V německých mešitách, sklepích a garážích naslouchají kázáním fundamentalistických duchovních,  wahhábistických imámů ze Saudské Arábie a sní o nové Evropě, patřící muslimům! Na německé univerzity pronikají buňky Muslimského bratrstva, Hamásu, nebo Hizballáhu.

Německo dává ústy svých politických špiček světu zřetelně najevo, jak je rádo, že v roce 2015 může svých 800 tisíc, možná i milion uprchlíků přijmout. Velká gesta byla Němcům vždycky vlastní! Od začátku roku se v Německu už zaregistrovalo 577 tisíc běženců. Ministr vnitra de Maiziére mluví o zrychleném azylovém řízení, přiznává násilí na přeplněných ubytovnách, kde si běženci z nábytku vyrábějí zbraně, hovoří o narůstající agresi a suverenitě muslimů, a dodává:

„Každý, kdo sem přichází, má právo na to, aby se k němu přistupovalo slušně, s respektem a důstojně. Krajně pravicové nadávky a zločiny, které sahají až k výhrůžkám smrtí, nesmíme připustit a budeme proti nim bojovat celou silou právního státu. Velmi mnoho uprchlíků zde zůstane. Nemůžeme je tady jenom trpět, musíme je plně přijmout mezi sebe. Stanou se našimi sousedy, našimi spoluobčany.“

Směrem k běžencům pak s nadějí v hlase oznamuje: „Každý, kdo k nám přijde, musí přijmout a dodržovat náš systém hodnot a pravidel. To znamená, že každý řekne úřadům své pravé jméno i skutečnou zemi, odkud přichází. Patří k tomu i to, že se lidé nebudou prát a že budou respektovat ostatní lidi, bez ohledu na jejich víru a pohlaví….Jistě, některé ubytovny nejsou příjemné a mnoho jich je přeplněno. Ale prosím, nemějte velké nároky. Všichni se zatraceně moc snažíme, víc toho momentálně udělat nejde.“ Ano. To jsou slova německého ministra vnitra!

Podle šéfa německé centrální Bundesbank Jense Weidmanna mají přistěhovalci pomoci stárnoucímu Německu k dalšímu hospodářskému rozvoji. Imigrace a následná integrace nové pracovní síly je spásou budoucího Německa! Bez nich by podle průzkumů do deseti let chybělo na německém trhu kolem 6,5 milionu pracovníků. Imigranti mají nastoupit na horší a hůře placené práce, zaplnit strojírenské obory a následně německé továrny. Nově příchozí ženy pak mají být zárukou zvýšení porodnosti německého národa.

Muslimové mají o své misi do Evropy jasno. Přední jeruzalémský imám Muhammad Ayed  v mešitě Al Aksa v Jeruzalémě všem muslimským uprchlíkům před časem rozčileně připomněl:

„Uděláme je plodnými! Budeme s nimi rodit děti a ovládneme jejich země! Německo není milosrdné. Chce imigranty jen na práci! Dá Alláh, pošlapeme je našima nohama. Skrze Evropu je do srdcí zasévána nenávist vůči muslimům. Přáli by si, abychom my byli mrtví, jenže jsou to oni, kdo ztratili plodnost a hledají ji v našem středu! A my jim dáme plodnost. Budeme s nimi plodit děti a ovládneme jejich země! Přijímejte uprchlíky. My je brzy shromáždíme ve jménu Chalífátu…“ (18. 9. 2015)


Před pár měsíci se s každým vynořením u břehů Středozemního moře ozývaly protesty, dnes se s každým zabušením davu na vrata uprchlického tábora ozve jen souhlasné německé zabučení: „Kommt herein!“. Evropa je a bude tedy chtě nechtě v mnoha směrech „obohacena“. Díky ohebným panákům v radách a komisích Evropské unie, a především díky kandidátce na Nobelovu cenu míru 2015, sebestředné kancléřce Frau Merkel, která v tomhle paradoxním světě cenu míru nejspíš získá, když ji už dříve mohli dostat Arafat i Obama za „zásluhy“, o nichž by se dalo dlouze diskutovat.

Jaký mír a pro koho vlastně, když ten evropský v duchu křesťanských tradic Angela Merkel ohrozila invazí islámu, nejrychleji rostoucího náboženství na světě?!

V roce 2010 žilo podle odhadů Pew Research v Evropě zhruba 43 milionů muslimů.V roce 2050 by měl jejich počet dosáhnout 71 milionů!

Ahmed Mansour z berlínského vedení Německého islámského fóra je realista, a proto upozorňuje německé úřady na nebezpečí salafistických radikálů, kteří živě náborují před uprchlickými ubytovnami. Majoritní Němci musí být mírumilovní, vstřícní, nabídnout své domy, svou pomoc všem uprchlíkům, i proto že:

„Pro přijetí hodnot německé společnosti nestačí říkat uprchlíkům – to je zakázáno a to je dovoleno! Je třeba, aby se s nimi i v mešitách mluvilo o rovnoprávnosti všech lidí, o významu občanské společnosti. A především je potřeba jim zajistit perspektivu kvalitního života, aby se zde necítili frustrovaní.“

Opravdu je muslim Ahmed Mansour tak naivní, a věří tomu, že v německých mešitách bude nově příchozím muslimům jejich imámy vykládáno o rovnoprávnosti všech lidí a občanské společnosti, když jsou zde prozatím z Koránu hlásána i tahle slova?

„Vy, kteří věříte! Bojujte proti těm z nevěřících, kteří jsou poblíže! Nechť ve vás naleznou tvrdost a vězte, že Bůh je na straně bohabojných!“  (Súra Pokání 9:123)


Zdroj.