Zázračné „superjídlo“ má každý z nás doma a ani o tom neví. Recept na detox. Léčí artritidu, žaludeční vředy, akné i rakovinu. Může způsobit lepru? Jak vyrobit nervový jed

Móda „superjídel“ (neboli superfoods) je jedním z mírně sporných elementů hnutí zdravého životního stylu dneška: jedni přísahají na vysoký obsah výživných látek a neuvěřitelné zdravotní účinky, druzí vrčí, že nejlepší je jíst poctivé české jídlo, které vyrostlo nanejvýš pár kilometrů od našeho domu. 

Erika Magdaléna Peprná

Erika Magdaléna Peprná

e-shop-ceska-expedice

Univerzální recept je velmi těžké, ne-li nemožné najít, a tak „boj“ pokračuje dál. Řešení ale samozřejmě existuje a jako vždy spočívá v jediném: v návratu k jednoduchosti.

Docela obyčejná superhrdinka

Jednoduchost má několik podob. Je například dobré vědět, že existuje několik „superpotravin“, o které běžně téměř zakopáváme na vlastním zadním dvorečku (nebo v místním konzumu), aniž o tom vůbec víme. K tomu, abychom využili jejich obrovitý potenciál, musíme znát „jen“ několik základních, avšak rozhodujících zásad správné konzumace. V nich totiž spočívá rozdíl mezi nemocí a zdravím, toxickým „jedem“, maskujícím se jako jídlo a „superjídlem“.
kup-zde

Nejzářnějším příkladem, který v obchodech běžně vídáme, je prastará superpotravina z And, která mimo jiné obsahuje stejné účinné látky (ačkoli ne všechny) jako oslavovaná kustovnice čínská. Má v sobě spousty vitamínu C, více vlákniny, než banány, a tolik vitamínu B6, že vědci vyzdvihují její účinky na kardiovaskulární a nervový systém. Kromě toho umí bojovat proti rakovině, artritidě, špatnému trávení a překyselení.

Řeč je o docela obyčejné bramboře.

Zachránce hladových?

Že pochází z Jižní Ameriky a do Evropy že ji přivezli Španělé, se všeobecně poměrně ví. Moc se ale naopak neví, že jde o potravinu téměř stejně „starou“ (pokud jde o historii jejího pěstování) jako je „naše“ (vzhledem k manipulaci s geny rostliny dnes spíše „jejich“) pšenice.

Indiánům dodávala ideální základ jídelníčku ve tvrdých podmínkách života v Andách, a není tedy divu, že ji jejich evropští vládci rychle přivezli a pokusili se na ni navyknout své věčně hladové domácí poddané – což se jim po jistých průtazích a do jisté míry oprávněné nedůvěře ze strany lidu nakonec i podařilo. Zlomovým momentem prý byl vynález bramborové kaše.

Brambora určitě zachránila Evropu před hladem. Je to ale vše? Nebo jinak: je dobrý nápad si dát k obědu hranolky?

Ani ne. Zdraví nám to nijak zázračně nespraví, spíše naopak. Také u brambor totiž velmi záleží na tom, jaké a jak konzumujeme. Brambora může být záchranou, ale také umí být nebezpečná. Skoro to odpovídá obavám sedláků, kteří se brambor na počátku novověku báli, protože prý způsobují lepru.

Novověká lepra, bakterie i jedy

Za prvé – je třeba si dobře vybrat zdroj. Novověká „lepra“ zvaná pesticidy (v což počítejme i fungicidy a jiné „vraždící nástroje“) je totiž v našem ovoci a zelenině všudypřítomná. Pokud jde o brambory, data Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) za rok 2015 uvádějí, že zbytky pesticidů byly u brambor nalezeny v 72% případů, což je docela hrozivé číslo.

Větší část těchto látek jsou sice ty takzvaně „neškodné“ – tedy škodlivé pouze ve velkých množstvích – jenže, jak správně podotýká například profesorka Strunecká a další (na průmyslových lobby) nezávislí experti: V dnešní „době jedové“ těžko soudit, co takzvaně neškodné sloučeniny vyrobí v mnohočetném „koktejlu“, jejž si průměrný konzument potravin ze supermarketu vyrábí stravováním v těle. Je tedy rozhodně bezpečnější – máme-li tu možnost – vybrat si místního „tatíka“, který hnojí koňským hnojem.

Dalším problémem je, že se brambory v obchodech prodávají obvykle myté, aby hezky vypadaly, což je ovšem činí náchylnými k bakteriálním infekcím, a činí z nich „houbičky“, nasáklé mikroorganismy – z nichž většinu vážně nechceme konzumovat.

