Samozřejmě, že je jeruzalémská Zeď nářků židovská

A jaká by jiná měla být, vážené UNESCO? Vždyť je to pozůstatek jeruzalémského chrámu. A co víc, je obklopena i několika dosud nevyřešenými záhadami.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek



S otevřenou pusou jsem četl výskledky jakéhosi hlasování UNESCO, podle něhož prý slavná jeruzalémská Zeď nářků prý není židovská. (viz.) A jaká jiná by tedy měla být?
kup-zde

Co je to Zeď nářků? Je to zbytek po druhém jeruzalémském chrámu. Ten první nechal na Chrámové hoře zbudovat král Šalamoun v 10. století před naším letopočtem. Jeho stavba údajně trvala sedm let. A byla v něm byla uschováváná slavná archa úmluvy (viz. Podivná biblická technologie v době Mojžíše). Na svém místě stál necelých 400 let, když byl roku 586 vypálen babylónským vojskem krále Nebukadnezara II. Bohužel se neznámo kam ztratila i ta archa úmluvy. Ale jsou názory, že by mohla být třeba ukryta i někde v Chrámové hoře.

Druhý jeruzalémský chrám (viz obrázek) na stejném místě Chrámové hory pak nechal v roce 19 před naším letopočtem zbudovat Herodes, zvaný Veliký. Byla to jedna z nejhonosnějších staveb své doby. Postaven byl ze zelenkavého a bílého mramoru. A co víc, má i svoje záhady! Nejzajímavější je ta, že na jeho stavbu byly použity kameny, které svojí hmotností přesahují i 500-600 tun! Což je neuvěřitelná hmotmost a dosud nikdo pořádně nevysvětlil, jak mohli dávní stavaři tak neuvěřitelně těžkými kameny pohnout. Pro porovnání, kameny na stavbu egyptských pyramid v Gíze vážily 2,5 tuny.

e-shop-ceska-expedice

Když byla stavba druhého jeruzalémského chrámu dokončena, byla to naprosto překrásná a jedinečná stavba, která neměla v celém tehdejším světě obdoby. Dodnes nechápu, proč nebyla zařazena i mezi starověké divy světa. Pamatuje i samotného Ježíše Krista, který tudy chodil. Bohužel chrám vydržel jen do roku 70 našeho letopočtu, kdy byl vypálen vojskem římského císaře Tita. A jediné, co po něm zbylo, je ona Zeď nářků, ke které se dodnes chodí židé modlit.

Tak to zkrátka historicky je. A proto každý, kdo by chtěl zpochybnit židovský původ Zdi nářků, si nezaslouží nic jiného než čistou pětku z dějepisu. Je sice pravda, že dnes na Chrámové hoře stojí i islámská svatyně zvaná „Skalní dóm“ a mešita Al Aksá. Ale proč? Jen kvůli tomu, že zde Mohamed v roce 621 n.l. údajně zažil něco, čemu bychom dnes neřekli jinak, než „blízké setkání čtvrtého druhu“ (viz. odkaz). Tedy něco obdobného, jako například Carl Higdon v roce 1974 ve Wyomingu (viz Záhady státu Wyoming), nebo Travis Walton o rok později v Arizoně (viz. Záhady Arizony) a celá řada dalších lidí. Ale i tak jsou původní památky včetně Zdi nářků židovské, ať se to někomu líbí nebo ne.


Zdroj.