Novodobí Koniášové a Bobligové pod pláštíkem „pravdy“ vedou společnost k nesvobodě

Jak se to mohlo stát? Zase se ruší výstavy a lidé se vyhazujou z práce za názor. Zase nás sledují a fízlují a provokují novodobí agenti, kteří se nás snaží přistihnout při špatném názoru. Zase je u moci komando inkvizitorů.

Eva Hrindová

Eva Hrindová

Zlo umí převlékat kabáty a nikdy se nevrací ve stejné podobě. Umí tak i slušné lidi šálit a mámit. Kdyby se noví inkvizitoři dali poznat podle jejich minulé rétoriky, bylo by vše jednoduché. Jenže zlo se mění a vyvíjí. Satan nechodí v rudém plášti, aby ho každý poznal:-)

Proto jsou tak naivní všichni ti bojovníci proti starým zlům. Zapálení antifašisté, kteří svou energii věnují boji s přestárlou a slabou komunistickou stranou. Neomylně ukazují na minulé komunisty a staré estébáky, kteří dnes nemají díky svému minulému působení prakticky žádný vliv. Čtením v zaprášených spisech se jim trochu oslabil zrak a transformované zlo prostě nevidí – naopak – mnohdy mu jsou schopni i pomáhat.

A tak nám tady dávno vyrostli noví inkvizitoři, fízlové a donašeči. Noví Koniášové, kteří chtějí bránit v šíření názorů, které se jim nelíbí. Noví Bobligové, kteří ukazují prstem na svobodné a hrdé lidi, kteří jsou pro novodobou šlechtu nebezpeční tím, že se nedají vydírat a manipulovat a tím tedy umlčovat.

Zlo je vždy nebezpečné a je úplně jedno, čím se ohání. Zlo je stále zlo. Za minulého režimu jsme opovrhovali donašeči a konfidenty. To byli ti, kteří čekali na to, až někomu ujede slůvko a prořekne se na veřejnosti kritikou režimu. Domovní důvěrnice pozorovaly lidi, jestli se náhodou nechystají k emigraci, soukromý prostor byl narušován prolamováním poštovního tajemství, odposlechem telefonů. Cenzura řádila na každém kroku. Kontrolovaly se texty písní, seznam skladeb na koncertech, knihy, noviny.

Dnes je to podobné a v mnohém i horší. Tehdy jsme byli na jedné lodi – aspoń tedy v 80. letech. Všichni jsme metody starého režimu odsuzovali, všichni jsme na tom byli stejně špatně. Prakticky nám nebylo co vzít a tak jsme si dělali, co jsme chtěli. Dnes je tady dost lidí, kteří ze systému dobře žijí a je jim tedy co vzít. Proto se daleko drsněji snaží stávající systém uchovat. Proto jsou i útoky novodobých Koniášů a Bobligů drsnější a krutější. Jenže novodobé zlo mnohým lidem nedochází, přehlížejí ho…

Źe někomu vyhrožují vyhazovem z práce za názor? Že někoho špiní hůře než to dokázaly komunistické soldatesky? Že někomu systematicky likvidují profesní reputaci? Že ty metody jsou hodně ubohé a mnohem mnohem drsnější než si kdy dokázali vymyslet komunističtí cenzoři?

Tolik agentů provokatérů, kteří se rojí z různých směrů jsme nezažili snad ani v padesátých letech. Agenti na potírání korupce, agenti na účtenky, agenti na práci na černo, agenti na to, jestli nejsme xenofobní. A metody jak zlikvidovat pověst slušnému člověku jsou také pestřejší – osobně se potýkám s mnoha zavádějícími falešnými profily, nepohodlným osobám je znemožněno se hájit pod záminkou, že jejich názory jsou tak strašné, že nesmí zaznívat. Je to stejné jako s Chartou – tu taky nikdo nesměl číst:-)

Naše mladá generace se učí ve školách nikoliv respektu k názorům druhých, nikoliv kritickému myšlení, ale učí se jak správně dehonestovat názorového oponenta. Jak se to liší od honu na čarodějnice? Copak toto může svobodný občan chápající hodnotu demokracie schvalovat? Může ryzí demokrat schvalovat umlčování oponentů a jejich následné očerňování? Může demokrat mlčet k odsuzování lidí bez jakékoliv možnosti obhajoby? Může demokrat mlčet ke lhaní, podvádění sloužícímu jen k tomu, aby se znehodnotila vážnost názorových oponentů?

Pravý demokrat musí být zhnusen. Vším tím vulgárním a inkvizitorským nátlakem, který se halí do pláštíku korektnosti. Protože to není nic jiného než novodobá inkvizice – zrušení výstavy fotografií na nátlak feministek je čiré zlo. A já se stydím za ty ženy, které jsou schopné něco takového podporovat. Jsou to fúrie chtivé zlikvidovat každého, kdo nesdílí jejich pohled na svět. Oč je to jiné než komunistický teror? Jistě – neudělal to žádný odbor cenzury na nějakém ústředním výboru. Mnozí jistě namítnou, že se to přece nedá s komunismem srovnávat, protože vědci výstavu ukončili dobrovolně.

Kdepak – je to naprosto stejné! Je to stejný nátlak, stejný myšlenkový teror, jako za komunismu. Protože výsledek je stejný – výstava zrušena, tvrdě zcenzurovaná. Výsledkem je strach, výsledkem je zase stejné hledání cestiček, jak vyjít s režimem, jak si nepoštvat proti sobě mocné. Je jedno, že novodobí mocní nejsou dobře rozpoznatelní komunisti, tak jak jsme je znávali.


A dnešní mocní jsou nebezpečnější než ti minulí. Mnohem nebezpečnější – protože jejich zlo je skrytější a umí lépe manipulovat. Taky umí člověka daleko lépe likvidovat. Minulí disidenti byli mezi lidmi za hrdiny. Dnešní disidenti jsou na tom jinak. Veřejné mínění je drsně manipulováno k tomu, aby lidi jdoucí proti systému vidělo jako totální magory. Dnes nejsme ve stejné situaci, kdy jsme neměli co ztratit. Lidi se bojí o místa, o kariéru, o dobrou pověst… Tím jsou daleko více vydíratelnější a manipulovatelnější. Novodobí Satani nám už předvedli co umí – ukázali nám, jak si umí člověka vzít do parády a prakticky ho zlikvidovat. Jde z nich strach, stejně jako z drsných komunistických aparátčíků.

Ale přese všechno výše napsané jsem optimistkou. Každý teror a zlo bude prohlédnuto. Ďábel ještě nikdy nezvítězil i když k tomu má někdy hezky našlápnuto. Vážení, u nás se mu to nepodaří! Jinak by kolem sebe tolik nechutně nekopal:-)


Zdroj.