Zlikvidoval Adam Bartoš svou stranu úmyslně, nebo jej někdo navedl? Významní funkcionáři Národní demokracie opouštějí stranu

Národní demokracie (založená v lednu 2014 čtyři měsíce před volbami do Evropského parlamentu) se zpočátku jevila jako nadějná síla. Nabízela radikální variantu pro občany, kteří odmítali projekt Evropské unie, požadovali odchod ČR z bruselského područí – a přitom se neztotožňovali s liberálním (či spíše libertariánským) zaměřením Svobodných či s rozbředlou „kaší o ničem“, v níž se vařila zdecimovaná ODS. 

Adam Benjamin Bartoš


Národně-konzervativní program, prezentovaný především „politicky nekorektním“ novinářem Adamem B. Bartošem, se jevil jako autentická alternativa ke stávajícím politickým uskupením tak či onak „kolaborujícím“ s vládnoucím establishmentem. Zdálo se, že v jistém smyslu předjímá a signalizuje „vzpouru davů“, která později dostala výraz v brexitu a trumpovské voličské revoluci.

Ne Bruselu

Připomeňme si, že před volbami do EP u nás nebyl subjekt, který by tak jasně jako Národní demokracie (ND) formuloval pronárodní program a zároveň si udržoval odstup od národně socialistické „pouliční scény“ reprezentované Národním odporem a podobnými poněkud pubertálními bojůvkami, které nakonec politicky zaštítila Dělnická strana. ND navazovala na prvorepublikové tradice národních demokratů, byla pro mnohé skutečnou nadějí – a podle toho ji také okamžitě skandalizoval politický a mediální mainstream.

Tomio Okamura se v tu dobu věnoval propagaci své „přímé demokracie“ v Úsvitu a programově příliš nekritizoval EU ani nepožadoval vystoupení naší země z tohoto spolku. Pod křídly Národní demokracie, která si přidala před volbami do názvu „NE Bruselu“ se postupně formovala pestrá směska skládající se z výrazných osobností národní a konzervativní scény – od klasických národovců po národní katolíky.

Nepochopitelné výlety do pasti

Půl procenta hlasů, které v květnových volbách do EP zíkala, nebyl na sotva založenou a mediálně „zneviditelněnou“ stranu vůbec špatný výsledek. A když v následujícím roce (2015) naplno vypukla migrantská invaze, která brzy naplno zachvátila nepřipravenou Evropu, otevřelo to oči mnoha lidem a ukázalo pravou tvář EU.

Národní demokracie měla odpověď. Uspořádala několik na tehdejší dobu velmi dobře navštívených mítinků, kde vystupovalo mnoho výrazných osobností probouzející se národní scény, včetně třeba i stále výraznějšího předsedy SPD Tomia Okamury. Jenže právě v tu chvíli začaly poněkud nepochopitelné „výlety“ Adama Bartoše, které nahrály stále nervóznějšímu mainstreamu, jenž samozřejmě čekal na každý předsedův přešlap.

Vše vyvrcholilo Bartošovou „etudou“ v Polné, kde se nechal fotografovat s vydavatelem Hitlerova Mein Kampfu u místa, kde byla zavražděna Anežka Hrůzová. Zdá se, že Adam Bartoš, vystavený nepochybně obrovskému tlaku, prostě situaci nezvládl – a vstoupil tak do pasti. Jedno, jestli na něj připravené či bezděčné. Přepísknutá akce, kvůli níž dodnes čelí trestnímu stíhání, dramaticky poškodila celou stranu a „za drobné“ fakticky diskvalifikovala Adama Bartoše v očích potenciálních nových voličů. Dostali z něj prostě strach a – eufemisticky řečeno „hrůzu“. Odešli první členové a z nadějné strany se začínal pomalu stávat obležený skanzen.

