Čistá a plánovaná zrada: Společná armáda EU. Dovršení ztráty naší státní suverenity upečeno na Bilderbergu. Více muslimů do Evropy?

Říká se, že šídlo v pytli neutajíš. Každé se dříve či později proklube ven. A podobně je to i s tak zvanou „společnou evropskou armádou“.

Evropská unie nálepka na nacistickou III. říši

Evropská unie nálepka na nacistickou III. říši

Ale vezměme to popořádku. Plán na společnou armádu EU existoval dlouho. Už od prvních náčrtů „stále těsnější unie“, dávno před Lisabonskou smlouvou. Jenže vůdcové EU jej příliš veřejně neventilovali. Bylo jim jasné, že představa jakési nadstátní a nadřízené evropské armády může ve vedoucích představitelích členských zemí vzbuzovat velice rozporuplné historické reminiscence.

Všechny do jednoho houfu

Činovníci proto dlouho váhali. Netušili, jak tu v principu tak krásnou a evropskou myšlenku podstrčit evropskému lidu, který měl s cizími armádami na svém území za poslední století velice neblahé zkušenosti, a to jak na západě, tak i na východě kontinentu.
gif-banner-havloidi

Trn z paty jim paradoxně vytrhl až krach jejich vlastní východní politiky. Přesně podle hesla, že všechno zlé je k něčemu dobré. A tak megaprůšvih ukrajinského majdanu, který pomáhali Spojeným státům rozjíždět a na kterém se chtěli ekonomicky přiživit, teď využili ke konstrukci „ruské hrozby“. Zkrátka, když nebude hospodářské oživení na základě vývozu nadbytečného šmejdu na Ukrajinu a vyrabování jejích zdrojů, bude alespoň klacek na sehnání neposlušných národů do houfu, řekli si komisaři.

A jak řekli, tak učinili. Z Ruska udělali bubáka a tzv. „ruskou hrozbu“ začali tlačit lidem do hlav všemi dostupnými kanály.

Tedy, ne že by to extra fungovalo. Všechny průzkumy, provedené v členských zemích po cca roce intenzivní propagandy signalizovaly, že euro-lid stále ještě z větší části nechápe, proč by se měl Ruska bát. A že hrozby pro svůj životní styl a hodnoty vidí úplně jinde, než by si europotentáti přáli.

loading...

Zlověstný plán

Ale o mínění lidu přece nikdy nešlo. Podstatné bylo, že teď už existovala oficiální, neprůstřelná záminka. Ruská hrozba, kvůli níž bylo možné bezostyšně prosazovat dříve těžko myslitelné. A lidé evropských národů tak sice můžou mít neodbytný pocit, že se jejich politici hloupě mýlí – můžou mít dojem, že to s tím Ruskem přehánějí – ale jen málokomu přijde na mysl úvaha o čisté, plánované zradě.

Proto se v březnu loňského roku začalo znovu veřejně hovořit o společné armádě EU. První pokusný balónek tehdy vypustil sám předseda Evropské komise, když představil plán na vytvoření „jednotné evropské armády, která by byla schopná čelit ruské agresi a která by měla posílit postavení EU ve světě“. Podle Junckera by takováto armáda byla určena k „odpovědné reakci“ na nebezpečí, kterému by mohl čelit některý z 28 členských států nebo okolní země bloku.

Krásné, ušlechtilé a nenapadnutelné. Co by tomu mohl kdo vytknout? Snad kromě (záměrně) velice vágního a neučitě pojatého zadání, umožňujícího „pružný“ výklad podle momentální politické potřeby? To ďáblovo kopýtko se – jako obvykle – skrývalo v detailu. V citovaném projevu totiž zazněla i jedna temná, nesmírně zlověstná věta: „Společná evropská armáda by ukázala světu, že nebudou existovat prostředky, aby ještě někdy došlo k válce mezi národy Evropské unie.“

Upeklo se na Bilderbergu

O návrhu se v mediích a parlamentech chvíli diskutovalo. Většina komentátorů ale došla k přesvědčení, že jde o iniciativu předčasnou a nereálnou a že není pravděpodobné, aby ji národní vlády a parlamenty podpořily. Debaty pak zvolna utichaly a zdálo se, že celá věc vyšuměla do ztracena.

Ovšem v zákulisí, mimo reflektory medií, se dál pilně pracovalo. V červnu letošního roku přišlo pravidelné roční zasedání Bilderbergu. Konalo se v Německu, v Drážďanech. Mimo jiné hosty, tam byli letos v tichosti přizváni i někteří němečtí politici: kancléřka Angela Merkelová, německá spolková ministryně obrany Ursula von der Leyenová, spolkový ministr pro zvláštní záležitosti Peter Altmaier a spolkový ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel. Tedy lidé, kteří se už delší dobu velice angažují v posilování Bundeswehru a v prosazovaní vzniku společné evropské armády. Přirozeně, že na základě Bundeswehru…

Není jisté, nakolik účastníci drážďanského shromáždění věděli či předpokládali, jak dopadne britské referendum o Brexitu. Ale někteří z evropských politiků, a kupodivu právě ti, co se Bilderbergu účastnili, připraveni byli, jak o tom svědčí jejich reakce na vyhlášení výsledků.

loading...

