Absurdní hra pokračuje: Hasenkopf tvrdí, že amnestie prezidenta Klause vznikla na ministerstvu spravedlnosti. Jak na to přišel?

loading...

Obvykle se autor díla pře o své autorství s plagiátorem. V našem případě je to naopak. Lež však zůstane lží, bez ohledu na úmysly. Je to k smíchu i k pláči. Ve skutečnosti jsme však v přímém přenosu svědky toho, jakou potenci k rozmnožování má lež a zlá pomluva. Šéf prezidentské kanceláře Vratislav Mynář veřejně prohlásil, že „vypátral“ skutečné autory novoroční amnestie. Petr Hájek, Ladislav Jakl a Pavel Hasenkopf.

Odhlédněme nyní od toho, že tím současně obvinil prezidenta Klause, že lhal, když opakovaně tvrdil, že jediným autorem amnestie je on sám. Rozumím tomu, proč se Václav Klaus k té nehoráznosti nevyjadřuje. Nemá, co ke svým slovům přidat a „zdarma“ zvyšovat statut Zemanova kancléře jakoukoli reakcí určitě nemíní. V trochu jiné situaci jsou však zbylí tři „obvinění“.

Ladislav Jakl tu pavlačovou pomluvu v médiích rozhodně odmítl, já jsem se k ní vyjádřil v Protiproudu opakovaně, naposledy v článku, který mnozí patrně četli.

Odhalení motivů Mynářovy pomluvy o autorech amnestie: Prezident Zeman tím vrací úder Protiproudu! Ale nejen to.

Causa Hasenkopf

Mladý právník Pavel Hasenkopf sice také Mynářův útok odmítl, nezůstal však ke své škodě jen u toho. Jistě – jeho situace je trochu jiná. Narozdíl ode mě a Ladislava Jakla na Hradě dále pracuje. Jestliže mu vedoucí kanceláře současně vyhrožoval, že ho kvůli „spoluautorství“ amnestie propustí ze zaměstnání, lze lidsky pochopit, že se rozhodl bránit daleko ostřeji. Zvolil k tomu však katastrofální metodu.

loading...

Tentokrát však bohužel už nejde tolik o „případ“ Mynář, ale především o „případ“ Hasenkopf.

Lži se prostě nelze bránit další lží. Zvláště když Pavel Hasenkopf je na tom s „důkazy“ o své pravdě velmi podobně jako pan Mynář – žádné nemá. Poskytl však rozhovor a patrně také nějaké své texty MF Dnes a nová causa je na světě. Tentokrát však bohužel už nejde tolik o „případ“ Mynář, ale především o „případ“ Hasenkopf.

Byly prý tři verze amnestie

Pavel Hasenkopf se v rozhovoru pro včerejší MF Dnes rozpovídal: Údajně prý existovaly tři verze amnestie. Jednu vypracoval on „na základě pětibodového zadání nadřízených“. Druhá verze podle něj vznikla na ministerstvu spravedlnosti jako reakce na jeho amnestijní návrh. Prý se tam nelíbil. „Byl přesný, detailní, jako když chirurg dělá řezy skalpelem. Jejich verze je naopak jako když vezmete sekyru“ řekl s příznačnou sebestředností novinářům. A konečně třetí verze byla prý ta, již prezident Klaus na Nový rok vyhlásil.

Žádné verze amnestie nebyly. Pouze ta, se kterou přišel Václav Klaus, o níž pak občas diskutoval nejužší tým jeho spolupracovníků.

Problém je v tom, že nic z toho není pravda. Jako přímý účastník dotváření konečné podoby amnestie musím autoritativně – ač nerad, protože pan Hasenkopf mi byl vždy sympatický – prohlásit: Pavel Hasenkopf náměsíčně sní, jako když Vratislav Mynář v Právu tiskne.

Žádné verze amnestie nebyly. Pouze ta, se kterou přišel Václav Klaus, o níž pak občas diskutoval nejužší tým jeho spolupracovníků. Vím sice, že Pavel Hasenkopf také vypracoval svou představu, jak by měla, kdyby byl prezidentem, amnestie vypadat, ale jeho text jsme nikdy neprojednávali. Ostatně „výrobu“ mu prezident nezadal a nikdy se s ním ani nepotkal.

Role ministerstva a ministra spravedlnosti

loading...

Je to smutek. Pan Hasenkopf se neskutečně přeceňuje, myslí-li si, že jeho elaborát někam putoval. Nebo dokonce na ministerstvo spravedlnosti! Ne, role ministerstva byla nulová. Pouze pan ministr Blažek odpověděl prezidentovi na několik technických otázek. Soudím, že jméno Hasenkopf se dozvěděl až z chvástavých výroků pana Mynáře.

Pan prezident amnestii jako řešení „přecpanosti“ věznic vždy odmítal.

Mimochodem, když jsme u ministrů spravedlnosti: Za těch deset roků se jich pár ve vládách vystřídalo a vesměs všichni navrhovali prezidentovi, aby k amnestii sáhl. Zvlášť aktivní, pokud si vzpomínám, byl „mediální“ ministr Jiří Pospíšil. Pan prezident s tím však nikdy nesouhlasil. Amnestii jako řešení „přecpanosti“ věznic vždy odmítal.

