Chystá se na Trumpa atentát? Obviní z něj Rusko? Tanky se valí k ruským hranicím

Inaugurace Donalda Trumpa se blíží – a s ní houstnou stále i agresivnější tahy prezidenta Obamy a odcházejících šéfů amerických tajných služeb. Je to jenom hra stínů, poslední chroptění establishmentu, nebo se ještě ve zbývajících desítkách hodin pokusí dostat svět na pokraj války?

Skrytá tvář autora



Více než dva tisíce amerických bojových vozidel včetně 87 tanků svážejí německo-polské vlaky k ruským hranicím v rámci provokativní operace NATO, zvané Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání). Za nimi následují čtyři tisíce amerických vojáků vycvičených k bleskovému úderu. Na cestě je také asi stovka amerických helikoptér a pak další takřka dvě tisícovky vojáků. To vše pod záminkou „ruské hrozby“, ve skutečnosti však za účelem možnosti útoku proti Rusku.

V Německu vyvolala přítomnost tisíců amerických bojových vozidel pozdvižení. Konají se protiamerické demonstrace, opoziční strany upozorňují, že přítomnost tanků zkomplikuje dialog s Ruskem. Vládní strany oponují, že jde o závazek vůči Polsku, které se cítí „ohroženo Ruskou agresí“.

Role Polska v celé záležitosti je dost možná nejtragičtější. Její kořeny spočívají v neschopnosti vybřednout z historických křivd a příkoří, které tento národ utrpěl z obou stran – od Sovětského svazu (Polsko-sovětská válka, Pakt Ribbentrop-Molotov, Katyňský masakr) i od Německa (porážka, okupace a genocida II. světové války). Přičtěme k tomu věčný polský komplex „regionální velmoci“ – a máme zde situaci, kdy představitelé země vítají na svém území vojska cizí mocnosti, jež mohou jejich zemi (a celý zbytek Evropy) zatáhnout do fatálního konfliktu.


Je to klasický „polský paradox“: Současné vládnoucí politické síly podporované většinou národa se na jedné straně snaží čelit zničující agendě Západu promítající se do všech sfér fungování státu dovnitř i navenek (distribuované prostřednictvím EU a dosluhující americké administrativy). Na druhé straně stále vidí svého odvěkého nepřítele v někom, s kým jsou však ve skutečnosti již delší dobu na jedné lodi společných zájmů. Odmítají si to však připustit – a tak sehrávají úlohu užitečného idiota proti svým vlastním (ale bohužel i našim) životním zájmům.

Ale nejde jen o Evropu. Současně přistává na japonské základně Okinawa 16 amerických bojových letadel, aby „hájily japonské zájmy proti Číně“. Záminkou je spor o vzdálené ostrovy, který se vleče – a nemá jednoznačné řešení. Prezident Obama tedy v posledních hodinách své vlády hrotí vojenskou situaci na všech frontách. Takovéto „předání moci“ je zcela bezprecedentní. Stále hlasitěji se proto mluví o stanném právu, které by mohlo být vyhlášeno, pokud by se země ještě před Trumpovou inaugurací dostala do válečného stavu.

Atentáty, atomovky

Z různých neověřených zdrojů přicházejí zprávy, že prezident Putin prý dostal o svých tajných služeb informaci, že americká CIA připravuje na Donalda Trumpa atentát, ze kterého má být následně obviněno právě Rusko. Těžko posoudit věrohodnost, faktem ale je, že ruská protivzdušná obrana má pohotovost. Nebe nad Moskvou nyní chrání protiletadlový systém S-400, který byl dosud používán ve válce v Sýrii. Je určen k odhalování a sestřelování vzdušných cílů, jako jsou například taktické a strategické bombardéry, střely Tomahawk a další.

Čína v souvislosti s vměšováním USA do jejího sporu s Japonskem zmiňuje jaderné řešení. Agónie establishmentu USA tak čím dál více připomíná muslimského atentátníka, který se zvoláním „Alláhu Akbar“ vyhodí do vzduchu sebe – a celý svět.

„Obamova administrativa obviňuje Rusko z kybernetických útoků bez jakéhokoli důkazu a zcela ignoruje fakt, že hlavní internetové servery jsou fyzicky na území USA a zcela pod kontrolou amerických tajných služeb, které je využívají pro získávání informací o amerických občanech a dominanci nad světem,“ řekl předseda ruského bezpečnostního výboru Nikolaj Patrušev.

Do americké verze reality se pochopitelně přeochotně připojuje „obamovský“ establishment většiny evropských států, které ovšem budou v případě konfliktu zataženy do války jako první. Údajné ruské hrozby se tak dnes „bojí“ kde kdo, dokonce i Dánsko, jehož ministr obrany přičinlivě prohlásil, že má zaručené informace o chystaném útoku ruských hackerů na tamní nemocnice. Co tím ten Putin jen sleduje?

Kabinet na míru Kongresu

Nikdy v dějinách USA nebyl na zvoleného prezidenta před jeho inaugurací takový tlak, jako je nyní vyvíjen na Donalda Trumpa. Miliardář Soros organizuje na den Trumpovy inaugurace 20. ledna ve Washingtonu velké demonstrace, jejichž záměrem je vyvolat konflikt s Trumpovými příznivci nebo Národní gardou. Týden protestů proti Trumpovi začal už o víkendu, účast je však hluboko pod očekáváním, což je prý dáno i tím, že ve Washingtonu prší. Nebo že Soros, který na špatných kalkulacích po zvolení Trumpa ztratil již miliardu dolarů, málo platí?

