Jak zabít Trumpa: Nahá manželka, zneužitý hrdina – aneb teď už se smí všechno. Cesta českých Hujerů červí dírou. Zastřelí ho?

loading...

„To jsem si dovolil. Jsem si dovolil. Na ukázku. Ze své zahrádky, pár švestiček. Jestli se neurazíte…“, říká žák Viktor Hujer ve filmu Marečku, podejte mi pero. Hujerům v českých médiích, v čele s Českou televizí, se hroutí svět – a ještě o tom nevědí. Hlavně jim to neříkejte, protože čím rychlejší to bude, tím lépe… Což ovšem neznamená, že se švestičky nebudou hodit příště.

Donald Trump - Opičáku tak pojď na férovku

Donald Trump – Opičáku tak pojď na férovku



knižní e-shop 660x100

Možná o tom neví ani šedá eminence české hujerovsko-mediální scény, americký velvyslanec Andrew Schapiro, který po volbách, pokud vyhraje Donald Trump, stoprocentně sbalí svých pět švestiček a tradá domů. Pokud jde o média, ani už ten rozdíl nepozná. Dobře jsme se integrovali. Nebo spíš oni?

Stranický tisk odhazuje zábrany

Kdo měl před letošní předvolební kampaní v USA pochybnosti o nezávislosti tamních médií, dnes už to ví jistě: informují stejně „objektivně“, jako u nás Rudé právo za komunistů. Je to stranický tisk, který se schovává za „novinářskou etiku“.
gif-banner-havloidi

Jde o obdobný jev jako v „bratrském“ Německu, kde zase – ve jménu klidu a pohody „pokrokové vlády“ – zamlčují „velká média“ zprávy o vraždících a znásilňujících imigrantech. Jenže v Americe to teď dostalo novou kvalitu (viz Marx: změna kvantity v kvalitu). Nástup Donalda Trumpa a trvalý tlak imigrantské vlny potvrdil tušenou realitu: Západní média už dávno nejsou „hlídací pes demokracie“, ale „pilíř establishmentu“. Což je definiční znak, který odlišuje svobodné země od totalitních.

V USA je během předvolební kampaně například již úplně fuk, zda je novinář současně i politikem, jako například nová předsedkyně Národního výboru demokratické strany, černoška Donna Brazielová, která současně pracuje jako komentátorka pro CNN.

loading...

A tak je vlastně už úplně jedno, že díky WikiLeaks dokumentům máme jasné důkazy, že hlavní americká média jsou už nejen ideově, ale dokonce „natvrdo“ finančně propojená s Demokratickou stranou v čele s Clintonovou, takže se vždy a přeochotně pustí po jakékoli falešné stopě, která se jim předhodí – byť je na první pohled zcela idiotská. Například že ze serveru Demokratické strany prý vykradli kompromitující e-maily Rusové, aneb za každým naším svinstvem hledej Putina.

Investigativní novináři to vzdali, nebo jsou už mrtví (Seznam Smrti Hillary Clintonové ZDE). Média, propojená s establishmentem, jehož představitelkou je Clintonová, hrají „vabank“ a jedou v její prospěch zcela otevřenou předvolební propagandu.

Slušnou novinařinu odvádějí už jen nezávislé weby a sociální sítě, ale i nad nimi se již stahují mraky – v podobě cenzury, z důvodů údajného „šíření nenávisti“. Svoboda slova se jmenuje: Myslete si, co chcete, ale neříkejte to nahlas – a hlavně to nepište. Dnes vás ještě jen vypnou, zítra zavřou.

Vraždící klaun sbírá body

Totéž platí o průzkumech veřejného mínění. Předstírají, že monitorují názory veřejnosti, ale jejich jediným úkolem je manipulace voličskými náladami. Trump měl před začátkem primárek kurz 1:30. Dnes má 1:2. Je to opravdu takový „Skokan roku“, nebo šlo o to, udělat z něj outsidera, kterého nemá cenu brát vážně – divného klauna, který dostane zaplaceno – a odejde?

Od začátku primárek bombardovaly průzkumy voliče, že „by Clintonová v přímém souboji Trumpa drtivě porazila“ – což měl být signál: „Nenominujte Trumpa za republikánského kandidáta, stejně prohraje“. Když navzdory tomu jednoznačně zvítězil v primárkách, je to jak jojo: Chvíli vede Clintonová, chvíli Trump. Podle toho, zda je potenciální voliče Clintonové třeba uklidnit, nebo mobilizovat.