Reakcí na svízelnou situaci nebyla ze strany politicky naivního a nezkušeného Adama Bartoše sebereflexe, ale nepochopitelně ještě větší dávka agresivity. Do své „Dvorany židovské slávy“ (jeho nešťastné „seznamy“ sionistů na webu Čechy Čechům, které jsou jen opakem stejně nechutných „seznamů nespolehlivých Čechů“, které vytvářejí Bruselem a Američany financované weby) začal absurdně přidávat i lidi, kteří „do Anežky“ patřili k jeho spojencům. Jakékoli seznamy tohoto druhu jsou samozřejmě ubohé, ale když jsou navíc neprověřené a stanou se pouze výrazem neoprávněné skandalizace, mají sebedestruktivní náboj. Nejenže tím Adam Bartoš těžce poškodil svou předešlou skvělou publicistickou práci, ale vyvolal i mnohé spekulace o své osobě.

V osidlech zpravodajců?

Právě zde je třeba hledat kořen nedůvěry, který se přes jeho osobu rozšířil na celou stranu. To se nemohlo neprojevit na totálním debaklu v krajských volbách. ND získala pouhá zanedbatelná 0,2 procenta hlasů a zařadila se tak po bok bezvýznamných.

Při hledání důvodů mnozí poukazovali na fakt, že na kandidátkách strany do krajských voleb se objevovaly i některé „osobnosti“, které jsou na národní scéně dlouhodobě považované za podezřelé – „napíchnuté“ zpravodajskými službami. Je samozřejmě otázkou, zda o těchto skutečnostech Bartoš věděl, či (jak naznačují někteří bývalí členové strany) se v tlaku dokonce sám zapletl do těchto osidel. Spíše jde pouze o paranoidní pomluvy, ale skutečnou odpověď zná zřejmě jen on a pro osud umírající strany to vlastně už není ani důležité.

Po posledním sněmu Národní demokracie zjevně již pohár nedůvěry ve stále „zapouzdřenějšího“ předsedu přetekl. Řada významných členů a funkcionářů Národní demokracie se rozhodla ze strany demonstrativně vystoupit. Na rozdíl od těch, kteří odešli již po minulém sněmu, tak učinili veřejně, ve snaze varovat před národně-socialistickým trendem, který podle nich v této původně národně-konzervativní straně převládl. Protože jejich prohlášení mediální mainstream ale i většina alternativních médií ignorovala, přinášíme je v plném znění:

Odcházíme z Národní demokracie!

Prohlášení národních konzervativců

Na sněmu Národní demokracie došlo k nacionálně-socialistickému puči.

Na mimořádném sněmu Národní demokracie konaném v sobotu 26. listopadu 2016 na Žižkově se o osudu strany rozhodovalo na základě směrnice předsednictva, která nebyla v souladu se stanovami a která přisoudila dvojnásobný počet hlasů vybraným místním organizacím (těm, které byly infiltrovány nacionálními socialisty) a která omezila právo členů strany být volen do všech funkcí ve vedení strany.

Považujeme za správné, aby se všichni členové strany a také veřejnost dozvěděli, co se na sněmu dělo, protože předpokládáme, že oficiální informace nově zvolených stranických orgánů nebudou níže uvedená fakta obsahovat, naopak budou průběh sněmu a jeho konečný výsledek líčit v těch nejrůžovějších barvách.

O změně směřování Národní demokracie v tento den rozhodlo pouhých 27 delegátů, ostatní přítomní členové strany byli pouze v roli statistů. Během sněmu zaznívala neuvěřitelná prohlášení k nerespektování demokratického pořádku. Čestný člen strany a doyen národovecké scény Jan Skácel se v jednu chvíli tak rozčílil, že musel přítomným připomenout konkrétní zákonné normy upravující politickou činnost, vyzvat je k respektování zákona a upozornit, že Benešovy dekrety, jejichž podpora se stala jedním z projednávaných témat sněmu, jsou nedílnou součástí mezinárodního i českého právního řádu.

