Král hackerů vrací úder: Důkaz, že volby v USA ovládá politická korupce. Co vlastně zveřejnily WikiLeaks a proč o tom média mlčí?

Přípravy na horkou fázi předvolební kampaně o prezidenta USA vrcholí a dva hlavní soupeři vynášejí své trumfy. S velkým napětím byl očekáván nominační projev Hillary Clintonové na sjezdu demokratické strany.

Julian Assange | foto: stalo-se.cz

Julian Assange | foto: stalo-se.cz

Její úkol byl jasný: Vypořádat se s ostudnými důkazy, které z ní a její strany dělají podvodníky. Přesvědčit své voliče, rozpolcené odpudivými praktikami během primárek, aby zůstali jednotní.

Barikáda holčiček s duhovou vlajkou

Kdo čekal vize a program, který by vyvedl USA z jedné z nejhorších krizí v dějinách, zaplakal. Hillary Cintonová přednesla na nominačním sjezdu Demkratické strany řeč, ze které jde strach:

„Stojím tu před vámi jako dcera mé matky a matka mé dcery. Jsem šťastná za všechny babičky a jejich holčičky a všechny mezi nimi. Od teď si může každá babička a matka říct, že jejich holčička se jednou stane prezidentkou Spojených států,“ řekla Clintonová.

Její projev byl přitom jen prodloužením stínu, který vrhli její předřečníci: „Navždy v mém srdci zůstane vzpomínka, jak si dvě mé holčičky hrají v trávě před Bílým domem s naším pejskem jménem Bo,“ svěřila se v projevu Michelle Obamová, manželka prezidenta, který je hodnocen jako jeden z nejhorších, které v dosavadní historii USA měly.

„Matka mé prababičky, když byla ještě holčička, pracovala jako služka“,pokračovala Clintonová.

Účel světí prostředky, ale tohle je trochu silná káva.

Jako by neměla demokratická strana jiný program než to, že kandiduje „profesionální žena“. Jako by byl předtím černoch zvolen jen proto, že je „profesionální černoch“.“Prorazili jsme skleněný strop a nad námi je nebe,“ těší se Clintonová – a s ní i její štědří dárci z nadnárodních korporací.

Aby nedošlo k omylu: Clintonové projev nebyl jen agitkou radikální feministky přepadené náhlými křečemi mateřských pudů. Jde o propracovaný cynický výpad na základní instinkty poloviny elektorátu. O vyvrcholení desítky let trvající feministické války o nadvládu nad světem, ukryté za barikádou holčiček mávajících duhovými vlajkami. Jde o bezprecedentní pokus chopit se moci na základně „politického pohlaví“.

„United Together“, tak znělo heslo sjezdu, před jehož halou demonstrovaly tisíce podvedených voličů (z nichž jeden se omylem zapálil, když skákal po hořící vlajce). Jako by těm pitomcům voličům nestačilo říct jednu věc dvakrát: United a ještě Together. A stejně to nepochopili. Podle průzkumů veřejného mínění považuje většina voličů Hillary Clintonovou za neupřímnou kariéristku, která je nedůvěryhodná nemá co nabídnout.

Se skandálem kolem e-mailů, které odhalily děsivé praktiky uvnitř Demokratické strany, se Clintonová vypořádala tak, že je „ukradli Rusové“. Média se velmi ochotně pustila po stopě tohoto mechanického králíka, ačkoli je jasné, že vazba mezi hacknutými e-maily Demkratické strany a Ruskem je stejná, jako byla mezi útoky 11. září a Usámou bin Ládinem, tedy – žádná.

A i kdyby nějaká souvislost byla – je podstatné, co otevřelo zanícený vřed nečestností a lží establishmentu, nebo to, že hnis je venku?

Muž za zdí

Celé to z povzdálí sleduje muž, který to celé způsobil: Julian Assange, který se už pět let skrývá před pomstou establishmentu na ekvádorské ambasádě v Londýně. Díky němu a jeho WikiLeaks spatřilo těsně před sjezdem demokratů světlo světa 20 tisíc interních e-mailů demokratické strany z jejích serverů. A události se daly do pohybu.