Mainstreamová „nezávislá“ média se předhánějí, kdo Trumpa více zesměšní, aniž ve své nenávistné zavilosti tuší, že je to stejně voda na jeho mlýn. A jdou do nejsprostších podpásovek: Například deník New York Post uveřejnil na titulní straně nahou Trumpovu manželku, bývalou modelku Melanii.

loading...

trump

Titulní stránky New York Post z 31. července a 1. srpna 2016

Nechutnost opatřil titulkem „The Ogle Office“, (slovní hříčka na „Oval Office“, oválná pracovna prezidentů v Bílém domě, přičemž ogle znamená „okukovat“ a vyslovuje se podobně). Podtitulek zněl: „Jak jste potenciální první dámu nikdy neviděli.“ Jinými slovy opravdu chcete aby byla vaše naše ctěná first lady hanbatá? Vydání tohoto čísla pochopitelně zaznamenalo rekordní prodeje – tak si to v New York Post hned příští den zopakovali s další nahou fotkou. A Trumpovy preference přesto opět poskočily výš.

Daleko vážnější pokus o Trumpovu diskreditaci zorganizovala média po konventu demokratů, po vystoupení manželů Khanových, muslimů, jejichž syn – válečný hrdina – zahynul v Iráku v roce 2004. Nechme teď stranou, že celá tato ostudná válka byla velmi nehrdinská a že podle některých „neoficiálních“ zdrojů mladého muslima v americké uniformě zabila – americká bomba.

Na konventu promluvil otec hrdiny, zatímco matka (v šátku), stála mlčky vedle. Trump její vystoupení komentoval slovy: „Asi jí nedovolil, aby mluvila“. Ač šlo o jasnou narážku na hierarchii v muslimské rodině, což ovšem média interpretovala jako „výpad proti americkému vlastenectví“. Nakonec z toho vzniklo, že Trump nebyl na vojně, přestože „po tom z celého srdce toužil, ale nemohl být v šiku, protože měl výrůstek na patě“. Tedy: Další mechanický králík, který utekl.

Trump je pro mediální bojovníky za současný establishment soupeř, kterého ještě neměli. Vlastně jediná možnost, jak proti němu bojovat, by byla ignorovat ho – poněmecku zamlčet, že vůbec existuje. To ale u oficiálního republikánského kandidáta přece jen dost dobře nejde, protože tím by se rozpadla celá koncepce „Zachraňte Ameriku, volte Clintonovou!“.

Dobrá zpráva z černé díry

Celé je to vlastně past, ironická černá díra, kterou – domněle Trumpovi, ve skutečnosti však sobě – vytvořila mainstreamová média ve spolupráci s „nezávislými“ agenturami na manipulaci veřejným míněním. Teď do ní padají a navzdory fyzikálním zákonům doufají, že z ní zázrakem uniknou, až po Donaldově noci se na počátku října rozbřeskne Hillarino ráno.

loading...

Je až komické, jak za nimi „červí dírou“ společných vesmírů přilézají loajální soudruzi z České televize a dalších českých médií, aby se „pod horizont událostí, z něhož není úniku“ mohli zřítit s nimi. Se svými vzory, hrdiny, mistry. Vždyť – každý novinář, i ten český, nosí v torně Pulitzerovu cenu, kterou si tito navzájem rozdávají (jako ti čeští třeba cenu Peroutkovu).

Válka o Trumpa je vzpourou voličů proti establishmentu a zkamenělým médiím, která žijí v představě, že jejich moc nad politikou je absolutní. Každým dnem je však víc a víc jasné, že se tentokrát spletla. Že vedou bitvu proti vlastnímu publiku. Že fenomén Trump bude žít, i kdyby ho v rámci amerických demokratických tradic zastřelili.

Žádná pozemská moc není absolutní.

Pokud toto bude „odkaz“ letošních amerických prezidentských voleb do evropských a českých mediálních luhů, pak je to dobrá zpráva.

I z černé díry asi může něco uniknout. Napohled nehmotného, ale mocnějšího, než umějí zařídit všichni mediální hvězdní veleobři:

Naděje.

loading...

Zdroj: Protiproud.cz

loading...