Václav Klaus je bezkonkurenčně náš nejlepší politik s nejhorší komunikací

loading...

Abych předešel nedorozumění, tak hned na úvod řeknu, že Václava Havla jsem do výběru nezařadil vůbec a to z jednoduchého důvodu. Václav Havel byl myslitel a filozof světového formátu, uznávaný autor divadelních her pro úzké publikum, mnohonásobný kandidát Nobelovy ceny a oblíbenec všech amerických prezidentů bez ohledu na jejich politické zařazení, barvu pleti a hudební nadání.

Sám Václav Havel se podle mě politikem necítil, k prezidentskému stolci přišel velmi podobně jako Claudius po zavraždění Caliguly ke své císařské pozici. Pikantní na tom je, že Claudius předstíral, že císařem vůbec být nechce a když se jím, díky zradě velitele osobní stráže císaře Caliguly stal, dal, po počátečním věku všechny spiklence popravit, protože prostě není možné, aby v Římě někdo vraždil císaře, že?

Ale pojďme k meritu věci. Václav Klaus, sám nepochybně velmi schopný člověk, měl vždy obrovské potíže tyto své schopnosti prodat. Z jeho studií žádné drby nemáme, snad jen to, že svoji ženu Lívii potkal na hodině španělštiny. Ale žádné další zprávy z té doby nemám. Zato mám zprávy několika očitých svědků, mezi nimiž jsem i já, jak špatně Klaus komunikoval s okolím.

Kamarád, který s ním pracoval v bance, líčil, jak Klaus všude chodil, všem radil a každého opravoval. Často bychom proto asi řekli, že byl všem na obtíž. A stejně tak při sportu. Můj úlet s volejbalem byl dán jakýmsi freudovským přeřeknutím či přepsáním, protože volejbal jsem hrál velmi často, basketbal ale velmi zřídka.

K tomu se váže jedna historka, kterou já zkráceně nazývám „Poslední rána obuškem v sametové revoluci“. Je to samozřejmě nadsázka. Tehdy v neděli 19. listopadu večer na Újezdě nás tu ránu obuchem koupilo jistě víc, ale toto byla moje první a také poslední. Předtím jsem vždy před obušky utekl, prostě se nerad nechávám mlátit.

A jakou to má souvislost s Klausem? Jednoduchou. Spletl jsem si při minulém článku basketbal a volejbal a na té demonstraci 19.11. jsme na křižovatce typu T stáli asi proti sedmi “Antonům“ s příslušníky VB, kteří nám obušky chtěli zabránit v průniku na Hrad a já, který se nechtěně dostal do první řady, jsem rány obuškem vykrýval volejbalovými bloky, ale jednu ránu jsem nevykryl.

loading...

To ale bylo hrubé odbočení od tématu, i když tzv. Sametová revoluce přece nikdy žádným odbočením být nemůže. Chtěli jsme tehdy ráj na zemi a po čtvrtstoletí ho máme. Tak co bychom si stěžovali, že?

Jako každý nadaný člověk, má i Klaus své slabiny. Myslím, že neumí dobře řídit auto. Ne, že by neuměl zařadil kvalt, rozjet se a pokračovat přímým směrem. To určitě uměl. Co ale neumí je předvídat riziko, které na něj na silnici nebo v životě čeká. Prokázal to u Sarajevského atentátu a prokázal to i před třemi roky v Chile. Nebo je to již déle? Ten čas tak letí.

Hrubě podcenil nenávist štábu ČT, který už jednou zneužil záběry z kamery, která běžela naprázdno. Bylo to při jednom novoročním projevu, kdy televize odvysílala jeho „rozcvičku“, která jistě nebyla určena veřejnosti.

A v Chile si vesele pohrával s protokolárním perem, které dle dávných zvyklostí patří vždy podpisujícímu. Tím byl samozřejmě prezident Klaus, ministr zahraničí byl podpisem pouze pověřen, ale dle Ústavy ji ani nemohl sám sjednat a ani podepsat. Takže zmanipulovat ten záběr a vyslat ho do celého světa, nebylo nic jiného než pokus, a bohužel pokus velmi úspěšný, o diskreditaci vlastního prezidenta.

Již jsem to někde napsal a zmínil to též někdo jiný, nenávist českých pravdoláskařů vůči prezidentu Klausovi si v ničem nezadá s nenávistí amerických levičáků vůči G.W.Bushovi. A tato nenávist dokáže využít každé, i to nejnepatrnější zaváhání v komunikaci.

Zdroj.

loading...

Čtěte dále:

Každý hlas nesouhlasný s USA je umlčován a líčen j... Předvánoční Euro Business Breakfast ve chvíli sporů o 25. výročí pádu komunismu. 1. Ambiciózní název dnešního předvánočního setkání: Česko 25 let po r...
Špinavá válka pokračuje: Na řadě je Makedonie. Nár... Pokus o státní převrat v Makedonii zatím poněkud selhává. Série protivládních protestů, organizovaných a placených podle obvyklého scénáře z Washingto...
Ukrajinský atentát v Praze: Majdan, Klaus a Poroše... 11 července 2014 se v Praze střílelo. Výstřel zazněl z tiché ulice Charlese de Gaulla, kde sídlí velvyslanectví Ukrajiny v České republice. Nebyly vša...
Charta bránila socialismus! (Tak se nedivte…... Často si říkám, jestli vůbec chartisti byli v opozici vůči komunistickému režimu. Ne, nejde o další verzi spiknutí tajných služeb, jde mi o to, zda by...
Americký cirkus Kludský na vědomost dal, že už kon... Že pojede dál. Tak původně tento hezký šanson zpívala Hana Hegerová, do které jsem byl jako patnáctiletý jinoch platonicky zamilován. Škoda, že zůstal...
Otevřená válka havloidů proti všem, svoboda jen pr... Není to tak, že by válka mezi skupinami příznivců jednotlivých prezidentských kandidátů, tedy hlavně Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana skončila vyh...
Havel věčně živý Nedožité osmdesátiny našeho prvního polistopadového prezidenta nás nutí k zamyšlení nad jeho osobou. Nelze zpochybňovat jeho zásluhy v protikomunistic...
„Čím dál víc mi to, co se dnes děje, připomí... Tato má poznámka, která není ničím jiným než povzdechem nad současnou politickou a společenskou atmosférou, nad polarizovanou společností, v níž začín...
Havel se o víkendu v pekle tetelil blahem O víkendu jsme v naši mahagonem obložené redakci dumali u gruzínského koňaku nad tím, jestli se Václav Havel právě neobrací v hrobě. Opět se totiž jeh...
Milý Ondřeji Liško, neutíkejte k Táboru, mají tam ... Váš idol Václav Klaus bude 28. listopadu přebírat v Mexiku cenu Svobody. Bude mu udělena na základě rozhodnutí nadace Caminos de la Libertad. Posílám ...
loading...