Lidská práva?

S těmi se už dávno ohání kdejaký strýček vůl či teta kráva! Nadarmo se neříká, že kdo chce psa bít, hůl si najde. Nic proti lidským právům jako takovým, ba právě naopak. Bohužel, některá z nich se zneužívají a na jiná se zapomíná.

Jaroslav Čejka

Jaroslav Čejka

Nebo jsou dokonce na černé listině jako nesplnitelná. Například právo na práci, které zaniklo spolu s tzv. pracovní povinností, resp. povinností prokazovat legální zdroj obživy. Důsledkem této úžasné svobody je, že přibývá nejrůznějších příživníků, a to nejen z řad neporoduktivního, protože pouze spekulativního kapitálu, či lumpenproletariátu, ale i z řad vzdělaných a na první pohled slušných lidí, kteří by bez problémů našli práci, kdyby ovšem chtěli. Ale oni nechtějí. Nikdy nepracovali (nebo jen tak dlouho, aby splnili podmínky pro další podporu v nezaměstnanosti) a nikdy soustavně pracovat nebudou. Zato se naučili zneužívat tzv. sociální záchrannou síť a mnohdy se neštítí nelegálních či pololegálních příjmů, případně zneužívání rodičů a jejich „mamahotelů“.

A úžasná svoboda pohybu, o které jsme kdysi tak snili? Ta bohužel umožňuje i volný odliv lékařů, zdravotních sester, odborníků na IT a dalších lidí, kteří doma vystudovali za státní peníze, a naopak sem přivádí z chudších zemí imigranty, aby je zastoupili. Jsou-li těmi „náhradníky“ přistěhovalci ze zemí s podobnou kulturou a úrovní vzdělání, vem to čert! Ale co s těmi, kteří jsou odjinud a už druhý rok se nekontrolovatelně valí do Německa a dalších zemí západní a severní Evropy?

Představitelé Evropské unie a hodná německá Andělka s tvrdohlavostí hodnou lepší věci prosazují jejich přijímání a přerozdělování do dalších zemí EU, do kterých ovšem tihle běženci nechtějí ani omylem.

Co s tím? Kdo je k tomu donutí? A nebude to ve fatálním rozporu s právem volby místa k životu, které také garantuje Listina lidských práv a svobod?

A co až Čína ustoupí tlaku, který na ni ve věci lidských práv a svobod vyvíjejí západní země a definitivně otevře svým občanům hranice? I kdyby jich pak do USA a EU zamířila jen desetina, pořád by to byly stamiliony lidí! Možná pracovitějších a skromnějších, než je nemalá část těch domácích. Ale také ne vždycky.


Někdy mám pocit, že se svět zbláznil. Anebo že je naopak řízený někým převelice chytrým, kdo z toho chce profitovat.

V detektivkách se obvykle klade otázka: „Cui bono?“ Kdo na tom vydělal či vydělá?

Odpověď neznám, ale obávám se, že řadoví Evropané to nebudou.

Zdroj: Blog autora