Úterní glosy 12. 4. 2016

Trestný čin podněcování k třídní, pohlavní nebo náboženské nenávisti a k násilí se mění. Hanobit třídu definovanou životním stylem, vzděláním, příjmem i autoritou bude trestné. Trestné bude rovněž podněcovat nenávist k lidem s různým pohlavním ztotožněním a způsobem, jak někteří vykonávají pohlavní styk. ČR tím plní požadavky Evropské unie.

Miroslav Macek

Miroslav Macek


Dodávám: Skupina lidí, která neustále vymýšlí tyhle nové a nové nesmyslné paragrafy zákazů a příkazů, které neustále rozšiřují již tak moc přebujelou moc byrokracie a dávají jí do rukou další nástroje k zastrašování a represi, by měla být urychleně zlikvidována. Což není výzva k násilí, ale apelace na zdravý selský rozum.


Jan Bureš mi poslal následující mail:
Včera mě zaujala vaše citace jakéhosi materiálu ze Žďáru o tom, jak je nesmírně důležité logo města a jak na tom vlastně stojí a padá jeho rozvoj, ba existence. My v našem 17 tisícovém městě Ostrově máme podobně důležité problémy. Ve středu budeme mít zastupitelstvo a při studiu materiálů na jeho zasedání jsem se v odůvodnění jednoho rozpočtového opatření (kterým se navyšuje částka na poradenství ze 100 na 170 tisíc) s tímto:
„OKS žádá 70 tis. Kč na realizaci VZMR na službu – participativní plánování v kontextu projektování a plánování veřejných prostorů – v našem případě veřejného prostranství, kde se v současné době nachází centrální městské tržiště. Jedná se o přímé, strukturované a transparentní zapojení uživatelů území do procesu vzniku plánu nebo projektu. Participace umožní uživatelům území ovlivnit výslednou podobu plánu či projektu, aby co nejlépe naplňoval jejich potřeby – a zároveň zachová profesní odpovědnost architekta i delegovanou odpovědnost místní radnice. Jednou z forem je dotazování občanů v pravý čas na potřebné vstupy a tím by měly být dány kvalitní podklady o potřebách obyvatel architektům. A kvalitní práce architektů poslouží jako podklady pro informované a odpovědné rozhodnutí v orgánech města. Participace neznamená ptát se pouze obecně na to, co si lidé myslí, ale informovat je a ptát se velmi konkrétně na to, co architekti potřebují vědět, aby mohli kvalitně odvést svou odbornou práci a naplnit potřeby lidí. V procesu přípravy projektů a plánů pro veřejnost (veřejné prostory, urbanismus, plánování) se potkávají tři typově rozdílné a nezastupitelné role: uživatelé – nositelé místní či detailní znalosti. Jsou současnými nebo budoucími uživateli řešeného místa – a tudíž by jim měl návrh vyhovovat; architekti, projektanti a experti – nositelé odborné znalosti. Přinášejí praktické odborné znalosti a dovednosti a metodiky projektování a plánování, přenášejí zkušenosti z jiných podobných projektů; veřejná správa (radnice, orgány města) – nositelé pravomocí a odpovědnosti, na základě odborných podkladů rozhodují…společnost, která vzejde, stane se vítězem VZMR by měla realizovat (délka trvání 3 – 4 měsíce) mj. setkání s občany, dotazníková a informační kampaň, měly by se vytvořit pracovní skupiny. Z tohoto 1. kroku by se měl definovat 2. krok – zadání pro architektonickou soutěž, architekti vypracují variantní řešení (délka trvání cca 2 měsíce). Jak výsledky architektonické soutěže, tak projekty (variantní řešení) se projednají s občany, vybere se preferovaná varianta, ale finální slovo bude mít zastupitelstvo města.“

Opsáno z facebooku:
„JUDr. Altner je kandidát na Nobelovou cenu za ekonomii. Naučil socialisty šetřit.“


Zdroj: viditelny-macek.cz