„Zlatej socialismus“, zlatej Klaus, dnešní křiklouni jej stejně budou za čas opěvovat

Mnozí ještě pamatujeme éru vtipů s Rádiem Jerevan. Dobrý den, mohu prosím souložit na Rudém náměstí? Ano, to můžete, ale lidi vám budou radit. Dobrý den, bude prosím v Moskvě maso? Ano, to bude. A v Leningradě? Jistě. A v Taškentu, samozřejmě, vždyť výstava je přece putovní.

A jedním z těch vtipů byl také ten o „zlatým socialismu“. Dobrý den, prý bude někdy socialismus zlatý, lidi to alespoň říkají? Jistě, za komunismu budou lidé říkat „je, zlatej socialismus“. A přesně v tom duch si myslím, že už mnozí letití protiklausovští frflalové si začínají říkat „Zlatej Klaus, za něj to takhle nevypadalo“

Ve srovnání se Zemanem se Klaus celou dobu svého prezidentování sice choval sice jako premiant, ale jako velmi slušně vychovaný premiant. Zato Zeman k tomu přistoupil stylem: „tak to je dost, že jste konečně uznali, že nade mě není“. A dával to okolí sežrat od prvního okamžiku, kdy byl zvolen. Já jsem Miloš Zeman, ten který napsal ten článek a teď všichni čumte.

Jiřinka po pravém boku, dcerunka po levém boku a nějaký ten kalíšek v oku. Tedy, ne že by si lil slivovici do oka, to v žádném případě, ale na jazyku a také na oku se to krásně projeví. Už v den volby to prostě byla rukavice hozená soupeřům a ruka nabídnutá starým nepřátelům a samozřejmě i přátelům, třeba jen dočasným.

Nevím o tom, že by nějaký Havlův nebo Klausův inaugurační projev vzbudil takové výkřiky vole a nevole, jako ten Zemanův. Skoro určitě, i když lidská paměť je velmi nespolehlivá, žádný inaugurační projev nezpůsobil tolik rozruchu. Je samozřejmě pravdou, že novináři jsou z podstatné části partou nevzdělaných gaunerů, ale nahlas se to říkat nemá.

Je to považováno za útok na svobodu slova a moc dobře víme, jak poslední takový „útok na svobodu slova“ dopadl. Parta televizních vzbouřenců, pod záminkou ochrany svobody slova chránila především své ekonomické zájmy, které s novým neokoukaným ředitele hrozily zánikem a pak a to možná v první řadě, pravdoláskařské pozice ve Zpravodajství našeho největšího média, na které každý doplácíme okol 1.500,- Kč ročně.

loading...

Tehdy se „vycajchnoval“ „největší z Čechů“, prezident Havel, který vymyslel krásnou formulaci a tou je „duch zákona“. Nezáleží totiž na tom, alespoň podle něj, co je v zákon psáno, ale jak si ho vyložím. A výklad zákona je na každém, takže v tomto slova smyslu si je možné i vyložit právně i věcně zcela nesmyslnou žaloba prezidenta Klause za velezradu.

Ale málem bych zcela pominul, to, co mě k napsání článku pohnulo. Včerejší cesta prezidenta do Ostravy vrtulníkem, alebrž helikoptérou. Zaznamenal jsem na to konto alespoň pět článků na blogu, myslím, že většinou rozhořčených až spravedlivě rozhorlených. Tam těmto autorům i těm, co jim zuřivě tleskají, bych řekla asi toto. Růže je růže, je růže. Jinými slovy, vrtulník je vrtulník, je vrtulník.

A jakmile vrtulník je, tak hlavním nákladem na jeho provoz jsou odpisy z pořizovací ceny. A pokud vrtulník nelétá, jsou ty odpisy tím nesmyslnější. A aby létal, potřebuje piloty a piloti musí mít nalítané hodiny. Já to cestu do Ostravy dobře znal. Teď, co je dálnice ji už neznám, ale vím, že za dvě hodiny to z Prahy neujede ani sebevrah.

Můj, lehce kvalifikovaný odhad je, že autem z Prahy do Ostravy za tři hodiny by byl velmi solidní výkon, ale psal se 15. březen, den známý špatným počasím a nejhoršími nehodami na D1 a jen opravdový sebevrah by to přes Vysočinu kulil těch200 km/h, jak včera psal kolega Olšer. Můj závěr řidiče, které tím směrem jel nejméně stokrát je, vrtulník je jasná volba.

A pokud si ho prezident Zeman nechá uzpůsobit tak, aby v něm mohl pracoval a přijímat návštěvy (nevím jak velký kravál v tom stroji je, ale asi dost velký), pak by to bylo skvělé.

A pokud by v něm pouze mohl pročítat s „hluchátky“ na uších lejstra a činit si v nich poznámky, pak myslím, že taková helikoptéra, potažmo vrtulník by bylo skvělým řešením pro cesty prezidenta na všechny vzdálenosti nad 100km.

loading...

Zdroj.

Titulek redakčně upraven.

Čtěte dále:

loading...