Hodný, zlý a ošklivý

Ani velmož spaghetti westernů Sergio Leone nemohl tušit, jak jedním svým titulem  dopředu pomohl popsat marketingový obraz politikářských partiček hašteřících se o moc v Českém parlamentu. Vládní koalice (holky a kluci „u vesla“) nebo opozice (holky a kluci momentálně „od lizu“) – vsjo ravnó….. Funguje to asi takto:

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna

Hodní

Mají za úkol více nebo méně sofistikovaně sbírat na ulici témata, která se díky působení smeček politikářských kariéristů povalují tu i onde a způsobují nebezpečnou naštvanost voličské obce. Momentálně se takto dají sbírat budoucí hlasy na islámské invazi vydávané za migraci, na kradení dětí bohatým norským Lebensraumem či na „ozdravování“ devastovaného školství prostřednictvím inkluze.

Teď právě jsou ti hodní reprezentováni u vládní koalice třeba panem Jandákem (ČSSD), jenž jako jeden z mála oranžových naivů neztratil svou podstatu člověka a vlastence a nebojí se občas trochu zahromovat i z parlamentní sesle. Co se týče Hnutí ANO, je tím hodným a souběžně taky jediným inteligentním hned předseda a vicepremiér Babiš. Svou neutuchající snahou o snesitelnější kapitalismus kupodivu sklízí jen nenávist napříč politickým spektrem namísto toho, aby mu tzv. pravice nadšeně tleskala. Je to dáno tím, že česká pravolevice již dále vývojově pokročila k modernímu pojetí otrokářské společnosti. KDU-ČSL ukazuje pak svou hodnou tvář prostřednictvím pana Zdechovského. V migraci ostražitě neutrální, zato nekompromisní bijec za dříve běžný jev, kdy děti náležely do výchovy rodičům.

Opozice je kapku v problémech s nastavováním hodných tváří. Ale například ODS hojně využívá služeb paní Černochové, jež se umí vlastenecky bít v prsa a svou nechuť k multietnickém gruppensexu dává hlasitě najevo kdekoli má hlavně mediální pokrytí. TOP-09 zachraňuje paní Chalánková. Její úsilí o záchranu českých dětí z nordických spárů je patrně opravdové, stejně jako úspěchu zatím prosté.

Zlí

Naprosto nejhojnější kategorie českých politiků. U všech je možno vypozorovat klinicky definovatelnou psychopatii, která se projevuje akutní rusofóbií. Také narcismus je hojně zastoupen.

Z pestrého vzorku koaličníků můžeme uvést případy jako jsou pánové Seďa (ČSSD), Zlatuška (ANO), Gabal (KDU-ČSL), doprovázeni opozičníky typu Fiala (ODS) nebo Štětina (TOP-09). Motivací jejich „zásadních postojů“ je dost nelogická premisa o neměnnosti jejich přístupu k politickým korytům a víra, že nás Germáni a Američané přece „nedají“?!

Oškliví

Nejnebezpečnější a nejodpornější druh politického kariéristy. Vždy na straně, kde se dá předpokládat osobní prospěch, stoupenci bezedné demagogie a nejpustších lží. Profesionální opíječi voličů rohlíkem. (Co vám slíbí oni, nikdo jiný neslíbí…) Medicínsky těžko definovatelný jev, kdy tito „reprezentanti národa“ zvládají vzpřímenou chůzi bez páteře, čeká teprve na zasvěcenou studii.

V koalici jmenujme pana premiéra Sobotku a rovnou i ministra zahraničí Zaorálka (ČSSD). Oba stejně náchylní k podrazům na voličích a nedržení slova. Snad proto, že současná naše zahraniční politika vyžaduje nyní souběžné nastavování krku do germánského a osmanského chomoutu, působí inkluzivní tik vedle balbutika jako dvojčata. Chomout americký si pro sebe osobuje samozřejmě pan Dientsbier (ČSSD). Za ANO pak ošklivou pozici dobře zastává ministr národní bezbrannosti Stropnický, šéfující též zajímavé rodince ortodoxní stoupenkyně multietnického sexu a zeleného fanatika. A kdo jiný, než pan Bělobrádek (KDU-ČSL) by měl zvládnout všechny ošklivé role najednou. Jde mu to moc dobře.

Opozičníci zde oproti první kategorii mají z čeho vybírat. ODS významně zastupuje  plzeňský rychlofrekventant práv pan Benda, v TOP-09 lze klidně uvést téměř všechno členstvo. O primát by se pak zřejmě rozhodovalo mezi knížecím punkerem Schwarzenbergem,  momentálním předsedou Kalouskem a genderovou dravkyní Langšádlovou.

Co zbytek?

KSČM nebyla zmíněna. Jediný hodný (pracovitý a vzdělaný) – europoslanec Ransdorf – zemřel s okopanými kotníky od svých spolusoudruhů Filipa a Dolejše, zbytek „avantgardy dělnické třídy“ pohodlně hnípe v poslaneckých lavicích, tvrdí, že modrá je dobrá a ještě ji vydávají za rudou.

Úsvit? Má nějakou budoucnost spolek, co se nechal vytáhnout ke korýtkům na cizích zádech, do kterých pak bodl kudlu?

SPD a Tomio Okamura? Je zatím v podstatě sám. (Nikoli snad pokud jde o přízeň voličů, zde se jedná o momentální obraz našeho slavného Parlamentu.)

Takže milí spoluobčané – kdy už s tím něco uděláme?