Masakr policistů v Dallasu: Křížová palba nebo osamělý mstitel? Série vražd a výhrůžek. Co to znamená pro Trumpa a Hillary?

Spojené státy se zase o krok přiblížily k masovým nepokojům, které by mohly jednoho dne vyústit i v další občanskou válku. Střelba na policisty v Dallasu v noci ze čtvrtka na pátek nastolila mnoho otázek, na které zatím neexistují jednoduché odpovědi.

Donald Trump - Opičáku tak pojď na férovku

Donald Trump – Opičáku tak pojď na férovku

Všechno odstartovaly zásahy policistů, kteří při rutinních policejních kontrolách zastřelili dva černochy („Afroameričany“). K prvnímu případu došlo v úterý 5. 7. ve městě Baton Rouge v  Louisianě. Hlídka tam zastřelila 37 letého černocha Altona Sterlinga, který ji ohrožoval pistolí. Následující den zastřelil policista ve Falcon Heights na předměstí St. Paul v Minnesotě dalšího černocha, dvaatřicetiletého Philanda Castileho, neboť si údajně sahal do kapsy, přestože ho policista vyzýval, aby to nedělal. Jeho přítelkyně, která s ním byla ve voze, vysílala incident skrze svůj telefon v přímém přenosu a záznam pak umístila na Facebook.

Zločinci a Sorosova komanda

Těžko na dálku od stolu posoudit, zda zákroky policistů byly přiměřené či ne. Podle toho, co jsme měli možnost vidět, policejní brutalita byla zcela zjevná a hrůzná. Ale jednak na celou věc hledíme evropskýma očima (američtí policisté jsou tradičně daleko drsnější), jednak opravdu nemáme informace o pozadí obou „vražd“. Zvláště pokud jde o Altona Sterlinga, jenž rozhodně nepatřil ke spořádaným občanům. Šlo o zločince s rozsáhlým trestním rejstříkem, který měl zakázáno vlastnit zbraň, byl členem pouličního gangu a měl na svědomí přepadení, drogovou trestnou činnost, kupčení se zbraněmi a znásilnění čtrnáctileté dívky, za které byl odsouzen.
gif-banner-havloidi

Následné protesty černošských a lidskoprávních organizací se daly očekávat – vzpomeňme na Baltimore v minulém roce. To, co se odehrálo na demonstraci v Dallasu 8. 7. však až příliš připomíná události v Sýrii před pěti lety, kdy při poklidných demonstracích proti policejním zákrokům Asadovy vlády začalo několik ostřelovačů z okolních střech střílet na dohlížející policisty.

Právě tento moment je mnohými Syřany považován za rozbušku, která zapálila oheň občanské války v Sýrii. A ta, jak víme, přerostla v současnou „apokalypsu“ se stovkami tisíc obětí. Nikoho ze střelců se tehdy nepodařilo dopadnout, avšak důkladné vyšetřování naznačilo, že se jednalo o tzv. „Sorosova komanda“ rekrutující se z bývalých elitních příslušníků západních armád a zpravodajských služeb – působících ve službách agentur na „výrobu barevných revolucí“.

Stejná komanda podle všeho zasahovala o tři roky později v Kyjevě při Majdanu. Také tam se policisté dostali do křížové palby ostřelovačů a „pro jistotu“ byly při akci zasaženy i desítky civilistů z řad demonstrantů, aby se barevná revoluce mohla „lépe rozjet“. Také zde si následný konflikt vyžádal tisíce obětí. Střelce se pochopitelně vypátrat nepodařilo. Byli jsme svědky něčeho podobného i nyní – poprvé na americké půdě?

Křížová palba nebo osamělý vlk?

Ke křížové palbě ostřelovačů totiž došlo podle všeho také v noci na pátek 8. 7. v texaském Dallasu, dokonce poblíž místa, kde došlo k atentátu na prezidenta Kennedyho. Nynější palba stála životy pěti policistů a sedm jich zranila. Jeden z útočníků se zabarikádoval v garážích v centru města a vyhrožoval nastraženými bombami. Agentura Reuters s odkazem na místní média uvedla, že se podezřelý zastřelil. Následně to potvrdil i starosta Dallasu. Podle něho byla akce předem připravená a zatím neupřesněný počet útočníků pálil na policisty ze střech místních budov. Nad Dallasem byla poté vyhlášena bezletová zóna.

Záznam z Dallasu

Tuto verzi incidentu potvrdil i místní policejní šéf David Brown, který celé operaci proti teroristům velel: „Pálili ze zálohy. Někteří z policistů byli střeleni do zad. Pátráme i po možné bombě v oblasti,” řekl CNN Brown s tím, že pachatelé měli při sobě velké množství munice. „Domníváme se, že se podezřelí rozmístili na střechách tak, aby se jejich palebná plocha křížila, a mohli tak zranit či zabít co nejvíce příslušníků bezpečnostních složek.“ Britská BBC s odkazem na vyšetřovatele napsala, že texaští policisté zadrželi dva podezřelé, později jejich počet rozšířila na tři. Původní informace hovořily i o zadržené ženě, o ní se média však už dále nezmiňují.

