Halík je nelidská zrůda, podvodník, lhář a odporný manipulátor. Až si jej vezme čert, tak se bude smažit v pekle

Dnes si povíme o církevním hodnostáři, který školí národ v souladu se zadáním pánů z NWO. Tento je ovšem na rozdíl od mistra Jana falešný páter, i když mu chlebodárci pořídili Templetonovu cenu a teď mu dokonce jeden developer koupil doktorát v Oxfordu.

Satan z Prahy - Tomáš "Halalík" Halík

Satan z Prahy – Tomáš „Halalík“ Halík

Tento lžipáter nedávno pravil: Referendum je cesta do pekel, přímá demokracie zrůdná věc, Czexit by byl sebevražda. Tomáš Halík se dopustil akademického podvodu a tituly získal neoprávněně, tvrdí vysokoškolský docent. Docent Otakar Jelínek, který působí v Ústavu biofyziky a informatiky při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, se dlouhodobě věnuje pochybnostem kolem osoby religionisty Tomáše Halíka.

Napsal článek, ve kterém zpochybňuje Halíkovy akademické tituly i Halíkovo teologické myšlení, které je podle Jelínka v rozporu s katolickou vírou. Problematické se jeví, že se Halík nechal vysvětit mimo vlastní diecézi.

„Vzhledem k tomu, že mu bylo za komunistického režimu umožněno studovat na Karlově univerzitě, nebylo tehdy důvodu, proč by byl nemohl pokračovat v řádném studiu bohosloví na kněžském semináři v Litoměřicích, kdyby se chtěl opravdově věnovat duchovenské činnosti, podobně jako kardinálové M. Vlk a D. Duka. Při jeho vysvěcení biskupem Aufderbeckem v roce 1978 bylo v podstatě porušeno tehdy platné kanonické právo CIC 1917, neboť Halík nemohl předložit doklad o náležitém teologickém vzdělání, které toto právo od svěcence vyžadovalo,“ upozorňuje Jelínek.

Halík se prý také dopustil akademického podvodu. Podle Jelínka je zvláštní i to, jak Halík přišel k některým svým akademickým titulům: „Po sametové revoluci strávil Halík nějaký čas studiem na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde mu byla (po obhajobě práce v češtině!) v roce 1992 udělena akademická, nikoliv doktorská hodnost licenciáta teologie Th.lic.“

Velké pochybnosti jsou podle docenta Jelínka i o Halíkově doktorské hodnosti. „Aniž absolvoval doktorské studium teologie zakončené řádným doktorátem v Římě nebo v Praze, získal Halík v témže roce 1992 na Papežské teologické fakultě ve Wroclawi vyšší docentskou hodnost ThDr.hab. Tím byly porušeny dokonce i polské zákony, které pro udělení hodnosti Dr.hab. vyžadují od uchazečů předchozí řádný doktorát v oboru. K tomu došlo tím způsobem, že Halík ve Wroclavi předložil svou habilitaci ‚Katolická kultura a česká společnost po II. vatikánském koncilu‘, za niž mu byl již předtím Karlovou univerzitou 21. 5. 1992 udělen titul docenta v oboru sociologie. Papežská teologická fakulta Halíkovi posléze udělila v roce 1992 na základě téže habilitační práce titul habilitovaného doktora teologických věd(!), čemuž by odpovídal u nás docent teologie. Diplom s číslem 3 byl Halíkovi vystaven dva roky poté dne 29. 9. 1994. Mons. Halík se tím ve Wroclawi dopustil jasného akademického podvodu,“ tvrdí Jelínek.

Kdo je vlastně Tomáš Halík? Podle Daniela Solise se jedná o mazaného odborníka na manipulaci a „sociální“ neboli operativní psychologii (jak ji vyučovala svého času německá Stasi ve Postupimi. Halík slouží velmi temným kruhům, ke kterým také patří tzv. Rhodesovi stipendisté (Templeton, Woolsey, Clinton, McFaul…).

Nebylo by s podivem, kdyby Halík v naší zemi zastupoval pod falešnou rouškou duchovního a intelektuála, mimořádně zrůdnou agendu cílenou na manipulaci světového společenství ve prospěch úzkého kruhu „vyvolených“. Je na čase aby veřejnost prozřela a seznámila se se pravdou o tom, co je Tomáš Halík skutečně zač – nebezpečný manipulátor bez páteře a jakýchkoli skrupulí.

