Z našich zvyků je třeba neustupovat ani o milimetr

Proč? Protože „sluníčkáři“ používají strategii postupných malých krůčků, které samy osobě nejsou tak „bolestivé (tzv. salámová metoda)“. Ovšem pět malých krůčků rovnáse jednomu kroku Kyklopa.

Adam Mikulášek | foto: youtube.com



Jednou se někde kvůli migrantům zakáže tradiční černý Petr, protože je holt černý, jindy je snaha zakázat tradiční ohňostroje, aby náhodou někoho „netraumatizovaly“, jindy se útočí na zdravý vývoj pohlavní identity děvčat a chlapců školkami, kde se neříká „on“ a „ona“…, ale lidi jako by to příliš nezajímalo, dokud se to nějak „drsněji“ nedotkne jich samotných.

Přihlížejí, jak domy ve vedlejší ulici „stravují plameny“, ale oni jen „vyjukaně“ hledí na tu hrůzu, místo aby pomohli hasit, než se „požár“ rozšíří i na jejich vlastní obydlí! Raději si pustí svůj oblíbený seriál, rozbalí chipsy a čekají, jak si lidé v oné sousední ulici poradí. „Ono se to nějak vystříbří,“ bláhově se utěšují, aby sami nemuseli „zvednout zadnici“ a jít pomáhat.

No, vážení, s takovým přístupem je naše civilizace skutečně ne jen „za zenitem“, jak prohlásil jeden nejmenovaný ministr, ale vysloveně „na odpis“.

Probuďme se už konečně k činům! Ale ne k činům „divadelního typu“, ve stylu „bezpečnostních opatření“, které naši bezpečnost nechrání, jen mají „vyvolat dojem“, že „na nás někdo přece jen myslí…“, ale v reálu spíš lidem jen ztrpčují život. Je potřeba jednat striktně na základě logiky, zdravého rozumu, účinnosti a funkčnosti. Jedno skutečně funkční a efektivní opatření je mnohem víc než deset „opatření“ jen tak na oko, aby se veřejnosti ukázalo, že se „něco dělá“.

Tohle je potřeba systematicky odkrývat a tlačit politiky k opravdovým činům pro záchranu naší bezpečnosti, kultury, tradic, demokracie, občanských práv a svobod, zjm. Pro slušné a poctivé lidi, nikoli pro gaunery a kriminálníky!

P.S. Připomnělo mi to úryvek z jedné písně Voskovce a Werricha (Polka specielně aktuelní):

„V tom letáku ať stojí, ať se nikdo nebojí, město na stráži stojí, pomoc mají jistou. Že na ně vzpomínáme, že peníze nemáme, tak jim ten leták dáme, nemaj co dělat, ať si čtou.“

P.P.S. Rychle dohledatelné, dokonce obě mně známé verze…, z obav o smazání blogu však odkaz na písničku nedávám…, znáte to…, kdo ví, jak je to s autorskými právy. Ale silně doporučuji si ji poslechnout, je „speciálně aktuální“ i pro dnešní dobu.


Zdroj.

Další články k tématu:

loading...