Británie chcípá a rodí se Musultánie? Převálcovali Mu-Slimáci definitivně Brity?

Jako bumerang se vrací dnes Britům (ale i Francouzům a Němcům) jejich koloniální minulost. Zástupci po staletí drancovaných národů si vykročili pro svá dávná depozita a už se vlastně nehodlají ptát, co si o tom nějaký ten Jimmy nebo Robin myslí. Labouristé se jako pátá kolona v londýnských volbách plně osvědčili a bašta anglické tradice – Londýn – se stala mohamedánským pašalíkem první velikosti.

Svatopluk Otava

Svatopluk Otava

Měla snad někdy Labour Party ve svém programu britskou sebevraždu?

Nad Big Benem se rozsvítil naplno jasný půlměsíc a navzdory astronomickému cyklu v následujících letech žádné „ubývání“ nebude. Škoda přeškoda, že nemáme u nás takové možnosti, přemítá asi český labourista Dientsbier s labouristou Pelikánem.

Ale všeho do času. Čas multikulturního obohacování k nám jistě dorazí. Jen co přítel Sobotka srazí kufry před nemožností platit výpalné za jednoho nájezdníka. Osmani dostanou víza a začneme mocně dotahovat největší „evropskou hodnotu“. (To nikdo nemohl tušit, jak se jednou bude nazývat proces parchantění a degenerace národa.)

Pravda, nemáme dosud potřebný počet labouristických voličů správného vyznání, ale co kdyby se prozatím nějakých těch třicet neziskovek začalo naplno zabývat tím, jak naučit naše romské spoluobčany házet ty správné lístky do volebního kastlíku? Vidíte to? A jsme rázem u rasismu. Sedmdesát let u nás u nás tento demokratický fenomén vlastně neexistoval a najednou je tu. Kde se vzal? Že by konečně nějaký ten hmatatelný výsledek dientsbierovské pozitivní diskriminace?

Můžeme se vsadit…

Žijeme vlastně v takové hravé době. Vsadit si dnes přes vhodnou kancelář můžete nejen na hokej, ale v podstatě na cokoli. Kurzy na sázku, kdy se Velká Británie oficiálně přejmenuje na Velkou Musultánii jsou prý nyní maximálně výhodné a za málo peněz teď můžete pořídit opravdu hodně muziky. Snad si lze vsadit i na to, kdy se královna Alžběta poprvé podepíše nově jako Elí za Bét II. Pardon…, 2. Ale je třeba kout železo, dokud je žhavé. Události pádí mocným tempem a dnes výhodné kurzy budou každým dnem slábnout.

A co „Město Prága, z kamene a vápna vystavěné“, na němž už před mnoha sty lety zálibně spočinul zrak poutníka Íbn Síny? (Aviceny). Kdypak pan primátor Alráwí konečně nechá popravit úchyláky z pochodu Prague pride, poněvadž pohled na obnažené zadky nelibě snáší nejen počestný poddaný, ale i zrak Alláhův? Moment, tady to ještě nemají labouristé Dientsbier s Pelikánem tak docela domyšlené.


Ale to nevadí. Ten první pojede na zkušenou do Londýna, kde mu to Paša Sadiq Khan vysvětlí, ten druhý nemusí jezdit nikam. Zeptá se doma bráchy a dostane se mu stejných informací i bez cestování. Důležité je teď onáhubkovat jakékoli projevy nesouhlasu s multikulturním ředěním národnosti a inteligence, správným názvem šaríja se proces uzavře, až bude vše hotovo. I zde platí, že sázkové kurzy jsou dosud mimořádně výhodné.

…a co takhle bojovat?

Ovšem je třeba spěchat, čas kvapí. Čeští labouristé z odnože ČSSD teď na chvilku nasytili média bajkami o Nočních vlcích a Čapích hnízdech, jenže co když se ti dosud nepitomí (bohužel pořád většina) začnou pídit třeba po tom, jestli se mají či nemusí platit dluhy? Asi bude nutno se urychleně spojit s labouristy z TOP-09 a ODS, možná že i labouristé z KSČM budou potřební.

Proto je dnes vlastně snadné povolit zbytkům Britů referendum o vystoupení z americko -sunnitského programu EU. Jsou zralí pro očekávaný výsledek, kdežto Češi dosud ne. Takže těm se to za pomoci kolaborantů „u lizu“ musí zatím zatrhnout. Ale pozor sociální inženýři. Referendum má v praxi dvě podoby. Buďto tu papírovou, co nám nechcete dopřát, anebo tu s cepem v ruce. Tož jak to bude? Na co budete sázet teď?