Agent StB Bureš uctil památku těch, které před šestadvaceti lety udával

Dělá se mi nevolno z pohledu na bývalého agenta Babiše, který dnes uctívá památku těch, které dříve udával státní bezpečnosti a proti kterým vedl třídní boj v barvách komunistické strany.

Andy BáBíš | foto: ceskatelevize.cz

Andy BáBíš | foto: ceskatelevize.cz

A také se mi dělá nevolno z toho, když jsou dnes bývalí udavači, agenti StB a rovněž i bývalý ministr komunistické vlády, který byl u toho, když byli studenti na národní pendrekováni ověšováni státními metály za zásluhy.

Člověk musí mít opravdu hroší kůži, aby mohl přinést kytici růží na Národní třídu a poklonit se památce těch, jejichž zmasakrování před šestadvaceti lety schvaloval. Andrej Babiš ji má, proto je v dnešní podivné době úspěšným politikem.

17. listopadu 1989 jsme cinkali klíči pro něco jiného. Mladí většinou ani nevědí, proč se tento svátek slaví a starší, co těmi klíči cinkali to sice vědí, ale nestačí se divit, jak se pomalu zase vrací staré pořádky.Bývalí komunisté si oblékli demokratické kabáty a vládnou nám zase, jen vnímání slov se poněkud změnilo. Vrahům se dnes neříká vrazi, teroristé nejsou teroristé, ale stali se v oficiální mluvě radikáy. I vrazi z Islámského státu jsou nazíváni radikály, ale to se mění tak rychle, že se v tom nestačím orientovat. Třeba takový známý terorista Arafat, který měl na na svědomí stovky zavražděných neviných lidí dostal nakonec za ty vraždy Nobelovu cenu míru, takže se z teroristy stal mávnutím kouzelného proutku radikální bojovník za svobodu a mírumilovný muslim. A komunisté už nejsou svině jako v listopadu osmdesát devět, ale oblíbení politici. Před šestadvaceti lety na nás posílali policisty a milicionáře, aby nám nařezeli obušky, jsou dnes odměňováni medailemi za zásluhy a dokonce se madailemi ověšují i bývalí spolupracovníci StB, kteří nás čtyřicet let terorizovali a udávali nás. Není bez zajímavosti, že president, dříve také komunista, poté co prozřel, hlasoval v národním shromáždění na počátku devadesátých let jako poslanec OF pro deklarativní označení komunistického režimu za zločinný a protiprávní. A vidíte, po dvaceti šesti letech ty zločince vyznamenává a bez uzardění jmenuje do vlády.

Stejnou hroší kůži, možná i tlustší než Babiš má i president Zeman. Lidé mu nadšeně tleskají protože je momentálně proti migrantům a příliš lehce mu promíjejí pošlapání odkazu sedmnáctého listopadu. A není to tak dávno, kdy ještě horoval pro EU. Pohled na státní svátek 17. listopadu se tak v dnešní době značně mění. Bohužel.


Změnil se i význam slova vlastenec. Vlastenci, ba i obyčejní lidé s jiným názorem, než oficiálním, jsou nazýváni fašisty, xenofoby, radikály, nebezpečnými antidemokratickými silami, netolerantními pravičáky, populisty a já nevím jak je ještě naši novináři a politici nové multikulturní vlny nazývají, a jsou proti nim, tak jako dřív, posílány hordy policistů aby zabránili nežádoucím incidentům,provokacím, či jen projevům jiných názorů. A za provokaci radikálů se dnes považuje třeba protest proti vynucené migraci lidí, kteří úmyslně likvidují své doklady, aby se nedala zjistit jejich totožnost a s ní spojená minulost, ale také i protest proti zvýhodňování cikánů, gayů, leseb, bisexuálů, transexuálů a já nevím jak se všem těm přírodním úchylkám dnes říká. Člověk se v tom opravdu těžko orientuje. Dříve to bylo snadnější. Komunisté, jako pan Babiš a jemu podobní, lidi s jiným názorem, než měli oni, nazývali jednoduše antisocialistickými silami a také proti nim posílali hordy policistů a navíc i milicionářů, které sváželi autobusy ze všech koutů naší země. Mimochodem všimli jste si, že to dnes vypadá stejně, jen ty policisty dnes svážejí modernějšími autobusy.

Nezávidím dnešním učitelům, kterak mladé generaci všechny ty kotrmelce vysvětlují. Co bylo včera černé, vlasně rudé, je dnes bílé, možná spíš červenomodrobílé.


Zdroj.