Veřejnost se tak dověděla něco mnohem podstatnějšího, než byl celý nominační sjezd, který se nesl pod vlajkou babiček, matek, jejich holčiček a všech těch holčiček, které teprve přijdou. WikiLeaks přinesla důkazy, že Demokratická strana:

1) intrikovala proti vlastnímu kandidátovi Bernie Sandersovi (čímž se cynicky vysmála deklarovaným pravidlům demokratické soutěže – a tedy i demokracii, kterou má ve svém názvu);

2) je úzce propojená s médii (Washington Post, CNN, MSNBC atd.), čímž popřela jejich nezávislost, která je jedním z pilířů demokracie;

3) kupčila se svými finančními dárci, když jim za finanční podporu nabízela protislužby, čímž se zřejmě dopustila trestných činů.

To nejsou spekulace, to jsou fakta. Z dokumentů zveřejněných na WikiLeaks vyplývá, že „kolébka demokracie“, za kterou se USA vydávají, je ve skutečnosti její rakví. Že jde o zkorumpovaný a prohnilý systém, který parazituje na otupělosti voličů a živí se mimo jiné vývozem této nahnilé demokracie – kterou ospravedlňuje své války na území často bezbranných států.

Po dokumentech zveřejněných na WikiLeaks dostala těsně před sjezdem padáka předsedkyně Národního výboru demokratů Deborah Wasserman-Schultzová, ultrafeministka a pravá ruka Hillary Clintonové. Byla obětována za trest, že nedokázala kompromitující dokumenty lépe ochránit, tím spíš, že se na nich sama podílela.

To vše jen kvůli tomu, aby nemusela rezignovat především Hillary Clintonová – stejně jako to v roce 1974 kvůli aféře Watergate učinil prezident Richard Nixon.

Malér je přitom tentokrát mnohem horší než v případě Watergate. Jenže na rozdíl od Nixona má podvodnice Clintonová podporu médií (napojených na systém), která proto velice ochotně zapoměla na podstatu problému a vydala se po – mimochodem velmi nebezpečné – ruské stopě.

Hackerova volba

WikiLeaks již dříve „odtajnily“ statisíce stran dokumentů, které usvědčují vládu a armádu USA z cynismu, vražd, umělého vytváření konfliktů, mučení zajatců, zabíjení civilistů v Iráku, Afghánistánu a podobně. WikiLeaks přitom dokumenty ukradené z domněle „nedobytných“ státních serverů, nijak neupravovaly, ani nekomentovaly, pouze je zveřejnily.

Teď je to ale poprvé, kdy mohou zveřejněné dokumenty přímo ovlivnit výsledek voleb, což se zřejmě i stane, pokud platí, že tyto volby jsou vzpourou voličů proti establishmentu a médiím, která mu slouží.

„Měli jsme je už několik týdnů a je toho mnohem víc. Zveřejníme to ve vhodnou chvíli,“ řekl Julian Assange v rozhovoru pro CNN (nezávislé zpravodajské stanice úzce napojené na Demokratickou stranu) z ekvádorské ambasády.

V normálním světě by byly dokumenty zveřejněné WikiLeaks zlatým dolem pro investigativní novináře, jejichž články by plnily přední stránky novin.

Když se novináři CNN Assangeho ptali, zda může potvrdit, že dostal „hacknuté“ dokumenty od Rusů, odpověděl: „Jednoho dne se mé zdroje možná prozradí samy. Do té doby ale nebudu nic potvrzovat, ani vyvracet. Nechci usnadňovat práci těm, kdo po nich pátrají.“

Mechanický králík běží dál a mediální chrti dostávají zaručené zprávy od amerických tajných služeb: „Hackerský útok na servery demokratické strany mohl být veden v z okruhu ruských špiónů.“ Takže, jářku, „mohl být“, tak to určitě byl, protože jinak to ani být nemůže.

O výsledku prezidentských voleb USA nebude rozhodovat bitva žen proti mužům, jak doufá Clintonová a její feministická klika.

Rozhodnou příznivci Bernieho Sanderse, které Clintonová podvedla?

Těžko říci. Závěrečná bitva o Bílý dům je na samém počátku – a ohrožený establishment, jehož je Clintonová zosobněním – udělá cokoli, aby ji protlačil do křesla. Bez ohledu na to, co si myslí voliči.

Že je schopen použít k tomu jakékoli podvody, to bylo právě poodhaleno.


Zdroj: Protiproud.cz