Není pohlavek jako pohlavek

Z návštěvy císaře Říše středu, představujícího možnou tvář budoucnosti globálního státního kapitalismu (jíž se nechal okouzlit nejen náš prezident, ale i mnozí jiní představitelé Západu) mi toho dlouhodobě v paměti – přes veškeré úsilí havlistických aktivistů a Hradu – asi mnoho neutkví. Budu se však snažit, aby to neplatilo v následujících bodech. Už jen proto, že lze na nich leccos užitečně ilustrovat.

Michal Semín

Michal Semín

Veřejnoprávní média, jež by měla zohledňovat reálně existující názorovou různost, se opět stala – po kolikáté již? – přehlídkou jednostranných výkladů a manipulativních zjednodušení. Plejádu známých tváří z kampaňovitých „komentovaných událostí“ na ČT nyní doplnili tzv. odborníci na Čínu – sinologové (Klimeš, Lomová).

Je to jako s těmi našimi rusisty (Dvořák, Putna apod.). Kritériem odbornosti nejsou ani tak znalosti dané materie, jako spíše „příkladné“ nepřátelství k dané zemi. Příslovečnou korunu tomu nasadil donekonečna reportovaný „student čínské literatury“, který přítomné čínské vlastenecké vítače vyprovokoval vlajkou separatistického regionu islamistických Ujgurů k pohlavku.

Mravní obr v ulicích

A to neměli dělat. Na veřejné pohlavkování tu má přeci monopol jiný soudruh. I ten byl toho dne spatřen v ulicích, hrdě zahalený do tibetské vlajky. A to natolik důkladně, že mu nebyla vidět jindy tak okázalá placka se sadisticky orientovanou Nadijou Savčenkovou.

Kdo si myslel, že po uložení Karla Schwarzenberga na kanape, kde se přeci jenom chrní příjemněji, než při jednání sněmovny či reprezentaci státu, se TOP 09 posune alespoň mírně k rozumu, zmýlil se. Předseda Miroslav Kalousek – snad proto, aby pochopitelné obavy „středových“ extrémistů zaplašil – kráčí neochvějně a čím dál zběsileji v knížecích stopách. Až by mu ten jeho náhlý pokrokářský idealismus mohl někdo hodně naivní (a bez paměti) bezmála uvěřit.

Bylo by docela zajímavé zjistit, co si o jeho (tentokrát jen slovních) potyčkách s policisty myslí jeho stranická poslanecká kolegyně Jitka Chalánková. Neznám sice její postoj k otázce Tibetu (proč také?), jen stěží si však může myslet, že lidskoprávní aktivismus jejího předsedy plyne z nějaké hluboké mravní integrity.

Vztyčený prostředníček českým dětem

Proč? Stačí si poslechnout Kalouskův výrok na adresu statečného boje paní poslankyně za práva českých dětí, unášených norským Barnevernetem, odvysílaný v pořadu veřejnoprávní Nory Fridrichové:

„To je aktivismus a já nemám rád, když jsou poslanci aktivisté“. To říká tentýž politik, jenž se slovy „já jsem poslanec českého parlamentu“ proráží kordon zakuklených policistů.

Ostatně podobně odpudivě se v daném pořadu na adresu poslankyně Chalánkové vyjadřovali i ostatní členové vedení TOP 09. Strany, která demonstrativně vyvěšuje vlajky na hony vzdáleného Tibetu, aniž by jí sebeméně trápil osud českých dětí, ohrožovaných našimi „hodnotovými“ spojenci v NATO.

Celkový dojem z čínského investičního zájezdu do „zlaté Prahy“ je tedy, navzdory jinak vcelku příjemnému počasí, poněkud mrazivý. A delegaci z Pekingu za to ani při nejhorší vůli vinit nemůžeme.


Zdroj: Protiproud.cz | Profil autora: Kdo je kdo