Turecká hra kolem Sýrie a Islámského státu

V jedenadvacátém století a disponujeme technologiemi, pomocí nichž lze sledovat i pohyb hada v poušti. Takže o pohybech materiální pomoci teroristům Islámského státu určitě USA, NATO a další velmoci ví.

Yekta Uzunoglu

Yekta Uzunoglu

Mám hodně osobních důvodů se znovu vydat do Kurdistánu. Navíc jsem znalcem toho prostředí, hodně o něm píšu, a abych mohl objektivně informovat, potřebuji čas od času situaci vidět vlastníma očima, a nikoliv prostřednictvím náčelníka kurdského generálního štábu či mých bývalých spolužáků, kteří studovali na vysoké škole v tehdejším Československu a nyní žijí v Kurdistánu již více než pětatřicet let. Pořád jsou to všechno informace z druhé ruky. Je třeba si znalosti oživit, aby se člověk ve všech těch informacích orientoval a došel k objektivnímu závěru.

Situace mezi Turky a Kurdy se vyostřila. Turecko tvrdí, že za teroristické útoky a  vraždy tureckých policistů nesou odpovědnost Kurdové. Podle mně jde   ukazováním na Kurdy o  strategii vytváření obrazu, tak aby mělo Turecko pro světovou veřejnost nějaké alibi. Aby mělo čím před světem zdůvodnit například ostřelování tureckým dělostřelectvem pozic kurdských milic YPG na severu Sýrie. YPG jsou ozbrojenou složkou kurdské Strany demokratické levice PYD a v boji proti ISIS je podporují Spojené státy i Rusko. Přesto je Turecko označuje za teroristy! Turecko si hledá důvody, aby mohlo zasahovat v Sýrii, ale vedou ho k tomu odlišné důvody, než staví světu na oči.

Není tajemstvím, že se před rokem a půl dostaly do médií tajné rozhovory tureckých státníků. Hovořil na nich tehdejší ministr zahraničí, dnešní předseda vlády, s ředitelem tajné služby, náměstkem náčelníka generálního štábu a dalšími vysoce postavenými činiteli. Porada se odehrávala v místnosti, kterou nelze odposlouchávat, ale stejně se to dostalo do médií. Pánové mezi sebou hovořili o tom, jak by mohli odůvodnit světu turecký zásah do Sýrie. Ředitel tajné služby nabídl, že na druhou stranu pošle patnáct mužů, kteří začnou střílet na tureckou stranu a armáda hned bude mít důvod k zásahu. Ten, kdo to pustil do médií, to udělal kvůli tomu, aby tureckému zásahu zabránil. Je to příklad, že scénářů, o kterých my smrtelníci ani netušíme, je více. Nicméně Turecko má od samého začátku cíl zasahovat v Sýrii z čistě ekonomických důvodů.

Ambice Turecka být strategickou mocností, Turecko chce ovlivňovat i rozhodování v Evropě Turecko totiž chce kontrolovat tok surovin ze Středního východu do Evropy. Katar je jednou z nejbohatších zemí na světě díky zemnímu plynu. Nicméně z Kataru žádný plynovod nevede. Aby plyn mohl vyvézt, musí ho dostat do minus sto padesáti stupňů. To je finančně velmi náročná technologie. A obzvlášť při dnešních cenách ropy a plynu. Kdyby se třeba cena barelu ropy pohybovala nad sto dolary, jak odborníci ještě před třemi roky predikovali, Katar tak eminentní zájem na zásahu Turecka v Sýrii nemá. Za Tureckem tedy stojí Katar i Saúdská Arábie, která zase nemá ropovod. Přitom je největším vývozcem ropy. Turecko se málem stalo hlavním četníkem rozvodu těchto surovin a stále o to usiluje. Povedl se mu ve vší tichosti ropovod z Baku do Ceyhanu a tenkrát, aby náhodou nepozlobilo Putina, udělalo první a poslední. Na ruský plynovod je podepsána smlouva. Pak postavilo ropovod a plynovod s Íránem, ropovod s Irákem a chtějí s ním postavit i plynovod. Z druhé strany je zase přes Balkán připojeno na evropský plynovod. Takže by mu chyběl jen katarský plynovod a saúdskoarabský ropovod. Kdyby tyto projekty Turecko dokončilo, tak by mělo velkou kontrolu nad surovinami na celém Středním východě a v Evropě.


Dnes víme, jak prezident Recep Erdogan přemýšlí a jakou má politickou „etiku“. Neváhá vydírat celý evropský kontinent. Dokážeme si představit, jak by to dopadlo, kdyby se mu povedlo stát se kontrolorem větší části energie pro Evropu. To by rozhodně nebyla moc dobrá situace. Pro Katar je konflikt v Sýrii, tedy koridor, jenž by vedl přes sunnitskou část Sýrie, životně důležitý. Ostatně pro Saúdskou Arábii také. Dlouho jsem se zabýval ekonomikou. Před třemi lety by ani největší pesimista neřekl, že by se Saúdská Arábie mohla dostat do stavu konkursu. Dnes všichni prognostici na světě jsou zajedno, že jestli Saúdská Arábie neučiní patřičné kroky, tak do pěti let půjde do konkursu. Jedna z nejbohatších zemí světa. Je to kvůli nízké ceně ropy, zhruba kolem osmadvaceti dolarů. Saúdové jsou rozmazlení, mají obrovské výdaje, které při těchto cenách nemohou financovat. Takže musí zkrátit své výdaje, což bude hodně obtížné. Když někdo jezdil celý život v pozlaceném Rolls Royce, aby najednou sedl do škodovky, je obzvláště při jejich mentalitě skoro nemožné. Jedinou nadějí pro ně byl zmíněný koridor. Proto financovali Islámský stát. Současný humbuk kolem vytváření koalice proti Islámskému státu, kterou má iniciovat Saúdská Arábie, je výsměchem. Podobnými svéráznými hrami se v pouštích zabývaly beduínské kmeny.

Dnes ale žijeme v jedenadvacátém století a disponujeme technologiemi, pomocí nichž lze sledovat i pohyb hada v poušti. Takže o pohybech materiální pomoci teroristům Islámského státu určitě USA, NATO a další velmoci ví. Rusko přišlo s těmito informacemi až po incidentu s Tureckem. Přesto buďme rádi, že se i obyčejný občan dozvěděl o zrůdnostech jednotlivých hráčů na Středním východě.


Profil autora: Kdo je kdo