Brzy se totiž ukázalo, že amnestie nemá ani stínem „důsledky“, které na počátku média malovala v hrůzostrašných scénářích

Ani ta, kterou nakonec ke dvacátému výročí vzniku České republiky sám vytvořil, neměla tento smysl. Její smysl byl v ní samé: V aktu odpuštění určitých většinou banálních provinění, za která se jinde ani do vězení nechodí. V druhé šanci pro řadu z těch našich spoluobčanů, kteří jednou šlápli za hranu zákona. A také k jasnému vzkazu justici v případech, kde osm, deset, dvanáct a více let není schopna dát jasný výrok o vině či nevině obviněných – a tím jim zničí životy, rodiny, kariéry.

Směšné hry k pláči

Opětovné rozehrávání tématu amnestie je už především dost velká nuda. Dávno vyprchal původní emocionální náboj, který mu dala média, aby co nejvíce poškodila končícího prezidenta, s nímž vedla dvacet let zákopovou válku.

Brzy se totiž ukázalo, že amnestie nemá ani stínem „důsledky“, které na počátku média malovala v hrůzostrašných scénářích – a jimž veřejnost většinově uvěřila: Propuštěno bylo na šest a půl tisíce vězňů. Zastaveno bylo pouze 231 trestních stíhání, nikoli tisíce, jak dunělo několik týdnů z televizí a novin. Abolice postihla jen třináct (!), nikoli inzerované stovky, větších případů.

loading...

Kancléř Mynář cynicky rozehrál úplně jinou hru. Napohled směšnou, ve skutečnosti však zlou a nebezpečnou, protože prolhanou a falešnou.

Tady by mohlo vše skončit. A za pár let přijít s obvyklým „překvapivým“ zjištěním, že „Klaus měl zase pravdu“.

Jenže kancléř Mynář cynicky rozehrál úplně jinou hru. Napohled směšnou, ve skutečnosti však zlou a nebezpečnou, protože prolhanou a falešnou. A jeden ambiciózní nešťastný mladý právník to hřiště přijal a začal hrát ve stejné tónině.

Chyba k pláči. Jednu nespravedlnost a podlost řešit jinou nespravedlností a podlostí slušný člověk nesmí. Zlému musí říci NE.

Zdroj: protiproud.cz

Čtěte dále:

Žaloba za velezradu: Šaškárna dlouhodobě opomíjený... Věřím, že Václav Klaus dokáže lidem pít krev. Včera jsem seděl v hospodě s kamarádem, který kdysi pracoval ve Státní bance československé a ten říkal,...
Barroso, Schulz i Van Rompuy chladí šampaňské: Kla... Zdroj: frantisekmatejka.cz | Ta trojka by musela být z odsouzení prezidenta Klause za velezradu nadšená. „Václav Klaus už před deseti lety říkal, že ...
Mám hlad, že bych koňa sežral Zdroj: ladislavjakl.cz | Tedy teď zrovna ne, když je půst, ale mimo něj bych klidně kus koně pojedl. Maso jako maso. Můžeme mít kulturní či jiné zábr...
Autor amnestie konečně odhalen Dočetl jsem se, že právník Pavel Hasenkopf se soudí s prezidentskou kanceláří, po které žádá odškodnění v řádu stovek tisíců korun za to, že ho součas...
EU: stroj na přihrávání peněz podle konexí Jan Pirk, který si oddychl, že nepřijde na buben kvůli dluhům Jana Fischera (za něž ručil), říká, že jeho oblíbenec bude dobrým ministrem financí. A p...
Václav Klaus: Měl jsem vás rád, nejvíce ale sebe... Zdroj: viposobnosti.eu | Prezident Václav Klaus, se v těchto dnech nejen loučí se svým úřadem, ale také jistě bilancuje. Své klady a zápory nesčítá j...
Hovory na pravici s levicí: Havel je symbol pokryt... REPORTÁŽ V pondělí proběhnul debatní večer pořádaný konzervativní Akcí D.O.S.T., kde se řešilo, zda mohou být konzervativní pravice a klasická levice ...
Čeští klausobijci ve varu: Ti hloupí Američané nev... Václav Danda se zamýšlí nad hysterickou kampaní babišovských médií a pražské kavárny po udělení americké Ceny svobody Václavu Klausovi.Havlistická úde...
Ukrajinský atentát v Praze: Majdan, Klaus a Poroše... 11 července 2014 se v Praze střílelo. Výstřel zazněl z tiché ulice Charlese de Gaulla, kde sídlí velvyslanectví Ukrajiny v České republice. Nebyly vša...
Petr Hájek: Vůči ODS nemám žádnou zášť, vždy jsem ... Ubezpečuji, že žádnou zášť vůči této straně nemám. Spíš naopak. Od jejího počátku jsem patřil mezi její oddané příznivce, ač sám celoživotní nestraník...
loading...