banner-cex-660x220

Zpochybňování Benešových dekretů

Místopředseda strany Luke Belson, který na předsednictvu neúspěšně dlouhodobě usiloval o vydání veřejného a vnitrostranického prohlášení odsuzujícího nacionální socialismus a vyjadřujícího jednoznačnou podporu stále vysoce aktuálním a nepřáteli státu soustavně zpochybňovaným Benešovým dekretům, na jejichž zachování závisí existence státního útvaru a tím i budoucí osud národa, ve svém projevu podrobil předsedu strany Adama Bartoše tvrdé kritice, naprostému nedostatku povolební sebereflexe a zdůraznil, že svými politicky neobratnými a v některých případech i nezákonnými veřejnými projevy Národní demokracii dovedl do naprosté politické izolace.

Zdůraznil, že jakýkoli politický subjekt musí jednat v souladu se svými ideovými principy, respektovat zákony a varoval před infiltrací strany osobami, kteří nesdílejí její programové cíle a hodlají změnit její směřování. Zároveň odmítl legitimizovat nedemokratické postupy a ucházet se o funkci předsedy za situace, kdy tato možnost byla v rozporu se stanovami směrnicí předsednictva celé členské základně účelově omezena dopředným získáním podpory některé z místních organizací a na sněmu navíc převažovali delegáti, kterým tato směrnice přisoudila dvojnásobný počet hlasů a kteří, jak se po hlasování potvrdilo, podporovali Adama Bartoše a následně ohlášenou zásadní změnu ideového směřování strany.

Jiné způsoby převzetí moci

Pomineme-li několik procesních absurdit sněmu (jako například zjištění, že jeden z přítomných, který měl zastoupit nepřítomného delegáta Víta Skalského nebyl členem strany a neměl tedy být do sálu vůbec vpuštěn, si přímo na místě podal přihlášku do strany, aby za něj mohl hlasovat – zcela v rozporu s tím, že vznik členství v Národní demokracii je běžně vázán na tříměsíční čekací lhůtu, výpis z rejstříku trestů a nominace delegátů byla vázána na konkrétní datum), sněm vyvrcholil naprosto neuvěřitelným, těsně předvolebním projevem Adama Bartoše, ve kterém zaznělo, že Národní demokracie „musí usilovat o hlasy ultrapravice“ (pravděpodobně tím myslel levicové sympatizanty nacionálního socialismu a znovu tak prokázal, že má naprostý chaos v ideových pojmech) a že „napravo od Národní demokracie již nesmí nic být“ (jak něco takového zajistit šokovaným přítomným naštěstí nesdělil).

Adam Bartoš dále prohlásil, že „koketérie s liberalismem nic nepřinesla“ (jakoby se Národní demokracie proti liberalismu a jeho formám tvrdě nevymezovala po celou dobu svojí existence), že „je třeba se ještě více vymezit a otevřít témata, na která naši konkurenti nemají odvahu“, že „musíme být připraveni na jiné způsoby převzetí moci“, že „není důvod vyklízet pole, když nám ČSÚ přisoudil nějaké číslíčko ve volbách“ (opětovné potvrzení první povolební reakce Adama Bartoše na výsledky voleb, ve kterém prohlásil, že byly zfalšovány), že „stát nám hází klacky pod nohy kvůli našemu programu“ (ve skutečnosti byl dosavadní program Národní demokracie potvrzený Ministerstvem vnitra zcela v pořádku a orgány činné v trestním řízení řešily pouze nekonečné veřejné excesy Adama Bartoše jako soukromé osoby), že je třeba „rozšířit program o návrhy rozsáhlého znárodňování“ (tedy volání po socialismu, přičemž dlouhodobý postoj národních konzervativců jasně hovoří o selektivním znárodnění vybraných strategických odvětví spojeném s finanční náhradou a jejich další efektivní správě s využitím soukromých subjektů za pomoci zlatých akcií, licencí a trvalého státního dozoru).