Nebezpečné dědictví lilků

Třetím háčkem je pak kvalita samotných brambor – často vídáme exempláře nahnilé (protože umyté), plesnivé, případně naklíčené a zelené. Neduh socialistických školních jídelen přežil a vrací se v „eurosocialismu“ s velkou silou. Zelené a klíčící brambory ale obsahují jedovatý solanin, dědictví jejich příslušnosti k rodině lilkovitých (solanaceae).

V žádném případě není dobré nad ním mávnout rukou: poškozuje totiž sliznici trávicího traktu, způsobuje průjmy a křeče v žaludku. Je fakt, že se dříve používal jako lék na bronchitidu či astma, není však moc dobrý nápad zkoušet ho jako lék v domácích podmínkách. Z dlouho skladovaných starých brambor (zvláště na jaře, kdy jeho koncentrace stoupá) se vyvaří i do vody, takže používat takový vývar třeba na česnečku při žaludeční nevolnosti je více než kontraproduktivní.

Báječné hranolky s louhem

Zmiňovat obšírně zdravotní účinek hotových produktů z brambor (jako jsou „průmyslové“ hranolky a čipsy) snad ani nemá cenu. Asi docela postačí, když řekneme, že si vrabci na střeše štěbetají, že v hranolcích od McDonald’s je silikon, že se brambory „termochemicky“ průmyslově loupou za použití hydroxidu sodného (tedy louhu), jehož rezidua na hotovém produktu stále ještě najdeme, a že ve všech (ano, v jednom stu procent!) vzorcích předsmažených hranolek a bramborových lupínků je opět podle údajů SZPI akrylamid, neurotoxická látka působící halucinace, necitlivost periferních nervů nebo rakovinu.

Brambory po čínsku

Jak tedy na brambory zdravé? Brambory obsahují mimo jiné hodně velmi potřebného draslíku, jinak také měď, mangan, fosfor a kyselinu pantothenovou. Chceme-li zachovat co nejvíce jejich minerálů, pak je určitě je konzumujme spíše vařené ve slupce.

Kromě toho britští vědci vyzkoumali, že brambory obsahují sloučeninu kukoamin – látku, o níž se dosud mělo za to, že je přítomná pouze v kustovnici čínské. Hraje roli při snižování krevního tlaku, stejně jako vitamín B6,  kterého jsou brambory rovněž plné. Kustovnice je samozřejmě „přeborník“ mezi všemi plody a hlízami (rovnají se jí snad jen některé jihoamerické „zázraky“), takže obsahuje i jiné skvělé látky, které v bramborách nenajdeme. Číňani také tvrdí, že bychom na podzim a v zimě měli jíst každý den brambory sladké (batáty) – ale to je na jiný článek.

Tradiční čínská medicína doporučuje brambory kromě vaření krátce osmahnout s mrkví (nakrájet na tenké nudličky a smažit co nejrychleji, třeba 10 minut). Má za to, že jde o jídlo posilňující trávení, slezinu a „střed“, který má většina z nás Evropanů způsobem života a stravování velmi oslabený.

Nejlepší jsou syrové

Nejlepší je ovšem nevařit brambory vůbec. Skutečným zdravotním šampionem je totiž syrová bramborová šťáva. Dvě lžičky šťávy s medem hned po ránu nalačno umějí hojit žaludeční vředy i záněty v tlustém střevě a téměř zázračně pomáhají při zácpě (osoby s nemocemi, které způsobují průjmy, by si tudíž měly dávat pozor a zkoušet to jen velmi pomalu a opatrně). Šťáva se dle lidové moudrosti užívá i při nemocech slinivky a ledvin.

Brambory také obsahují kyselinu listovou, železo a vitamín C a jsou tak výtečným lékem na anémii. Vzhledem k tomu, že zbavují tělo kyseliny močové, doporučují se při dně.

Na artritidu se zase doporučuje kromě šťávy užívat „bramborový výluh“: proužek, odkrojený z hlízy i se slupkou, necháme přes noc vyluhovat ve vodě (nejlépe destilované) a ráno vypijeme nalačno. Tento „koktejl“, stejně jako syrová šťáva, obecně pomáhá tělo detoxikovat a zbavovat zánětů. Kromě toho silně alkalizuje organismus.

Je tedy výborné zařadit na přechodu podzimu a zimy jeden dva týdny „bramborového detoxu“, který tělo zbaví odpadních látek a učiní vnitřní prostředí zásaditějším. Vnějšně se pak brambory používají jako obklad při akné, ekzémech, nebo třeba jen protivných tmavých kruzích pod očima.

Zkrátka je to jako vždy: skutečně velmi se vyplatí zastavit se a zkontrolovat „dobře známé“ obrysy světa kolem nás. Jsou to obvykle ty nejobyčejnější věci (jako že „sluníčko zachází za hory, pasáčci pečou brambory…“), které v sobě obsahují přirozenou cestu ke zdraví. A to je rozhodně docela „super“.

Krásný, pohodový podzim všem!


Zdroj: Protiproud.cz