Proč Putin demonstruje klid? Havárie letadla s Alexandrovci

Havárie letadla s Alexandrovci: Otázky zůstávají a přibývají. Analýzy ukazují spíše na atentát. Proč se ruská i světová média odmlčela? Vyšetřovatelé mlží. Putin demonstruje klid. Jsme právě v oku uragánu?

Alexandrovci

Více než čtrnáct dní uplynulo od tragické havárie letounu ruského ministerstva obrany s 92 lidmi na palubě, včetně 64 členů slavného Alexandrovova armádního souboru písní a tanců. Tupolev se na Boží hod vánoční zřítil do Černého moře krátce po startu z letoviska Soči, dějiště posledních zimních olympijských her.


Dosavadní oficiální zprávy vyšetřovatelů analyzujících černé skříňky vyznívají spíše tak, že šlo o technickou závadu či chybu pilotů bez teroristického pozadí. Verzi o útoku nevylučovali v prvních dnech po katastrofě vyšetřovatelé ani odborníci. Po vyzvednutí trosek a analýze černých skříněk je ale prý varianta teroristického útoku málo pravděpodobná, i když si vyšetřovatelé stále nechávají otevřená zadní dvířka i pro tuto možnost. V celé věci je totiž nadále spousta nejasností a otázek, které v čase spíše přibývají.

Jenže: případné potvrzení teroristické verze by znamenalo nutnost reakce a vznikl by obrovský tlak na zjištění a hlavně potrestání viníků – iniciátorů i vykonavatelů celé operace. Protiruská hysterie na Západě před nástupem Donalda Trumpa vrcholí a Vladimír Putin by se tak doma dostal v nejméně vhodnou dobu pod tlak veřejného mínění. Nelze tedy vyloučit, že i v případě zjištění cizího zavinění pádu letadla by o tom veřejnost nemusela být informována. A je i možné, že toto oddalování konečného verdiktu má právě takový motiv.

Přes kopírák?

Dosud zveřejněná fakta nicméně pro teroristický čin hovoří. Řada odborníků se začíná přiklánět k verzi, že mohlo jít o časovanou nálož umístěnou v prostoru motoru letadla, případně pod křídlem. Spekulují, že plastická trhavina mohla být k letadlu připevněna při mezipřistání na letištní ploše.

Na rozdíl od případů teroristických útoků na letadla z května a října minulého roku by se tedy jednalo o jiný systém provedení celé akce. V případě ruského Airbusu A 321, na jehož palubě zahynulo 31. října minulého roku 224 turistů, dávali zpočátku ruští i egyptští vyšetřovatelé rovněž přednost hypotéze o technické závadě.

Teprve se značným časovým odstupem se nakonec potvrdilo, že šlo o útok islamistů, kteří na palubu propašovali výbušninu prostřednictvím svých lidí na egyptském letišti. Rusko po úspěšném angažmá v Sýrii buduje s Egyptem nové vztahy, které měl nepochybně teoristický útok poškodit. Což se – odsunutím „zjištění“, že šlo o atentát – nepodařilo. Vše mezitím zakryly další události.

Jako přes kopírák probíhalo vyšetřování i v případě letadla Egypt Air, které se zřítilo 19. května letošního roku do Středozemního moře na trase z Paříže do Káhiry. I v tomto případě vyšetřovatelé dlouho tvrdili, že příčinou havárie byla technická závada nebo selhání pilotů. Velký časový odstup od konstatování, že šlo o islamistický teoristický útok, umožnil oběma vládám, že se nedostaly pod tlak veřejného mínění

V případě pádu Tu – 154 s Alexandrovci – pokud to byl teroristický útok – je věc ještě komplikovanější. Zatím to totiž spíše vypadá na destrukci stroje vyvolanou zvnějšku. Je tedy možné, že za činem stojí úplně jiné seskupení než Islámský stát – který se ostatně (na rozdíl od útoků z minulého roku) k činu ani nepřihlásil.

banner-cex-660x220

Důkazy a otazníky

Verzi sabotáže nahrávají i nedávno zveřejněné analýzy palivových skvrn na moři a trajektorie nouzového letu, jak se ji podařilo rekonstruovat. Pro vyšetřovatele bude proto stále obtížnější vysvětlit, jak mohlo letadlo zmizet z radaru 6 kilometrů od břehu – a zároveň spadnout do moře pouhého 1,6 kilometru od pobřeží. Další záhadou je, proč části letadla byly nalezeny pěkný kus od sebe. Jak vysvětlit skutečnost, že se podvozek a motor nachází ve vzdálenosti 3 kilometry od trupu?

pp

Trajektorie nouzového letu, vycházející z umístění skvrny na hladině 1 hodinu po havárii. Číslice 1 označuje místo události, která vedla k nucenému obratu doprava. Číslice 2 označuje místo, kde začíná skvrna.