Myšlenky nacionálního socialismu

Adam Bartoš dále prohlásil, že „souhlasí s Vítem Skalským (předsedou Kontrolní rady a nyní zřejmě novým ideologem strany, který před předsednictvem i ve stranickém fóru otevřeně obhajoval myšlenky nacionálního socialismu jako ideové východisko pro Národní demokracii) ve věci nahrazení konzervativního paradigmatu Národní demokracie“ s odůvodněním, že „co dnes není, nelze konzervovat“ (jinými slovy prohlásil, že Národní demokracie již nemá být konzervativní, ale revolučně socialistickou stranou). Následně vyslovil řečnickou otázku „proč hrát divadlo, že demokracie je fajn“ a navrhnul změnu názvu strany.

Zlatým hřebem jeho projevu pak pravděpodobně byly věty, že „není třeba brát ohled na demokratické poučky a jejich dodržování“, že „je třeba nabídnout poupravení parlamentní demokracie a autoritativní stát“ a že „nacionální kontrarevoluce je východiskem“. Šokovalo také jeho obecné vyjádření k některým aktuálním politickým hrozbám, konkrétně k otevřené podpoře některých našich politických představitelů Sudetoněmeckému landsmanšaftu a postupným otevíráním dveří k odmítnutí Benešových dekretů, kdy prohlásil, že „k nim Národní demokracie zaujme postoj, jakmile bude problém aktuální“ (jako bychom měli čelit hrozbě povodně až po protržení hráze).

Projev, který přítomné nadzvedl ze židlí

V této souvislosti je třeba uvést, že na webu Národní demokracie byl nedávno, na základě protestů předsedy místní organizace Náchod Pavla Šimka a následné přímé intervence Adama Bartoše, odstraněn článek odsuzující snahy o zpochybňování a likvidaci Benešových dekretů. Zatímco od samého začátku se postoj Národní demokracie vyznačoval rychlým varováním před důsledky světových i domácích událostí, v případě Benešových dekretů je podle Adama Bartoše v zájmu „dosažení vnitrostranické jednoty“ tento postup vyloučen.

Projev Adama Bartoše mnohé přítomné nadzvedl ze židlí, vyvolal nesouhlasné reakce a dosud váhající zbavil posledních iluzí, že se strana bude vyvíjet v souladu se svým původním ideovým programem. Po jeho projevu bylo zřejmé, že se Národní demokracie stává fasádou, za kterou bují nedemokratické postupy popírající stanovy, ale také otevřeně fašistické a neonacistické názory.

Na rozdíl od pražské kavárny, která tyto termíny plošně zneužívá jako nálepku pro nepohodlné názory, my velice dobře známe obsah těchto slov a dobře jejich vyřčení vážíme. Proto prohlašujeme, že Kramářův a Rašínův odkaz je v tuto chvíli zneužíván pro jiné politické cíle a fantastická prvorepubliková značka je tak pro politickou soutěž zřejmě jednou provždy ztracena. Jsme přesvědčeni, že stranu pod vedením opětovně zvoleného Adama Bartoše již nic dobrého nečeká.

Národní konzervativci v ND končí

V politické straně tohoto typu zásadně odmítáme, jako skuteční národní konzervativci, nadále působit. Je to nejen morálně vadné, ale i nezákonné. Do Národní demokracie jsme vstupovali proto, abychom budovali národně-konzervativní subjekt a občanům připomínali, že jedině návratem k tradičním a osvědčeným společenským hodnotám je možné zajistit trvalý mír, občanskou svobodu, všeobecnou prosperitu a dobrou budoucnost pro náš národ a stát.

