Frau Merkel a její propaganda. Jiný postoj je zakázán

Když jsem četl reakce německého tisku na návštěvu jejich kancléřky Merkelové v Praze a ve Varšavě, měl jsem pocit, že se jedná o obyčejné zoufalství nad tím, že někdo má na nějakou věc jiný názor než oni.

Angela Merkel - Takto snad už neškodná

Angela Merkel – Takto snad už neškodná


Taková slova, jako že – i přesto, že si Merkelová na cestě po Česku a Polsku vůbec neodpočinula, a přesto se jí chudince nepodařilo tu východní část EU přesvědčit k tomu, aby tam jak vláda, tak široké masy obyvatelstva začaly chtít povinné kvóty na přerozdělení islámských uprchlíků, – ty mluví za vše. V takovém to smyslu to uvedl například bavorský Nürnberger Zeitung.

A další deník Schwäbische Zeitung, tomu nasadil ještě takovou korunu, a to v tom smyslu, jako že proto, aby se dotlačilo východní státy EU ke přesvědčení o nutnosti povinného přijímání uprchlíků, měly by se proti nim dokonce zavést nějaké sankce jako například odebrání hlasovacích práv nebo podpůrných fondů.

knižní e-shop 660x100

A tak místo aby kritizovali to, že jejich kancléřka neumí přijít s jiným celoevropským řešením než s povinnými kótami, tak se jí naopak zastávají a navážejí se do celkových názorů obyvatel jiných států. Co to je? Uvrhovat proti jiným státům nějaké sankce jenom proto, že s někým nesouhlasí? Co pak si neuvědomují, že by takovýmito sankcemi naopak jen poštvali náladu v oněch jiných státech proti sobě?

Takže mne by tedy zajímalo, jestli takovíto novináři někdy slyšeli o diskuzi a pluralitě názorů. Například v tom, že někdo může mít na věc odlišný názor než oni. A zvlášť když jde o záležitosti jiného státu, kde s jejich názorem nesouhlasí ani vláda ani prezident ani velká většina veškerého obyvatelstva. Osobně nemám nic proti nějakému jednotnému celoevropskému postupu v uprchlické krizi. Ale ať je založený na něčem úplně jiném než povinném přijímání lidí z kultur s tou naší neslučitelných.


Zdroj: Blog autora