Komu se stýská po MDŽ? Už jste dlouho nezvraceli a nechovali jste se nechutně?

Myslím, že zastuzená socialistická nostalgie zasluhuje pozornost. Na úvod uvádím, že vím jak MDŽ vzniklo. I tato znalost mi však nemůže vzít vzpomínky jak si tento svátek minulý režim přivlastnil a jak ho po vzoru velkého ruského bratra odporně zpolitizoval.

Petr Paulczynski

Petr Paulczynski

Proto mi nejde do hlavy, kolik „přátel“ na FB neopomělo přát ženám k tomuto obskurnímu, podle mne dnes už u nás vyřazeného svátku. Možná se mýlím, ale u nás už tento „svátek“ slaví jen dvě partaje. Komanči a socani. Pokud mne paměť neklame svého času s tím ještě vyběhla zelená Džamila, podle níž Mezinárodní den žen připomínkou desetiletí boje žen za jejich práva. Jo a ještě to slaví v Rusku.


Přitom podle zprávy OSN umírají ženy v Rusku o deset let dříve než Evropanky a každá desátá Ruska je neplodná. Až 14.000 žen za rok zemře v Rusku kvůli domácímu násilí a podle sociologů 70 procent ruských žen snáší doma bití či ponižování. Hlavně že to mají jako svátek.

V civilizovaných zemích se slaví jako oslava žen Svátek matek. Tak tomu bylo i u nás doma. Kdybych totiž donesl ženě domů na MDŽ nějakou fuchsii (tak říkám pro zjednodušení všem kytkám), asi by mi ji hodila na hlavu. Proto dovolte, abych do diskuze o MDŽ přispěl svou vzpomínkou.

Ráno po oslavě MDŽ

Ráno po oslavě MDŽ

Vždy osmého března, se pořádala ve fabrice velkolepá opičárna. Ženy usedly za dlouhé stoly ozdobené vázičkami s umělými sedmikráskami a poté promluvil soudruh ředitel, rozdaly se utěrky, bonboniery a fuchsie. Pak nastala bohapustá ožíračka a ožralí účastníci mužského pohlaví za řevu oplzlých písní sahali svým stejně ožralým kolegyním pod sukně. V lepším případě.

Nechápu, jak se po tom může někomu stýskat. Také Závodní výbor Rohatého hnutí koupil babám stupidní dáreček a pak se všichni v kulturáku ztřískali jak zákon káže. Všichni blili, jenom soudruh ředitel zvracel. Tajené mimomanželské styky v ten den obsadily přilehlé kanceláře. Druhý den bylo všem blbě.

Proto mne děsí ta totální ztráta paměti skrývaná za pseudodemokratické bláboly. Ať si slaví kdo co chce, ale nechci k tomu ty přitroublé komentáře ze všech koutů.


Zdroj: Blog autora