Vůči stávajícímu režimu jsme byli a nadále jsme radikální, ale vždy jsme respektovali zákony, demokratický pořádek a svobodnou politickou soutěž. K žádoucím společenským změnám jsme hodlali přispět zvýšením povědomí občanů o nezbytnosti vlastní odpovědnosti, nikoliv revolucí. Jakékoli formy socialismu, barevných a následně ukradených revolucí či dokonce násilných společenských změn odmítáme. Snaha některých členů strany zabránit tomuto vývoji nebyla úspěšná.

Z výše uvedených důvodů nyní v Národní demokracii ukončujeme svoje členství a vyzýváme všechny konzervativně smýšlející členy strany k témuž kroku, protože se domníváme, že si nezaslouží být klamáni. Zároveň varujeme veřejnost před další podporou tohoto politického subjektu. Národní demokracie se dne 26. listopadu 2016 definitivně změnila a za fasádou národního konzervatismu se nyní skrývá hnědý nacionální socialismus.

Luke Belson, MBA (bývalý místopředseda ND a člen MO ND Praha)
Bohumil Šourek (bývalý sekretář a člen MO ND Praha)
David Hibsch (bývalý předseda MO ND Ostrava a člen Kontrolní rady)
Ivo Gec (bývalý předseda MO ND Příbram)
Milan Daněček (bývalý předseda MO ND Brno)
Ing. Martin Tachecí (bývalý člen ND, nezařazený)
PhDr. František Krejča (bývalý předseda MO ND České Budějovice)
Ing. PhD. David Buchtela (bývalý člen MO ND Praha a člen Ekonomické komise ND)
Petr Veleba (bývalý předseda MO ND Brno)
Michal Plecitý (bývalý člen MO ND Praha)
Radek Ján (bývalý člen MO ND České Budějovice)
Ing. Vratislav Kašpar, CSc. (bývalý člen MO ND Praha)
Ing. Jaroslav Martínek (bývalý člen MO ND Brno)
Vladimír Marouš (bývalý člen MO ND Příbram)

polados-prepravujeme-vas-byznys


Zdroj: Protiproud.cz


Reakce předsednictva Národní demokracie: Nepřátelský útok proti straně

Po skončení IV. mimořádného sněmu Národní demokracie dne 26. 11. 2016 vyvinul bývalý místopředseda Luke Belson nepřátelské tažení proti straně, s cílem ji poškodit. Založil za tím účelem webové stránky, zneužil členskou databázi a vedle pomlouvačné lživé kampaně, a to i prostřednictvím některých médií, se pokusil o run na členskou základnu, čemuž někteří neukotvení členové podlehli. Někteří dokonce i této rozvracečské činnosti napomáhají.

Národní demokracie
banner-cex-660x220


Vše ukazuje na to, že záležitost byla dlouhodobě připravována, nelze vyloučit, že se jedná o zpravodajskou akci vedenou bývalým místopředsedou Luke Belsonem (původním jménem Lukáš Uher).

S ohledem na skutečnost, že L. Belson získal i databázi domobraneckých oddílů (Národní domobrana byla založena z iniciativy Národní demokracie), je možné se domnívat, že další útok bude veden i tímto směrem. Po bezprecedentním útoku na organizaci Českoslovenští vojáci v záloze, které jsme byli v nedávném období svědky, je tento scénář velmi pravděpodobný.

Vedení ND spolu s celou loajální členskou základnou předpokládá, že z tohoto útoku vyjde očištěná od falešného liberalismu a nastrčených členů pátých kolon. ND v této souvislosti současně varuje zejména domobranecké oddíly před těmito odpadlíky a zejména pak před samotným LB (člověkem s nejasnou identitou, nejasným bydlištěm, nejasnou profesí), když se tento v posledních měsících o domobranecké oddíly a jejich členy intenzivně zajímal a má k dispozici citlivá osobní data, která nejspíš zneužije stejným způsobem, jako tak učinil v případě ND.

předsednictvo Národní demokracie, 7. prosince 2016

polados-prepravujeme-vas-byznys