Buďme sami sebou a nenechme si vnucovat cizí zájmy

Pouze národní státy jsou schopny řešit praktické problémy svých lidí. Pouze národní státy se mohou účinně  bránit řízenému rozbíjení vlastních kultur, vlastního způsobu života a koneckonců i evropské civilizace. A lidé to cítí.

Stanistav Novotný | foto: debatniklub.cz (kolektif)

Stanistav Novotný | foto: debatniklub.cz (kolektif)

Lidé mají pocit, že jim naopak někdo vnucuje umělé konstrukty, které jsou jim protivné, nesnesitelné a hranaté. A z těchto pocitů a postojů roste nový vztah k vlastenectví. Netýká se to pouze naší země, ten proces je vidět všude u sousedů a koneckonců v celé Evropě. Evropa národů dává mnohem větší smysl než současná šlichta bezpohlavních pletichářů.

Vlastenectví představuje zdravý vztah k nejbližším, k tomu co nás stavělo na nohy. Vztah k mámě, tátovi, k ženě, k vlastním dětem. Vztah k poznaným bližním. Vztah k rodině, a to i v širokém smyslu slova. Vztah k jazyku, rodišti, k lidem, jež bydlí na území, kde se pohodlně domluví rodným jazykem. Jednoduše k těm, kterým jsme oporou a kteří jsou naopak oporou nám. K těm, jež jsme ochotni bránit i s nasazením vlastního života a tedy s nimi sdílet dobré i zlé.

Ale také k těm, kteří nás předešli v úsilí, k předkům. Jsou jich nesmrtelné zástupy a pokud je budeme připomínat a ctít téměř jako vlastní rodiče, budeme rozumět vlastním kořeům. Jsou často opředeni mýty, ale i ty v nás žijí a nejsou-li zvrácené, není třeba je ničit. A patří mezi ně velcí panovníci a vojevůdci, stejně jako ochránci tradic, češtiny a smyslu národního života. A samozřejmě nekonečné množství těch, kteří do úmoru pracovali a umírali, aby ostatní mohli žít.

Vlastenectví vytváří  zázemí, napomáhá jistotě a sebevědomí při konfrontaci s domnělým i skutečným nebezpečím. Jsme občany zemí Koruny české. Komunikujme vlídně s cizími, s velmocemi, a klidně i s bruselským cirkusem. Buďme však sami sebou a nenechme si vnucovat cizí zájmy.  Na svém území buďme pány, kteří přijímají jiné pouze za předpokladu, že přišedší dodržují naše pravidla.

Trpí Němci sebemrskačstvím?

Nakolik se v případě německého přístupu k řešení migrační krize projevuje určitý pocit viny za holocaust, druhou světovou válku jako takovou a tedy i skutečnost, že Německo bylo v roce 1945 poraženým státem, jak se občas objevuje? Jde ze strany Merkelové o snahu zamezit opakování událostí z 30. let, anebo je to ve svých důsledcích právě naopak?

Německo bylo desítky let na převýchově. Bylo zaslouženě okupováno na východě i západě. Je však třeba znát míru. Jaký smysl má osvobození od nacismu, když vyžaduji, aby vinu nesly další generace? Německo bylo přinuceno k pokání, ale jeho dnešní chování směřuje k sebedestrukci, k sebevraždě. A nám to nemůže být jedno, protože německé chování má velmi nebezpečné důsledky i pro nás.

Merkelová poslušně slouží americkým zájmům. Personifikuje tak to nejhorší z negativních důsledků pádu komunismu. Lidé s totalitní minulostí často obrátili kabát a ve snaze zachránit si kůži, slouží novému pánu stejně vehementně, jako tomu bývalému. Ale abych byl přesnější. Ono vlastně ani tolik nejde o americké zájmy, ale o zájmy oligarchů, kteří ovládají americkou administrativu, bezpečnostní aparát, armádu a především banky. Titíž lidé mají v hrsti Německo. Podporovali nacismus a před tím bolševiky v Rusku. 30. léta? Ta se již píší. Pouze se vedou opačné řeči než tehdy, důsledky jsou však podobné.

 A co přepisování dějin?

Strach z Nočních vlků a hysterie všech těch neherců a intelektuálů z leknutí prozrazuje slabost. Prozrazuje touhu prolézt životem neustálým zaujímáním stranických postojů. Prozrazuje malou sebedůvěru většiny těch kritiků motorkářů, či zkorumpovaných vítačů migrantů, popř. jakýchsi plechových kavalérií. Lidé si opět navykají na jidášství a neuvědomují si, že historie považuje tento typ zrádcovství za selhání nejtěžší.

Před listopadem mi vadilo zkreslování podílu různých typů odbojů na konci 2. světové války. Západní odboj, čeští letci v britských službách byli vydáváni často za zločince a vytrpěli si své. Dle komunistické verze přišlo osvobození prakticky pouze z Východu. A dnes? Dnes se pokouší nová propaganda obrátit vše opět na ruby, a to jen proto, že s Ruskem musíme vést válku (ve jménu cizích zájmů), a to stůj co stůj. Občané bývalého SSSR přinesli největší oběť v boji proti německému nacismu. To se přece nedá popřít! Nemusíme být přece vděčni bývalému režimu, ale vůči padlým musíme být schopni vyjadřit úctu nejvyšší. Víte, že se letos příliš nezdůraznilo výročí atentátu na Heydricha? Zato vehementně diskutujeme o odsunu sudetských Němců. Chtělo by to rozumné proporce. Politika ode zdi ke zdi nás znevěrohodňuje nejenom navenek, ale více před sebou samými.

Návrhy na omezení svobody projevu, vlastně znamenají cenzuru

Tak především je třeba bojovat účinně s terorismem. Předkládané návrhy na omezení svobody projevu a úchylné nakukování do našich postelí, znamená vyhlášení války vlastním občanům. Zatímco Západ fakticky podporuje Islámský stát a migraci konfliktu z jím vytvořených ohnisek zla do Evropy, ponižuje zároveň vlastní populaci. Vlastní existenci podrží pouze sebevědomý Evropan a ne profízlovaná společnost, se kterou si bude pohrávat hrstka cynických manipulátorů. Lidé se skrze masivní a nekorektní propagandu nedokáží orientovat, a tak jsou často schopni podporovat výstavbu koncentráků pro sebe sama. Opakují lidskoprávní fráze a nevnímají, že líbivá klišé překrývají genocidní záměry.

Jinak doporučuji všem, kteří chtějí omezit svobodu projevu, aby prostudovali činnost Ministerstva informací (1945-1948) a Ministerstva informací a osvěty (1948-1953). Komunisté tehdy toto ministerstvo raději sami zrušili, ale až poté, co ono samo zcela zlikvidovalo svobodu slova v naší zemi.