Byla na palubě ruského Airbusu časovaná bomba? Hodí se atentát na islamisty, jako MH-17 na domobranu Doněcka? Podivné otázky přibývají

Tragédie ruského Airbusu, který se zřítil v sobotu cestou z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch do Petrohradu nad Sinajským poloostrovem, je největší leteckou katastrofou v historii ruského letectva. Na palubě zahynulo všech 224 cestujících, převážně ruských turistů vracejících se z dovolené z atraktivního letoviska.

trosky ruského letadla havarovaného na Sinajským poloostrovem

trosky ruského letadla havarovaného na Sinajským poloostrovem

Dnes dopoledne přišla zpráva o další havárii ruského stroje – svým způsobem v tomtéž regionu: nákladní Antonov s ruskou posádkou po startu havaroval v Jubě v Jižním Súdánu a zřítil se do obydlené oblasti. Opět jsou desítky mrtvých. Může jít pouze o nešťastnou shodu okolností, ale otazníky, které přinesla první havárie se tím určitě jen znásobí. Zkusme si položit pár otázek týkajích se oné první tragédie.

Technická závada: špatná zpráva pro všechny

Zprávy z místa neštěstí nejprve nasvědčovaly spíše technické závadě na letounu, ale postupně se stále více objevují indicie, které ukazují na teroristický útok. Budiž řečeno, že dokud nebudou zveřejněny oficiální závěry vyšetřovatelů včetně ruských leteckých odborníků, kteří se ihned vydali na místo a analyzují spolu s egyptskými kolegy černé skříňky, jsou jakékoliv interpretace pouhými spekulacemi. Přesto můžeme sledovat několik verzí události a klást si při tom mnohé znepokojivé otázky. Každá odpověď ovšem vyvolává mnoho dalších otázek.

První a základní otázkou je, co bylo příčinou této tragédie. Pokud se nakonec přece jen prokáže, že šlo o technickou závadu na Airbusu A 321, bude to nepříjemná zpráva nejen pro vedení firmy Kogalymavia, která letoun ve špatném technickém stavu provozovala a která se už předtím ocitla ve značných problémech.

Možná ještě horší zpráva by to však byla rovněž pro výrobce Airbusů, které jsou vlajkovými loděmi aviatiky Evropské unie, především Francie a Německa. Je proto vcelku pochopitelné, že vedení firmy Kogalymavia na pondělní tiskové konferenci vyloučilo, že by tragédii zavinila technická závada nebo chyba pilotů. Ti prý před katastrofou nic mimořádného nehlásili.

Atentát: špatná zpráva jen pro některé?

„Neexistuje souběh takových selhání systémů, které by mohly vést k tomu, aby se letadlo rozpadlo ve vzduchu. Jediným vysvětlením může být mechanické působení zvenčí,“ prohlásil zástupce generálního ředitele Alexandr Smirnov. Podle šéfa společnosti Alexandera Snagovského oba motory letadla prošly naposledy 26. října kontrolou a přísné testy neodhalily žádnou závadu.

V úterý se náhle objevily informace, že americký satelit zachytil v oblasti výraznou tepelnou stopu, což by naznačovalo, že ještě ve vzduchu došlo k explozi a následnému požáru (škoda, že s něčím podobným dosud nepřišli Američané v případě sestřeleného letadla nad Doněckem, který jistě monitorují nejméně stejně bedlivě).

Tuto teorii podpořilo také první ohledání trosek. Zjistilo se, že plechy trupu jsou vyhnuté vně, tedy silou působící zevnitř ven, což by znamenalo, že došlo k výbuchu na palubě letadla. Bombový útok nevylučuje ani britský expert Michael Clarke z Královského institutu sjednocených služeb. BBC řekl: „První zprávy uvádějí, že se letoun rozpadl na dvě části, což naznačuje nikoli mechanické selhání, ale zřejmě explozi na palubě.“ I místní beduíni poblíž místa dopadu uvádějí, že viděli sloup dýmu za padajícím hořícím letadlem.

Nejasností přibývá

Atentát částečně podporují i první zprávy o záznamech v „černých skříňkách“, kde jsou údajně slyšet podivné zvuky, jaké se neobjevují při normálním letu. První analýza dat ze zařízení, které nahrává dění v kabině, podle Daily Telegraph naznačuje, že posádka ani nemusela stačit na dění reagovat a vyslat nouzový signál. Telegraph to napsal s odvoláním na zdroj ruské agentury Interfax.

K výbuchu na palubě se přiklánějí i další letečtí odborníci jako Jean Paul Troadec, který byl dříve ředitelem francouzského úřadu pro vyšetřování leteckých nehod BEA. Ten podle svých slov sice původně možnost teroristického útoku vylučoval, ale pak uvedl: „Když jsem uviděl fotky, začal jsem se držet obou verzí, teroristického útoku i mimořádné události.“

Zmínil nejen to, že trosky mohou naznačovat explozi na palubě, ale hlavně upozornil, že neviděl drobné úlomky, které se nacházejí na místě katastrofy, když letoun padající střemhlav vrazí do země. Ruští vyšetřovatelé mezitím údajně opravdu objevili předměty, které nepocházejí z letounu.

