Aby bylo jasno. To v čem žijeme, to není kapitalismus. To ani omylem

V budoucnosti (bude-li jaká), odborníci zřejmě označí systém, do kterého kapitalismus degeneroval za nějakou formu monetarismu či přímo za oligarchický monetarismus. Od dob vynálezu směny lidstvo obchodovalo způsobem něco za něco, kdy protihodnoty byly vždy adekvátní.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Peníze jako oheň. Dobrý sluha – špatný pán

Dokonce i vynález peněz takové užitečné směně přál. Po celou historii lidstva však peníze sloužily dobře do té doby, kdy monopol na jejich výrobu a stanovení kurzu měl stát. Jakmile před První světovou válkou USA delegovaly peněžní pravomoci na soukromou firmu FED, bylo zaděláno na problém, se kterým se potýkáme dnes. Peníze přestaly postupně být zprostředkovatelem hodnoty, staly se samy předmětem a pseudohodnotou drtící zdravý rozvoj ekonomik.

Vyčůránkové, zločinci s vysokým IQ zavedli celý svět do fantasmagorické hry s virtuálními penězi, intervenuje se do „zdravé“ inflace umožňující „kontrolovaný“ růst, státy zakrývající svou imperiální podstatu přízviskem demokratické začaly koketovat se státním dluhem, jemuž po krátkém čase zcela propadly.

Američané na nás zkoušejí podvodnou hru. Chcete hrát letadlo?

Do výše jednoročního HDP při uskromnění budoucích generací je snad státní dluh narovnatelný, byť takové zadlužování je vůči našim potomkům výrazem krajního sobectví. Je-li však země řízeně zadlužena na dvoj i trojnásobek jednoletého HDP, jako třeba Řecko nebo USA, je jasné, že dlužník není do budoucna schopen dluhy platit a ani se k tomu nechystá. Státní banditismus je pak projevován nuceným vyvoláním války, která dluhy smaže, na konfliktech se pak dá i docela vydělat.

USA rozehrály prostřednictvím státních dluhopisů smutně proslulé finanční letadlo, tedy hru, kdy pár čiloušů na začátku hry skutečně zbohatne na úkor pozdějších, naivnějších hráčů. Světové dluhopisy ve velkém skupují hlavně Číňané, přesto i tato gigantická ekonomika jich začíná mít dost. Splacení dluhů se tedy ani Čína nedočká a kdopak bude nakupovat další produkty amerických rotaček? Marťané snad? A lze proto podezřívat Čínu z naivity?

Kdo koho drží pod krkem?

To určitě ne. Nákupem zahraničních aktiv Říše středu pouze přistoupila částečně na banditské praktiky vnucované světu Západem. Účel takového počínání je jediný. Za cenu dočasných ztrát zbavit planetu umělého petrodolaru a pokusit se poměrně nekrvavě o ozdravení finančního prostředí. Vojensko-ekonomický potenciál dvojice Rusko-Čína k takové vizi jasně směřuje a je uskutečnění této ideje blízko.


Na obou stranách to dobře vědí. Ruská ekonomická emancipace je v plném proudu a přes posměšky našeho mainstreamu ji ještě urychlily ekonomicky sebevražedné protiruské sankce. Ačkoli USA s křečovitým úsilím zakládají válečné požáry a majdany po celém světě, navzdory pučům realizovaným na Ukrajině a připravovaným v Makedonii, Kazachstánu, Venezuele či Brazílii, je současným majitelům potištěných kuriozit zvaných dolar jasno, že ani krvavá jatka třetí světové civilizační katastrofy jim tentokrát vítězství nepřinesou.

Jsme blízko, takže facka nebo kopanec je i pro nás

Dokonce i největší finanční oligarchové již nedokážou za společným cílem táhnout za jeden provaz jako dosud a jdou si navzájem po krku. To konečně ukazuje střet Rockefellerů s Rotschildy, kdy ti první zkoušejí fauly na ty druhé třeba prostřednictvím tzv. Panamapapers.

Chcípající banksterská kobyla však dosud silně kope a způsobí lidstvu ještě krvavé ztráty. Může se stát, že ani Olympiáda v Riu se nakonec konat nebude, zcela jistě budou evropské země čelit krvavým lázním, když některé z nich dopustily nájezd náboženských fanatiků do Evropy otevřením dveří.

Přesto lze doufat, že lidstvo nakonec přežije. Byť uzdravování bude logicky bolestivé. A navzdory sebevražednému stylu vedení euroamerických „elit“ – Po nás potopa -,  který se nám svět „hodnot“ snaží vnutit, aby řetěz degenerovaných sebevražedníků skákajících do propasti byl co nejdelší.