Šest vlastizrádných senátorů hlasovalo pro velezradu Václava Klause, celé je to jen bolševická taškařice

Zdroj: ePortal.cz | Velkým témátem minulého týdne byla senátní žaloba na prezidenta Václava Klause. 38 senátorů odhlasovalo obvinění odcházejícího prezidenta republiky z velezrady. Pokud čekáte, že se pustím do obhajoby Václava Klause a budu komentovat každý z těch pěti bodů obžaloby, pak vás dnes zklamu. Obžalobu jsem odsoudil již několikrát a již několikrát jsem zdůraznil, že se prezident Klaus žádné velezrady nedopustil. Akt senátorů chápu jako jistou formu nečestného boje, protože na jiném kolbišti by se tito lidé do boje s Václavem Klausem neodvážili pustit.

V úvodu jsem zmínil, že 38 senátorů a senátorek hlasovalo pro obžalobu prezidenta Václava Klause z velezrady. Pro úplný přehled je třeba dodat, že 30 senátorů a senátorek hlasovalo proti. Z těchto čísel lze vyvodit, že přítomno bylo 68 zákonodárců z 81. 13 členům horní komory se evidentně do práce nechtělo. Jejich omluvenky bych velmi rád viděl, ale to je na úplně jinou debatu spojenou se zamyšlením se nad tím, zda má existence Senátu smysl. Ale zpět k číslům.

Aby mohl být prezident republiky obžalován z velezrady, musí návrh na jeho obžalobu schválit nadpoloviční většina přítomných senátorů. V našem případě se dostáváme k číslu 35. Tvrdím, že pokud by všichni zákonodárci hlasovali podle svého nejlepšího vědomí a hlavně svědomí, nemohl by pan Dienstbier slavit úspěch. Mezi členy horní komory, kteří hlasovali pro Klausovo obvinění z velezrady, jsou i normalizační komunisté, kteří v souvislosti se slovy velezrada respektive vlastizrada nemohou mít čisté svědomí.

Jsou to:

Jan Veleba, Zdeněk Škromach, Miroslav Nenutil, Marta Bayerová a především iniciátoři žaloby Miroslav Antl a Alena Gajdůšková (ta do listopadu 1989 stihla být jen kandidátkou KSČ)

Tito lidé museli aktivně schválit akt rozbití svrchovanosti a celistvosti republiky z roku 1968. Těchto 6 zákonodárců už tedy v politickém slova smyslu jednu velezradu (vlastizradu) na kontě má.

Je nabíledni, že bez normalizačních komunistů by žaloba na prezidenta Václava Klause nikdy neprošla. Myslím, že je symbolické, když lidé, kteří byli a vlastně i nadále jsou vyznavači socialistického zřízení, žalují člověka, který celý život prosazuje parlamentní demokracii, svobodu jednotlivce a trh bez přívlastků. Soudruzi senátoři a soudružky senátorky nás vlastně vracejí zpět do 50. let 20. století – tedy do éry politických procesů. Myslím, že soudružka Gajdůšková by jistě obstála v roli lidové státní zástupkyně. Jediným štěstím Václava Klause je, že byl zrušen trest smrti.

Věřím, že i tento krátký text přispěje k tomu, abychom se na obžalobu prezidenta Václava Klause dívali jinak než naše „objektivní“ média.