Podobně, jako v případě ukrajinského průšvihu, zkusili i tentokrát využít šoku karierních politiků z tohoto karambolu „sjednocené Evropy“ ve svůj prospěch. Doufali, že národní místodržící, kteří pocítili zachvění svých křesel a eurojistot, budou o něco povolnější. Prakticky okamžitě po brexitu vyšli se (zjevně připraveným) voláním po evropské armádě. Pánové Steinmeier a Ayrault například odkudsi vytáhli devítistránkový dokument nazvaný „Silná Evropa ve světě nejistot“, v němž podle agentury Reuters navrhli prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnostní a migrační politiky a další ekonomické sblížení EU. Pro vznik armády EU se v zápětí vyslovila i kancléřka Angela Merkelová a ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Bundeswehr se o nás postará

Takže společná evropská armáda je opět na stole. Co by to pro nás znamenalo? Jak si to pánové a dámy z Bruselu (a Berlína) představují? Vějičkou na hloupé a cukrem pro národní parlamenty mají být fantastické úspory, o kterých už loni tak procítěně mluvil Juncker. Logicky – proč by se měly dublovat kapacity, proč by si každá národní armáda měla držet letectvo i zdravotnictvo, ženisty i chemiky, když jsme přece v té společné a jednotné Evropě, ne? Jistě bychom touhle specializací ušetřili. A na úspory státních výdajů přece volič slyší. Tenhle stát dá to a ten zase tohle… A to, co není určeno pro jednotky NATO, nebo pod společné velení Evropy, to zrušíme. Další úspora. Nepřipadá vám to báječné? Fakt ne?

Část kapacit naší miniaturní a velice osekané armády tedy (podle představ Brusele a Berlína) uvědoměle předáme pod kontrolu Bundeswehru. Eh, pardon, společného velení Evropské armády. A to je, s vysokou pravděpodobností, postupně vymanévruje někam na ruské hranice. Do Pobaltí, nebo nedejbože na Donbas či do Osetie. Protože Rus přece hrozí… Zbytek použitelných jednotek je už dávno předurčen pro NATO a straší v nejrůznějších misích na konci světa, nebo se na výjezd do nějaké špinavé muslimské díry připravuje. Co zbude? Prakticky nic. Protože to, co nebudou pánové a dámy z Berlína a Washigtonu chtít, to přece zrušíme…

Co by tedy mohlo zůstat na našem území? Hloupá otázka. O naši bezpečnost se přece postará Bundeswehr. Tedy Evropská armáda. Naše vojáky odvelí pro jistotu někam hodně daleko. Někam, kde budou cizinci, okupanti nesrostlí s prostředím. Tak, jak to kdysi učinil Dolfi s takzvaným Vládním vojskem, které poslal preventivně až do Itálie.

Hranice máme „jištěné“

Případnou ochranu svých hranic už taky řešit nemusíme. Tu za nás zajistí společná pohraniční a pobřežní stráž EU. Její vznik před pár dny potvrdil Evropský parlament. Stráž, ustavená na základě nynější evropské agentury Frontex, má prý pomoci zefektivnit ochranu vnější unijní hranice. Tahle nová agentura se širšími pravomocemi by měla začít pracovat už před koncem letošního roku.

Podle počtu osob nepůjde o žádnou drtivou vojenskou sílu, která by bránila pobřeží Evropy před nezvanými návštěvníky. Ale Frontex už asi přepravu muslimů do Itálie přestal zvládat, a tak mu s tím nová agentura pomůže. Na to by kapacitně stačit měla. Ať tak nebo tak, o „evropskou“ ochranu hranice je tímto postaráno a my ji můžeme klidně pustit z hlavy.

loading...

A aby bylo na světě ještě bezpečněji, tak lidem sebereme legální zbraně. Právě o tom jedná evropský parlament. Jakže to říkal ten Juncker? „... nebudou existovat prostředky, aby ještě někdy došlo k válce mezi národy Evropské unie“.

Varovné výročí

A teď vážně. Za měsíc a pár dní si připomeneme jedno (znovu podivuhodně aktuální) výročí. Před 48 lety, v noci na 21. srpna 1968, k nám vtrhla taky jedna „společná armáda“. Tehdy se jí říkalo „Vojska Varšavské smlouvy“. Kdo zažil, nezapomene. Z drtivé většiny šlo o ozbrojence tehdejšího Sovětského svazu. Ale i jeho tehdejší politbyro dbalo na to, aby se zúčastnili (a namočili) všichni. Proto nás tehdy obsadila vojska, zahrnující alespoň symbolické jednotky ze všech členských států onoho neblahého společenství. To proto, aby všechny zúčastněné přešly roupy a aby jejich vedoucí představitelé zapomněli na jakékoli úvahy, o třeba jen drobné odchylce od té jediné, správné a oficiálně schválené linie budování socialismu.

Ve světle tohoto výročí vyznívají nejnovější návrhy Evropské komise obzvláště hrozivě. Doufejme, že je nejen v našem parlamentu, ale i v zastupitelských sborech ostatních východních zemí ještě dost pamětníků, kteří ze své zkušenosti vyvodí odpovídající závěry. A ovlivní i ty mladší, okupací nezasažené a historií nepolíbené kolegy. Poslanců, kteří budou blokovat realizaci podobných šíleností, co to jen půjde. Protože my, stejně jako struktury EU, hrajeme o čas.


Zdroj: Protiproud.cz

Čtěte dále:

loading...

Komentáře:

Vaše osobní údaje budou použity k vyřízení publikování Vašeho komentáře, ke zvýšení spokojenosti po celou dobu procházení tohoto webu,
a k dalším účelům popsaných na stránce ochraně osobních údajů.