Únik nekorektních informací v České televizi! Mýty a realita

ČT 24 v rámci magazínu Focus on Europe německé veřejnoprávní televize Deutsche Welle odvysílala dne 19.3.2016 dokument o norském Barnevernu. Na tom by nebylo nic divného, neboť poslední měsíce se tato norská instituce „těší“ nebývalému zájmu širší veřejnosti.

Norsko týrá české děti | Zdroj: facebook.com

Norsko týrá české děti | Zdroj: facebook.com

Reportáž ovšem nastínila naprosto odlišný obraz o neblaze proslulé norské sociálce Barnevern než ten, který nám ČT přinesla před třemi týdny v pořadu 168 hodin. Reportáž ČT nazvaná Norské mýty se zaměřila na vyvracení údajných mýtů, které o norském systému ochrany děti v Česku kolují a to díky manipulátorům šířícím bludy a nepravdy.

Reportáž Norské mýty (ČT) byla uvedena záběry z letošní lednové pražské demonstrace proti Barnevernu, jež moderátorka pořadu komentovala jako organizovaný odpor proti Norsku, který pobouřil nejednoho Čecha žijícího v Norsku. Pár rozhořčených Češek žijících v Norsku pak v této reportáži vystoupilo a snažilo se vyvrátit několik údajných mýtů o Barnevernu. Barnevern byl představen jako přátelská organizace pomáhající rodinám, které se dostanou do nějakých nesnází (např. matka samoživitelka po rozchodu s partnerem). V této souvislosti mě zaujalo slovní spojení, které použil chlapec české matky žijící v Norsku, když se rozplýval nad návštěvou sociálních pracovnic, které mu dávaly hezké otázky. Lidé, kteří kritizují praxi Barnevernu, byli v reportáži vykresleni jako lidé mnohdy nedostatečně jazykově vybavení, z nichž někteří v Norsku nikdy nebyli a na základě nepodložených a neověřených informací matou veřejnost a šíří bludy. Kontrast, o který se ČT pokusila, tedy Češi žijící daleko od Norska bez základních vědomostí o fungování Barnevernu versus norské Češky, které jsou do problematiky fungování Barnevernu zasvěcené a jsou tedy oprávněné o něm podat pravdivý obraz, byl evidentní.

Magazín DW – Focus on Europe (vydání s datem 9.3.2016) na rozdíl od ČT přinesl rozhovor také s rodiči, kterým Barnevern dítě odebral. Na kameru vystoupili rodiče, jímž bylo preventivně odebráno týdenní novorozeně. Takže žádná selanka s přátelskou atmosférou a hezkými otázkami. Naopak, tvrdá realita, kdy vzali rodině dítě proto, že jeho otec (sám na základě tvrdých norských zákonů vyrůstající v dětských domovech) měl pošramocenou minulost a podle úředníků by byl nebezpečný jak pro dítě, tak pro matku. Úředníci Barnevernu nejprve zamezili otci styk s matkou a dítětem, a po týdnu naznali, že i matka by byla pro dceru nebezpečná, neboť v době před narozením dcery zavolali sousedé na rodinu policii, protože byl u nich doma hluk. Dceru tedy odebrali a svěřili pěstounům. ………. Kolik lidí má ale pošramocenou minulost, nějaký škraloup z mládí či konflikt se zákonem. Odsoudíme ale všechny tyto lidi k tomu, aby nikdy neměli právo mít děti, respektive jim je raději preventivně sebereme? To už bychom je v rámci prevence také mohli nechat kastrovat.

Německá reportáž přinesla rozhovory s bývalou a stávající pracovnicí norské sociální služby. Bývalá pracovnice Barnevernu uvedla, že se rozhodla tuto práci opustit, neboť nemohla dále snášet zaběhnutou praxi, kdy místo toho, aby se skutečně pomáhalo rodinám s dětmi, se klade hlavní důraz na to, aby bylo co nejrychleji odebíráno co nejvíce dětí z biologických rodin a svěřováno pěstounům. Promluvila o tom, že na norských sociálních úřadech jsou vedeny seznamy rodin, o které se mají pracovníci zajímat. Seznamy zahrnují zejména osamělé, nemocné či nezaměstnané matky, matky mající děti s více partnery nebo rodiče, kteří nemají příbuzné. Stávající sociální úřednice řekla, že Norsko má svou vlastní definici toho, co je pro dítě nejlepší, která je jasná a snadno pochopitelná pro ty, kdo v Norsku žijí. Ti, kdo ji přestoupí, pak musí počítat s kulturním konfliktem. Slova „definice nejlepšího pro dítě“ působila velice zvláštně v kontrastu s předchozím záběrem na několik policistů, kteří znehybňují 15 letou dívku jen proto, že nechtěla odejít od svých biologických rodičů.


Norský psycholog Einar Salvesen v německé reportáži promluvil o tom, že výchova dětí je v Norsku prostě „nastavena jinak“ a zejména u přistěhovaleckých rodin může dojít ke kulturnímu střetu. Kulturním střetem měl na mysli bití dětí, které je v Norsku tabu. (Tento psycholog současně vystupoval v reportáži ČT Norské mýty, kdy se snažil uvést na pravou míru údajný mýtus, že se před dítětem nesmí pít alkohol.) Norský právník Olav Sylte pak pro německou televizi uvedl, že norské úřady dělají mnoho věcí špatně, neboť mezinárodní právo říká, že by se neměly odebírat děti z rodin, když to není nutné. Současně dodal, že má za to, že v Norsku je hodně případů, kdy odebrání dětí opravdu nebylo nutné.Německá televize také v reportáži ukázala záběry z několika demonstrací s komentářem, že se konaly v několika zemích. Tato zásadní informace pak dementuje pohled nejen České televize na české demonstranty či „bojovníky“ proti Barnevernu, kterým je předhazováno, že jejich kritika norského sociálního systému pramení z jakýchkoliv osobních důvodů nenávidět Norsko. Vzhledem k tomu, že se protesty konaly ve 20 zemích světa a celkově se jich zúčastnilo přes 70 tisíc lidí, dostává „teorie o spiknutí několika Čechů proti Norsku“ vážné trhliny.

Desítky let se v různých koutech světa aplikuje praxe, že pokud je dítě vážně ohroženo na zdraví, životě či prostě při jeho vývoji, tak je z rodiny odebráno. Ještě nikdy se ale proti žádným sociálním úřadům, které z těchto důvodů děti odebírají, takhle neprotestovalo. Tohle je důležitý aspekt, který by bylo dobré si uvědomit. Takže demonstrující, ať už v ČR nebo namátkou v Indii, Rakousku, USA či v samotném Norsku zřejmě nebudou zfanatizovaní lidé, kteří schvalují špatné zacházení rodičů s dětmi a odpírají dětem právo na dětství v podobě harmonické pěstounské rodiny. Redaktor německé televizní stanice Deutsche Welle reportáž zakončil slovy, že v Norsku je Barnevern zlým snem každého rodiče. Ale kdo ví, možná ČT přinese další pořad, který nám opět mnohé vysvětlí a uvede na pravou míru.


Magazín Focus on Europe není na internetu k dispozici v českém znění, proto je v článku odkaz přímo na stránky německé televize Deutsche Welle.

Zdroj:Blog autorky