Analýza rovněž ukazuje, že ještě před pádem došlo k poškození levého křídla (explozí?), načež z něho začalo vytékat palivo. Velitel letadla se zřejmě rozhodl nouzově přistát na vodu, ale to se nezdařilo a letadlo havarovalo. Tomuto scénáři nasvědčují i linie letu podél pobřeží, které pilot viděl ve tmě díky pobřežnímu osvětlení. Kapitán tedy nezamýšlel návrat na letiště, aby se v případě neúspěchu vyhnul obětem a škodám na zemi.

Původní teorii o špatné funkci vztlakových klapek odmítli ihned i čeští piloti, kteří na stejných strojích dlouhé roky létali. Aniž bychom se pouštěli do složitých výkladů: Klapky jsou nastaveny již před startem. Pokud by nefungovaly, stroj by nemohl odstartovat. Je proto docela záhadné (či příznačné), že tuto informaci pustil vzápětí po tragédii pouze jedinkrát Český rozhlas – a nikdo se k ní již nikdy nevrátil. Média jako by vzala na vědomí, že ani „poprava“ Alexandrovců nepřiměje Rusko k bezprostřední odpovědi – a náhle spekulace o teroristickém činu ustaly, jako když mávne proutkem. Místo toho se spustila kampaň „hackeři“.

Kde, kdo a jak?

Jak ukazují dodatečné záběry z letiště, pro profesionály nemuselo být problémem dostat se nepozorovaně k letadlu, když bylo před letem odstaveno na letištní ploše. O chatrné bezpečnosti svědčí i nedostatečné oplocení letiště, jak konstatovali vyšetřovatelé.

pp

Letiště v Soči. Červeným kroužkem je označeno místo odstavení letadla při mezipřistání při kterém letadlo letící z Moskvy dotankovalo palivo a mělo se vydat na cestu do Sýrie

Nad touto verzí spekulují mnozí bezpečnostní odborníci, včetně vojenského analytika Sakera, který vzápětí po katastrofě napsal, že za nejpravděpodobnější příčinu pádu letadla považuje terorismus provedený ukrajinskými agenty. Nu a tak, jako v případě sestřelení MH 17 v červenci 2014 nad Doněckem, i zde je pak velmi pravděpodobné, že Kyjev by nejednal pouze z vlastní vůle.

Vyloučit nelze ani spolupráci jistých sekcí uvnitř ruských zpravodajských služeb a státního aparátu. Pokud by tomu tak bylo, logicky by se Vladimír Putin snažil získat čas. Jedna spekulace se vyloženě nabízí: snaha složek navázaných na Obamovu končící administrativu vyprovokovat Rusko k prudké reakci – v kontextu s chřestěním zbraněmi okolo ruských hranic – s cílem zvýšení napětí a případné rozbušky konfliktu. Nesmíme zapomínat na to, že – pokud to byla skutečně sabotáž – šlo o útok na vojenský letoun mimořádné symbolické důležitosti.

Provokace?

Ruský prezident si jistě uvědomuje, kdo a proč se ho snaží dostat do pasti, ještě než bude moci dojít k předpokládanému zlepšení vztahů mezi velmocemi poté, co Bílý dům po černošské rodině osídlí bílý miliardář. Ještě nikdy v dějinách neprobíhalo předání moci tak neuvěřitelným způsobem. Trumpovi odpůrci i uvnitř Republikánské strany (McCain a spol.) organizovali a platili výrobů „kompro“ materiálů již dávno před volbami.

Ukázala to názorně včerejší tisková konference nastupujícího prezidenta, která je rovněž bezprecedentní – pokud jde o zavilost a nenávist „poražených“ nevolených politiků z médií. Nebylo by vůbec divu, kdyby se stejně zavilé a nenávistné vedení tajných služeb (na odchodu) nepokusilo zorganizovat útok na Alexandrovce.

Šlo o snahu vyprovokovat Vladimíra Putina k akci? Vražda ruského diplomata Andreje Karlova v Ankaře (stejně jako zatím neobjasněná smrt ruského konzula v Athénách) – a vyhoštění 35 diplomatů z USA, by tomu nasvědčovalo. V případě, že by se potvrdil útok na letadlo s Alexandrovci, by si stoický klid, jímž dosud ruský prezident reaguje, dovolit nemohl.

V každém případě je pozoruhodné, že tragédie šmahem zmizela z prvních stran ruských i světových médií, přestože otázky, které se nad ní vznášejí, spíše přibývají.

Nebo jsme právě v „oku uragánu“? Je to klid před bouří?

polados-prepravujeme-vas-byznys


Zdroj: Protiproud.cz