Takto si někteří zástupci akademické obce vysvětlují pojem „zdvořilost“

Akademik Sokol se předevčírem odpoledne vyjádřil v televizi veřejné služby, že transparent pana Punty byl jeho zdvořilostní názor. To je skutečně zajímavé, protože až nyní chápu, co znamená v akademické obci termín zdvořilost.

Prezident podepsal jmenování, ale nepředal jmenovací dekret. Trochu to připomíná neoblečená na koloběžce. Osobně se domnívám, že od prezidenta zvoleného v přímé volbě se očekává něco více. Chlap by si měl stát za svým názorem. Trochu mi připadá, že stačí trošku mediální masáže a vše se posune.

Slyšel jsem mnoho argumentů o tom, že se jednalo o vyjádření občanského postoje. Dokonce se mělo jednat o projev občanské statečnosti. Akademická půda se opět skloňovala ve všech pádech. Někdy mám pocit, že právo na svobodu projevu mají pouze občané s titulem. Obyčejní lidé se hodí pouze, pokud je třeba zaplnit náměstí nebo něčemu dodat punc národního vzepětí. Homosexuální menšiny pochodují v ulicích a snaží se nám vnutit názor, jak je to skvělé a vynikající. Tradiční rodina již není moderní ani mediálně zajímavá. Slovo dělník a poctivá práce již nikdo nezná. Dnes frčí byznys, deregulace, kariéra a lesklé prdelky.

Profesor, generál nebo soudce by podle mého názoru mělo být určitým vrcholem společenského a profesního postavení v oboru. V současné době mám pocit, že stačí splnit kvalifikační předpoklady a určitá morální kvalita není důležitá. V posledních letech dochází k určité devalvaci vysokoškolského vzdělání a nyní mám silný pocit, že tato infekce se rozšiřuje i do profesorského stavu.

Ústavním soudcem by neměl být bývalý vojenský prokurátor a profesorem občanský aktivista. Vysoká škola by neměla být ideologickým centrem, ale základnou vzdělanosti.

Psáno pro ePortal.cz; Zdroj: ePortal.cz