Miloš Zeman, recyklovaný nediplomat a směšný soud

Naše milá kolegyně, paní Smetánková (Kolářová) rozpoutala včera diskuzní bouři na téma loňského nediplomatického výroku diplomata USA a současně v Praze probíhá soud advokáta Halbicha s ČSSD, kde prezident svědčil.

Jiří Hermánek

Jiří Hermánek


Diplomacie není nic jiného než legalizovaná špionáž v kultivované formě. Státy se prostě dohodly, že než aby vždycky musely popravovat špióny protistrany, je lépe dohodnout pravidla.

A tak, pokud je nějakému diplomatu prokázána špionáž, bývá vyhoštěn, ovšem to, že naprostá většina personálu ambasád je tím nebo oním způsobem navázaná na tajné služby daného státu, je považována za samozřejmost.

Kariérní diplomaté komunistického režimu prý byli všichni současně také kmenovými pracovníky komunistické rozvědky a o tomto tvrzení ani moc nepochybuji. A současně s tím měli a mají všichni diplomaté jakási sice nepsaná, ale zcela jasná pravidla chování.

Říká se tomu diplomatická řeč a v ní se diplomat nikdy nevyjadřuje k vnitřním věcem státu, kde pracuje. Snad možná, když by byl pozván na nějakou oslavu, smí pochválit.

Ovšem, velvyslanec USA udělal vloni, možná úmyslnou, diplomatickou botu a dodnes to faux pas rezonuje v naší společnosti.

Při normálním poměru mezi danými státy by takový velvyslanec dostal od svého MZV ťafku a důtku a pokyn, aby se omluvil a věc vyžehlil. Nikoli tak ve vztahu USA a ČR. Když si dovolily odposlouchávat kancléřku, tak toto jsou pouhé „Peanuts“.

Dost o nediplomatickém chování pana velvyslance Shapira a pojďme se zmínit o včerejším procesu, ve kterém advokát Halbich žaluje ČSSD o asi 15 miliónů korun. Upomněl mě na to, že bych to také mohl zkusit a zažalovat svou bývalou firmu.

Byli jsme postupně subdodavateli pro všechny tři mobilní operátory a nejvíce kšeftů jsme měli se současným O2, tehdy Eurotelem. Tam chtěla proniknout se svými zařízeními finská firma Nokia a proto jsme dostali zakázku postavit 15 „vysílačů“ na Praze 4.

Personál, který Nokia poslala byl velmi různorodý, ale nebyl v ně žádný Fin. Američan, několik Angličanů a dost východoněmeckých (bývalých) dělníků. A hlavním koordinátorem celého toho projektu byl ze strany firmy Nokia jistý Paul S. z Kalifornie.


Byl to svým způsobem podivín. Stále do mě po práci lil francouzská vína, i když jsme mu říkal: „Paule, objednej moravské. Stojí třetinu a je lepší“. Ale znáte to, Američané, nevědí, co je dobré.

Takže na všech poradách k tomu projektu, a že jich bylo, jsem já působil jako styčný důstojník naší firma s firmou Nokia. No a na základě informací ze včerejšího soudu si myslím, že by má žaloba měla velkou šanci na úspěch.

Pozval bych si Paula, adresa by se asi zjistit dala, a ten by zcela nepochybně dosvědčil, že já jsem byl tou převodní pákou, tlumočil všechny pokyny, hlásil výsledky a obhajoval postupy našeho generálního ředitele, který to bral příliš „hákem“.

Nebyl jsem špatně honorován, to určitě ne, ale podíl na zisku jsem také nedostal. A když se tak dívám na ten proces s ČSSD, kdy advokát Halbich argumentuje tím, kolikrát celou věc konzultoval se zadavatelem, předsedou ČSSD, tak si myslím, že bych také měl šanci takový proces rozpoutat.

Nevím, kolik je soudní poplatek z 15 miliónů, snad 600.000? A nebylo by správné, možná ale z hlediska praxe horší, žalovat advokáta Altnera, protože ten si přece pomoc advokáta Halbicha sjednal a nikoli ČSSD či Zeman?

Nejsem a nikdy jsem nebyl voličem ČSSD, ale Kocourkov kdekoli a s kýmkoli mě rozčiluje.


Zdroj: Blog autora