Vznik islámského terorismu

Terorismus je starý přinejmenším od dob výslunní Římské říše, tj. minimálně od 3. – 5. stol. n. l. Ale pojem terorismus, teror jako takový je poprvé užit a spojován až s Francouzskou revolucí na konci 18. stol. n. l.

Anonymous

Anonymous

Teror, jako boj jednotlivce nebo určité skupiny na dosažení zejména politických cílů je veden v drtivé většině proti civilistům a má za úkol zastrašit nebo vydírat. Všimněte si souvislosti teroru s politikou. To bylo zjevné zejména v 19. a na počátku 20. století. Obecně bychom si mohli domyslet, že nebýt politiky, nebyl by ani terorismus. Tato úvaha má sice racionální jádro, ale je jaksi jednoduchá. K politickým cílům totiž časem přibyly i náboženské, ekonomické a ekologické cíle.

Vznik tzv. arabského terorismu je spojován se založením Izraele po 2. sv. válce a pak zejména po tzv. Šestidenní válce v roce 1967, kterou vedl Izrael s Egyptem, Sýrií a Jordánskem a která se týkala historického území Palestiny, Zajordánska a Sinaje. Tehdy začaly víceméně útoky Palestinců vůči Izraeli, které se časem sotisfikovaly, tj. přešly do předem metodicky promyšlených a propracovaných útoků. Metodiku palestinských teroristckých skupin a hnutí si pak během 10 let trvající okupace Afganistánu Sovětským Svazem (1979-1989) osvojili tzv. mudžahedínové, kteří byli na boj proti Sovětům školeni a vycvičováni zejména tajnou službou CIA na „tajných“ základnách v sousedním Pakistánu a Iránu. Spolu s koncem války a stahováním sovětských vojsk ustala stejně rychle mezi lety 1988 a 1989 i podpora mudžáhedínů ze strany Spojených států. Náhle nastalé „mocenské vakuum“ nad zpustošeným Afghánistánem vyplnily různé jednotlivé (a bohatě vyzbrojené) mudžáhedínské frakce, mezi kterými se následně rozpoutal boj o moc, který trval dalších cca 7 let a mezitím přerostl do rozměrů občanské války. Neutěšená situace v zemi pro tu většinu muslimů-mudžáhedínů, která se po odražení sovětské okupace vrátila k obyčejnému životu, vyústila přibližně v roce 1994 ve vznik Tálibánu.

Nová válka v Afghánistánu je probíhající konflikt, který začal 7. října 2001 jako součást Operace Trvalá svoboda, která byla odpovědí Spojených států a Spojeného království na teroristické útoky 11. září 2001. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy stejně jako zničení islamistického režimu Tálibánu, který Al-Kaidu podporoval a poskytoval jí bezpečné zázemí.

Mezitím ale vznikla jiná válka, na které měly největší podíl USA a země NATO – První válka v Zálivu v roce 1991 (někdy zvaná jako operace Pouštní bouře), jako odpověď na vojenskou okupaci Kuvajtu Irákem. Ta vedla k Druhé válce v Zálivu, která probíhala v letech 2003 – 2011, kdy došlo k zajetí Saddáma Husajna (prosinec 2003), jeho odsouzení k trestu smrti provazem a následnou popravou v roce 2006. Tahle Druhá válka v Zálivu je pro islámský terorismus zlomová! Zahájila okupaci Iráku, což vedlo k asymetrickému konfliktu se skupinami, které se po zhroucení státu a faktickém zničení armády odmítly vzdát ozbrojeného odporu, ale i k rozpoutání občanské války mezi šíity a sunnity!

Dalším ohniskem byla občanská válka v Lybii v roce 2011, která vedla ke svržení Muammara Kaddáfího, jeho následnému lynčování a popravě povstalci. Následující roky až dodnes jsou označovány jako Bezvládí v Lybii.

A nyní se dostáváme k jádru pudla – válečné okupace cizích mocností ve svrchovaných státech, kde jakž tak vládl klid „zbraní“ a jejich vládci měli situaci pod kontrolou. Nebudu polemizovat o morálce jednotlivých vůdců té které země. Jsou označováni jako diktátoři. Ale co stojí k zamyšlení je stav „jejich“ zemí dnes. Dnes jsou tyto země semeništěm terorismu (s jídlem roste chuť!). Vývoz tzv. americké demokracie do islámských zemí se ukázal jako kontraproduktivní a dnes neseme důsledky tohoto sociálně-inženýrského pokusu. Až rozbitím jakž takž fungujících zemí, následnou okupací vojsky USA a NATO, začalo docházet k nebývalému rozvoji fundamentálních, nábožensko-fanatických skupin a k uplatňování terorismu jakožto odpověď na okupaci. Různé občanské války v těchto zemích zažehly oheň mezi šiíty a sunnity, který vyústil ve vznik Daeše, neboli Islámského státu! Dokud byly různé konfilikty mezi těmito dvěma směry islámu drženy na uzdě právě těmi „diktátory“ a byly zejména malé, místní a nestály, dá se říct, ani za řeč, byl klid!


Současné teroristické útoky v Evropě (i v celém světě) jsou vedeny jako:
1. Pomsta za okupaci světovými mocnostmi (USA, státy NATO, Rusko) a za zabití islámských vůdců a osobností
2. Jako boj Daeše, Islámského státu, tedy sunnitů proti šiítům, nevěřícím a Židům a usilujícím o nadvládu nad všemi muslimy na světě (a samozřejmě nad nevěřícími!), uplatňování středověkého práva šaríja. Cílem je obnovit chalífát na územích Iráku a Levanty (dřívější geografické označení zahrnující Sýrii, Palestinu, Jordánsko a Libanon), či dalších zemí, které byly někdy v historii pod muslimskou vládou.
3. A to se samozřejmě začíná týkat i Turecka, které usiluje o návrat tzv. Osmanské říše, která kdysi zahrnovala i část Evropy (byla zastavena u Vídně), jakož i velkou část Blízkého východu a celé severní pobřeží Afriky.

OttomanEmpireIn1683

Takže shrnuto – teroristické útoky muslimských radikálů v Evropě jsou zejména pomstou za okupaci a rozvrácení jejich zemí a snaha o sunnitskou nadvládu nad islámem (potažmo světem). Jde o teroristický boj proti modernímu, demokratickému systému, který neuznávají a nechtějí, ale hlavně boj o muslimskou nadvládu. Je to boj o návrat do středověku, kde bude platit právo šaríja, kdy nevěřící (označení všech, kdo nevyznávají islám!!!) jsou podčlověky, kdy ženy jsou jen majetkem, který můžeme zlikvidovat (a to doslova) bez potrestání. Nebýt okupací mocností v arabském světě a následnému rozbití jejich systému, nikdy by k takovému nárůstu terorismu nedošlo! A to myslím zcela vážně!


Zdroj: marps.cz