Stanné právo a další vraždy

Následující den se začaly zprávy o komandu a křížové palbě ze střech pozoruhodně měnit, konečná verze nakonec zněla, že útočníkem byl osamělý střelec Micah Johnson, jenž byl nakonec zlikvidován v podzemních garážích pomocí policejního robota. Zabitý pětadvacetiletý černoch byl vojenský veterán z Afghánistánu a na zdi napsal údajně iniciály RB, jejichž význam vyšetřovatelé dosud nerozluštili. Řada indicií však nasvědčuje spíše tomu, že byl Johnson obětním beránkem, přičemž skuteční iniciátoři a vykonavatelé tohoto zločinu zmizeli beze stop. Není proto vyloučeno, že dallaská poprava policistů byla jen začátkem „operace“, jejíž skutečný cíl a smysl nám zatím uniká.

Hned druhý den se objevily anonymní výhrůžky všem policistům v Dallasu a okolí. Všechna policejní oddělení byla nucena v reakci na hrozbu podniknout mimořádná bezpečnostní opatření. Podle místních médií bylo uzavřeno policejní ředitelství, ulice okolo zabarikádované a samotná budova byla obklopena vozidly zvláštní zásahové policejní jednotky SWAT. Z jakého důvodu, když byl údajně jediný šílený střelec zlikvidován a prý ani nepatřil k žádné teroristické organizaci?

Proč došlo o víkendu v Dallasu takřka k vyhlášení stanného práva, ukázaly následující dny. V pátek se stali terčem střelby policisté na předměstí St. Louis. Útočníci postřelili policistu během dopravní kontroly. Policista zastavil rychle jedoucí vůz a řidiči udělil pokutu. Když se vracel zpět ke hlídkovému vozu, útočník vystoupil, na policistu vystřelil a utekl. Policista utrpěl poranění krku a byl v kritickém stavu převezen do nemocnice. Další případy střelby na policisty o víkendu hlásila Georgia. Jeden na předměstí Atlanty, druhý na jihu ve Valdostě.

V Tennessee zastřelil černošský útočník jednoho člověka a další čtyři včetně policisty zranil. Vyšetřovatelům řekl, že byl rozrušený z případů policejní zlovůle proti černochům. Včera při střelbě u soudu v Michiganu zemřeli dva úředníci, při incidentu byl rovněž postřelen zástupce místního šerifa. Je to jenom série vzniklá vzedmutím emocí, nebo je za tím něco jiného. Co se bude dít v příštích dnech?

Řízený chaos?

Tisíce černochů spolu s levicovými aktivisty demonstrují od víkendu každodenně proti policejnímu násilí. Jde o spontánní rasové nepokoje, nebo vzedmutí hladiny, při níž pod vedením militantních černošských organizací, jde o to vyvolat v zemi chaos – který by případně umožnil vyhlášení stanného práva, což by zásadním způsobem změnilo politickou situaci Ameriky?

Otázka, kterou se hlavní média vůbec nezabývají, tedy zní: Kdo za tím stojí? Co tím sleduje?

Nebo naopak připusťme, že celý proces, včetně dallaského masakru, není nijak organizován ani řízen a že jde o čistě spontánní děje, které na sebe nezávisle navazují a příčinou je frustrace černochů provázená radikalizací černošských gangů.

Jen s tím nejdou moc dohromady podivně měněné zprávy o „křížové palbě“ ze střech v Dallasu. A především, jako vždy, je nutné zodpovědět otázku, komu tyto události prospějí.

Napohled by to mohl být předvolební stimul pro Donalda Trumpa, který se označuje za kandidáta na obranu „práva a pořádku“. Trochu podobně to před ním udělal po černošských nepokojích v roce 1968 Richard Nixon, jemuž podle některých politologů právě tento tah pomohl vyhrát volby. Trump ale nijak netriumfoval. Ostatně ví, že stačí, když nechá situaci mluvit samu za sebe.

Jeho soupeřka Hillary Clintonová celou kauzu podle očekávání využila a ještě využije pro útok na svobodu vlastnit zbraň, což je při rozbouřeném veřejném mínění hodně slabá pozice. Je tedy jasné, že na incidentu vydělá spíše její soupeř. Pokud by se vše odehrálo jako klasické „říjnové překvapení“, tedy těsně před volbami, asi by odpověď na otázku „cui bono“, v čí prospěch, byla jasná. Jenže v tomto případě do voleb zbývá ještě čtvrt roku.

Musíme se tedy ptát dál.

S čím kdo zachází?

Pořád je zde možnost, byť zcela fantastická, že za akcí stojí „Sorosovi střelci“ – tedy síly zamýšlející rozpoutat „barevnou revoluci“ přímo ve Spojených státech. Pak bychom byli konfrontováni se zcela novým fenoménem, reakcí na neúpěšných osm „černých“ let Baracka Obamy.

Bylo by to tak kuriózní, tak nepravděpodobné, tak bláznivé – že by to klidně mohla být pravda. Přesně takhle jsou stavěny ty skutečně velké konspirace typu 11. září. Mnohé odečteme z toho, co se bude dít v následujících dnech a týdnech. Pokud protesty a střelba do policistů „uvadnou“, asi opravdu šlo o spontánní událost.

Pokud ne, mohlo by nečekaně dojít k naplnění přísloví Kdo s čím zachází, s tím také schází. Tak se nechme překvapit.


Zdroj: Protiproud.cz