Mít ten správný názor

Mít správný názor je svoboda. Mám právo na svůj názor a nikdo nemá právo určovat, co je správný a co nesprávný názor. Tím slovem „NIKDO“ myslím opravdu „nikdo“, tedy ani stát. Jakmile stát (který se ohání demokracií) začne určovat, co je a co není ten „správný“ názor a dokonce začne k tomu vydávat zákony, které tohle určují, zavání to totalitou.

Anonymous

Anonymous

Nejhorší na tom je, že vládnoucí suita nedá na názor lidu. Je jim vzdálený jako Antarktida. Prostě je názor lidí nezajímá. Už tohle ukazuje na špatné vládnutí. Malá skupina lidí nemůže určovat, co je správné a co nesprávné, aniž by dali možnost vyjádřit se k tomuto či onému problému tomu lidu, který je do těch funkcí delegoval. Co se většinou dělá, když vládnoucí suita jde proti svému lidu? Z historie je to zřejmé – revoluce! Prostě se vláda a parlament svrhne násilím, když to nejde po dobrém, když se jim pomocí demonstrací ukazuje, že vládnou špatně.

Jak udělat revoluci? Je to obecně složitý proces. Musí se přesvědčit masy, lid… Revoluce ale vzniká spontánně, na základě tzv. nasranosti lidí. Když už je lid fakt nasraný, tak dojde k revoluci. Zatím to vypadá, že lid ještě nasraný není, ale jen malinko zbývá k „přetečení poháru trpělivosti“. Zatím máme svoje jistoty – půjčky, leasingy, hypotéky, skvělou televizní zábavu, hypermarkety a velká nákupní centra, kde můžeme trávit utrácením peněz celé dny. Je tohle smysl života??? Ptám se lidí, protože já osobně tohle nepraktikuji, nemám důvod si brát spotřební půjčky, kupovat auto na leasing nebo úvěr a pachtit se s hypotékou na dvacet let. Ale většina lidí tak žije a já se ptám: „PROČ?“ Odpověď je v drtivé většině taková, že to je normální, že to tak dělají všichni a že se to vždy nějak splatí… Kdo na tom vydělá? Občan fakt ne, ten prodělá. Neví to, ty banky a společnosti, které tohle nabízejí ho úplně zblbou. Prodělá a mávne nad tím rukou. Alibismus jak vyšitej! Je mi takových lidí, kteří žijou jen slevami, půjčkami, úvěry, hypotékou atd. líto. Co když náhle onemocní? Že by se spoléhali na různé pojistky? Co když se rozvedou? I na to jsou pojistky, že?


Mít svůj názor a rozlišit, jestli je správný či nesprávný, je v dnešní době velice výrazný sociální jev. A je spojený s emocemi. Rozlišovat podle tříd, podle barvy pleti, podle preferencí atd. je normální. Nenormální je to rozlišování strkat do škatulek a následně toho kterého člověka napadat a kriminalizovat. Stavět se do pozice, že „já“ jsem ten nositel „jediné pravdy“ a všichni ostatní, kteří se mnou nesouhlasí jsou na druhé straně barikády a je nutné je tudíž všemi prostředky zničit, ukazuje na slabomyslnost. Každý člověk má vlastní individualitu a vlastní názor. Nemusím souhlasit, ale to je tak jediné, co mohu udělat. A kdo chce udělat ještě víc – udávat, ničit, kriminalizovat, tak už není normální. Je to v první řadě blázen. Pak je to srab a sketa, slaboch, který neumí přijmout to, že někdo má jiný názor.

Teď můžete diskutovat a hádat se, že taky škatulkuji. Vůbec ne, jen nazývám věci tím správným pojmem. Mě je jedno, že někdo bude do roztrhání těla obhajovat komunisty, socialisty, nacisty, sluníčkáře, muslimy, křesťany, neomarxisty, anarchisty, buzeranty, metrosexuály, hipstery atd. Je mi to fakt jedno. Každý má právo na svůj názor! Jen běda, když mi to začne prosazovat násilím a jakkoliv mi dokazovat, že něco „musím“! Pak narazí, protože tohle není správná cesta a já se budu bránit. Nemusím nic, jediné, co „musím“ je umřít, vše ostatní „můžu“! Můžu si vyslechnout názor, ale nemusím ho přijmout. Můžu souhlasit či nesouhlasit, ale nemusím. A tohle platí i pro státní moc.

Mít svůj názor je SVOBODA a mít možnost svůj názor jakkoliv vyjádřit je opět „SVOBODA“. Kdokoliv, ať jednotlivec či státní moc, mi bude tuhle svobodu omezovat, pak tvrdě narazí! A to myslím zcela vážně!


Zdroj: marps.cz