V roce 1975 Halík začal pracovat jako psycholog (doklady o tomto jeho vzdělání chybí) na Institutu Ministerstva průmyslu České socialistické republiky, kde připravoval vedoucí kádry (de facto řadu polistopadových tunelářů). Zůstal tam až do roku 1984. Během této doby publikoval s jistým Kuchyňkou práci, která posloužila mj. i Vysoké škole SNB. Ale i tady se v podstatě pouze připodepsal, neb koncepčně pracovat Halík nikdy neuměl. Pak se stává psychterapeutem na Protialkoholním oddělení Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice UK, kde přečká až do převratu.

Odmítl podepsat Chartu 77, nikdy se neúčastnil žádného protikomunistického hnutí, nepodepsal žádný protistátní dokument. Jako údajně tajně vysvěcený kněz sloužil první mši v roce 1990. Proč tedy byl (jestliže byl) vysvěcen na kněze. Jelikož se Halík po převratu obával své temné minulosti, soustředí se proto na „akademickou“ kariéru. Má totiž pocit, že se vrátí éra 1. republiky a on by mohl být oním profesorem, jenž má plat na úrovni ministra a zásadním způsobem hovoří do věcí veřejných.

Postupně se tedy stane stane docentem a profesorem. Připíná si tituly a doufá, že v tom spočívá všechna moc a sláva. Je tu však jeden problém. Není schopen sepsat řádnou odbornou práci, jež by byla alespoň na domácí scéně respektována. Stane se tedy profesorem sociologie, aniž by kdo znal nějakou jeho seriozní odbornou práci, sociologický výzkum … Tváří se jako teolog a psycholog, ale důkazy nalézt nelze. Jde tak daleko, že nakonec sám sebe označí za filozofa. Při zoufalé úrovni analytického a syntetického myšlení Halíka, jeho neschopnosti vypořádat se s elementárním zákonitostmi přírodních věd, je tato sebeprojekce opravdu hodně tragikomická.

Když se v médiích objevily informace o Halíkově temné minulosti, Halíkovi přátelé zapracovali a tvrdě lobovali za to, aby mu byla udělena Templetonova cena. Zvláště si dali záležet, aby v odůvodnění byla pochválena jeho vylhaná předlistopadová minulost (Templeton sám se dal slyšet, že o Halíkovi nikdy neslyšel.)


Dále je oceněna Halíkova práce na poli mezináboženského dialogu. Halík, kromě jednostranných řečí ex katedra, prakticky nikdy žádný mezináboženský dialog nevedl. Brání mu v tom faktická neznalost. Není prostě schopen obstát ve vyhrocené diskusi. Ve skutečnosti totiž nerozumí ani Islámu, ani svému oblíbenému budhismu. A přitom je to tak jednoduché. Nechť religionista konečně napíše odbornou práci. Cena je však doprovozena nemalou finanční částkou. A tak se jistě dočkáme nové odrůdy impotentního Fóra 2000, což je přehlídka ztraceného času a vyhozených peněz. No a na závěr tohoto CV černokněžníka veřejného prostoru je nejvýstižnější kolující anekdota.

Páter Halík poklekne před křížem k večerní modlitbě, pohlédne vzhůru na Krista a praví: „Děkuji Ti Ježíši, žes mi dopřál ocenění Templetonovou cenou“. Ježíš odpoví: „Máš štěstí“.

Halík překvapením ztuhne, stal se svědkem zázraku, ale pokračuje: „Dále Ti děkuji, že jsem byl obdařen čestným Oxfordským doktorátem a smím se počítat mezi nejvýznamnější evropské intelektuály“.

Ježíš odpoví: „Máš štěstí“. Halík je rozechvěn tím, že socha promlouvá a ptá se Ježíše: „Proč mi Bože neustále opakuješ, že mám štěstí?“ Ježíš: „Protože kdybych neměl přibitý nohy, tak tě kopnu mezi voči!“


Zdroj: Blog autora | Kráceno | Titulek redakční