Jsme zloději a lháři, hřímá Bělobrádek

Je třeba vyslovit uznání redakci TV Prima za snahu o objektivní zpravodajství a publicistiku v dnešním pokřiveném světě. Za to, že ve svých projektech, jakým je i nedělní Partie, zve do politických diskuzí skutečné oponenty, byť i korektně uhlazené. Včerejším „slušňákem“ se tak stal předseda KSČM Vojtěch Filip, jenž celkem bezpracně usvědčil vrchního lidoveckého satanistu Pavla Bělobrádka ze lži.

Pavel Bělobrádek - Duševní gigant | Foto: parlamentnilisty.cz

Pavel Bělobrádek – Duševní gigant | Foto: parlamentnilisty.cz

Restituce? Jenom slovo

Dlužno dodat, že usvědčený šéf lidovců se nijak zásadnímu obvinění ohledně tzv. církevních restitucí, na které v Partii logicky přišla řeč, nebránil, a se samolibým úsměvem dal Filipovi za pravdu. „Církevní restituce žádnými restitucemi nejsou.“, dovozoval Filip a pan Bělobrádek se tomuto notoricky známému, dosud však veřejně nevyslovovanému faktu vůbec nevzpěčoval.

Jde prý o poplatek, který náš pobělohorsky znásilněný národ je povinen zaplatit za to, že už nadále nebude honorovat kněze a nechá je do budoucna živit se vlastní, neefektivní prací. Na to přece budou potřebovat něco do začátku, obhajují lidovci vznešenými frázemi odluku církve a státu, jíž se ovšem jinak vehementně bráníli politickými obstrukcemi už od r. 1929.

Nebyl Josef II. levičák?

Generální desátek ve formě mimořádného výpalného byl v Parlamentu protlačen nezákonně a i dnešní právní řád má nástroj na to, jak jej definitivně zrušit. Jde o institut nazývající se „V rozporu s dobrými mravy“, který na kriminální metodou „uzákoněné“ restituce sedí, jako ulitý. Použije jej však třeba KSČM coby základ žaloby na zrušení takového zákona? Pod vedením juristy Filipa těžko.

I když předseda komunistů dobře dovodil, že „majetek“ církví je od dob císaře Josefa II. pouze v církevní správě, ale náleží státu, zlenivělí parlamentníci z KSČM do sporu na toto téma nejdou. Navzdory tomu, že i Bělobrádek vlastně připouští, že opravdu tzv. restituce restitucemi nejsou.

Krade v jménu božím a bere jeho jméno do úst nadarmo?

Šest obskurních spolků vydávající ústy svých předáků matení naivních za jedinou duchovní cestu ke spáse duší, se po roce 1989 oficiálně etablovalo v naší republice. Jako církve. I když u nás dříve neexistovaly, též na ně se  lodějna uskutečněná na Českém národě vztahuje, také tito duchodravci si pospíšili za blahosklonné asistence katolíků urvat svůj kus masa z národního těla.

A pan Bělobrádek všechny tyto skutečnosti zná, už ani vlastně nemá potřebu nějak sofistikovaněji obhajovat vrcholně nemravný podfuk, co partaj, kterou dnes vedou ateisté a mocichtiví bezpáteřníci s pravičáckými lupiči zosnovali. Podobně, jako valchaři s kupónovou privatizací pro ty, kteří měli potřebné kontakty a finanční zdroje (tedy estébáky), dí: „No, šlohli jsme národu prachy, je to v „zákoně“, takže – no a co…?“

Sliby – Chyby

Už vůbec nemá smysl komentovat někdejší předvolební rozohnění podvodníka Zaorálka, který na parlamentní půdě sliboval s divadelními gesty „na smrt jdoucího“, jak se ČSSD po úspěšně proběhnuvších volbách vypořádá s restitučním zákonem, který je de facto i de iure nezákonný.


I když tento závazek možná socialistickým impotentům „nahnal“ většinu hlasů, tak bleskový podvod na voličích snad ještě zaznamenán nebyl. Vypadalo to, že jedinou sekundu po podpisu koaliční smlouvy socialisté své voliče chladně hodili přes palubu. Zde tedy nápravu očekávat nelze.

Autoři lumpenzákona z ODS, TOP-09 nebo věční parazité politického systému Lidovci proti svým vlastním machinacím nepůjdou. KSČM také ne, je to příliš nepohodlné. O socialistech se už hovořilo, zbývá ANO. Jenže – tam to vypadá na všeobecnou spokojenost s tím, kdy se třeba předvolebně koblihově slíbí, že se tzv. církevní restituce zdaní.

Houby zdanit! Sebrat a autory té lumpárny zavřít! Podle hesla, jimž se tito licoměrníci tak stále oháněli. „Co bylo ukradeno, musí být vráceno…“! Tato slova ať se vypálí do mozků hochštaplerů všech politických směrů, až s nimi jako národ občané jednou zúčtují. Až si vezmeme příklad třeba z Francie, kde církvím nepatří ani cihla tak, jak to zamýšlel a uskutečnil komunistou vzpomínaný císař Josef II.