Je téměř jisté, že letadlo se rozpadlo ještě ve vzduchu a to ve velké výšce. Právě tento fakt asi umožnil, že se k atentátu okamžitě přihlásili islamisté, operující na Sinajském poloostrově, spojení s Islámským státem. Na důkaz zveřejnili dokonce video, které ukazuje explozi civilního letadla ve velké výšce.

Falešné doznání?

Pravost videa je sporná a odborníci, kteří se k záběrům vyjadřovali, zastávají spíše názor, že záběry byly dodatečně upraveny pro propagandistické účely. Islamisté se často a s chutí přiznávají z důvodů prestiže i k atentátům, které nikdy nespáchali. Verze, že letadlo bylo sestřeleno islamisty raketou země-vzduch, je podle většiny vojenských odborníků velmi málo pravděpodobná.

Velké raketové protiletadlové komplexy, jako je např. BUK a jeho západní ekvivalenty, jsou sice schopny dosáhnout výšky okolo 10 kilometrů, je ovšem velmi nepravděpodobné, že by jimi disponovaly skupiny Muslimského bratrstva operující pod vlajkou Islámského státu na Sinaji. Ty donedávna používaly pouze ruční přenosné americké střely Stinger či v lepším případě britské Starburst, které však mají maximální dostřel kolem tří kilometrů.

Někteří ruští vojenští odborníci ale upozorňují, že do oblasti mohly být v posledním týdnu přivezeny speciální střely, které by zásahu ve velké výšce byly schopny. Mluví se zejména o střelách ze skladů někdější Kaddáfího armády, kde se údajně islamistům dostaly do rukou sofistikovanější protiletecké systémy. Problém by ovšem byl, jak tyto rakety, které musejí být doprovázeny i radarovým systémem, dostat nepozorovaně na Sinaj.

Další „akce pod falešnou vlajkou“?

Varianty, které předpokládají sestřelení letounu raketou země-vzduch, jsou proto málo pravděpodobné i když ne nemožné. Daleko pravděpodobnější se jeví umístění časované bomby v zavazadlovém prostoru. Při slabé kontrole na egyptských letištích není umístění výbušniny do letadla nijak složitou operací. Teroristům stačí podplatit či aktivovat své lidi v letištním personálu a obejít tak bezpečnostní procedury. Pokud předpokládáme, že právě tímto způsobem bylo letadlo zničeno, musíme se ptát, komu by taková akce prospěla a kdo by na ní mohl mít zájem.

V prvé řadě se samozřejmě nabízejí islamisté, kteří vedou válku v Sýrii. V posledním měsíci po nasazení ruského letectva čelí obrovským materiálním i lidským ztrátám a jejich pozice byla v Sýrii zásadním způsobem oslabena. Existuje ale ještě jiná možnost: Zločin se na džihádisty pouze hodí. Mohli bychom tak být svědky opakování stejného scénáře, jaký byl s největší pravděpodobností inscenován při sestřelení MH 17 nad Doněckem. Pak by šlo o další „akci pod falešnou vlajkou,“ která má za cíl vytvořit novou situaci na geopolitické šachovnici.

Pokud budeme uvažovat o této nikoli vyloučené možnosti, musíme se zamyslet také nad tím, že k tragédii došlo v sobotu 31. října – tedy den po vídeňské konference o Sýrii, která skončila fiaskem: Rusko nepřistoupilo na návrhy americko-arabsko-izraelské aliance na odstoupení Bašára Asada a přijetí teroristických skupin podporovaných touto aliancí jako jednoho z hráčů pro budoucí uspořádání v Sýrii.

Drsný vzkaz?

Zničení ruského civilního letadla by tak mohlo být drsným vzkazem: Pokud bude Putin i nadále neústupný a bude plány globálních elit v Sýrii dále válcovat, může přijít mnohem tvrdší úder. Jsou v této souvislosti Brity zveřejněné informace o plánech islamistů použít „špinavou jadernou bombu“ v Rusku jen pouhou propagandistickou hrou, nebo „informačním zastřelováním“ při přípravě něčeho velkého? Pak by „sestřelení“ Airbusu – a možná i dnešní havárie Antonova v Súdánu – měly úplně jiný kontext.

Jde samozřejmě o spekulace, ale ne tak neoprávněné. Pokud se potvrdí, že šlo o teroristický útok (či dokonce útoky), ruské tajné služby by se jistě nesmířily s tím, že za útokem stojí pouze islamisté. Hledaly by případné objednavatele tohoto zločinu. Pokud by cílem atentátu bylo oslabení Putinovy pozice, napětí v mezinárodních vztazích by se zvýšilo na míru neúnosnou. Přejme si proto, aby se ukázalo, že šlo o něco „obyčejného“: technická závada na motorech, exploze nádrží atd.

Bohužel to ale není příliš pravděpodobné. Pravděpodobnější však je – narozdíl od sestřelení boeingu MH 17 (o MH 370 už se ani nehovoří) – že se o příčinách tragédie dozvíme více, protože tentokrát budou u vyšetřování Rusové.

Nebo i to je špatný předpoklad?


Zdroj: Protiproud.cz