Tajné služby o to intenzivněji zásobují mainstreamová média smyšlenými vazbami Trumpa na Rusko. Obama horečně podepisuje jeden dokument za druhým s jasným cílem: Vzbudit dojem, že byly volby zmanipulované a nelegitimní, oslabit Trumpovu pozici a vytvořit všechny předpoklady pro změnu výsledků voleb.

Pokud Trump tlak ustojí a splní své sliby, zřejmě skončila éra „Pax Americana“ (USA über alles auf der Welt). Je reálná naděje, že s Trumpem v Oválné pracovně by tak skončila éra expanzí (Sýrie, Afghánistán, Irák, Ukrajina, Kambodža, Súdán, Nikaragua, Somálsko, Libye, Jemen, Chile, Venezuela, Jugoslávie/Srbsko, Honduras, Kuba atd.). Tedy v ideálním případě.

„Spojené státy se vyzbrojí tak mocně, že nikdo nebude mít odvahu je napadnout,“ říká zvolený prezident Donald Trump, a dává tak vzpomenout na první Studenou válku, která ovšem tentokrát nebude závodem ve zbrojení, ale prostou úlitbou zbrojařským gigantům.

Trump sestavil kabinet, který by měl být ušit na míru Kongresu, v němž sice mají převahu republikáni, ale vesměs protitrumpovsky naladění. Jeho klíčovou postavou je navrhovaný ministr zahraničí Rex Tillerson, šéf úspěšné nadnárodní ropné korporace Exxon Mobile. Před Tillersonem, nositelem ruského Řádu přátelství, nejvyššího ruského vyznamenání pro cizince, stál nelehký úkol – přesvědčit Kongres, že on je tou správnou volbou.

Bylo to ponižující sezení. Výslech Tillersona vedl v Kongresu republikán Marco Rubio, kterého Trump v primárkách porazil rozdílem několika koňských délek. Jeho ideový guru, „válečný“ senátor McCain, vlajkonoš falešných vlajek, hysterický rusofob a kmotr marnosti, instruoval Rubia přesně v duchu republikánského tažení proti jejich vlastnímu kandidátovi. Výslech se odehrál přibližně takto:

Rubio: „Je Putin válečný zločinec?“
Tillerson, který dostal od Putina řád přátelství: „Ano i ne.“
Rubio: „Souhlasíte s tvrzením, že prezidentské volby zásadně ovlivnili ruští hackeři?“
Tillerson: „Ano, ale současně ne.“
Rubio: „Takže…“
Tillerson: „Samozřejmě.“

banner-cex-660x220

Trumpova mediální klička

Donald Trump uspořádal svou první velkou tiskovou konferenci teprve před několika dny, tedy až dva měsíce po svém zvolení. Hlavní pozornost vzbudil jeho výpad proti novináři ze CNN, kterého nenechal položit otázku a označil ho za zástupce „fake news“, tedy vymyšlených zpráv. Připomeňme fakt, kterého si už musela všimnout i naše Televizní rada: CNN byla před volbami hlavním zdrojem zpravodajství České televize.

Stranou pozornosti tak zůstal významný posun Trumpovy komunikace s médii, když na své první tiskové konferenci poprvé připustil, že Rusko a jeho hackeři mohli ovlivnit americké volby – vedle dalších z asi sedmnácti zemí. Do té doby ovšem tuto mediální verzi odmítal. Ze strany Trumpa jde o zjevnou snahu vzít médiím vítr z plachet, protože primárním terčem v této „fake“ kauze nejsou ruští hackeři, ale on sám.

Ruský „fake“ dominuje zpravodajství mainstreamových médií, která jen tu a tam uhnou – například k tématu, že Obama chtěl věnovat Trumpovi dětskou klouzačku, kterou má na zahradě Bílého domu, a Trump ji nechtěl, z čehož zřejmě vyplývá, že nemá rád děti. Nebo že Obama, který bude možná vyhodnocen jako nejhorší prezident v dějinách, vyznamenal svého viceprezidenta, jenž se dojetím rozplakal.

Faktem však zůstává, že o vlivu ruských hackerů na americké volby je stejně málo důkazů (ve skutečnosti žádné) jako o působení Číny – nebo jiné země: včetně třeba České republiky. Establishment tak nemá v ruce vůbec nic, což ale tajným službám (jejichž vedení je na odchodu) nebrání v „únicích“ pouhých doměnek, které jsou „fake“ médii posouvány do role důkazů.

Překvapivé odvolání

Trump již oznámil, že ohledně údajného cizího vlivu na volby nařídí vlastní vyšetřování. Výsledek lze snadno odhadnout – na rozdíl od toho, co se stane na Trumpově inauguraci 20. ledna, kde se dají očekávat nepokoje a provokace organizované Sorosem.

Zvláštní zpráva přišla v té souvislosti z Národní gardy, která bude tradičně dohlížet na slavnost: její velitel generál Schwartz byl nečekaně odvolán. Ve funkci končí přesně v den inaugurace, kdy bude mít starosti více než dva tisíce vojáků Národní gardy, vojenskou techniku a především bezpečí nového prezidenta.

Schwartz, kterého jmenoval do funkce už George W. Bush, dostal rozkaz odstoupit přesně ve 12:01 h, tedy přesně v okamžik, kdy bude Trump skládat přísahu. Schwartz uvedl, že důvody svého propuštění nezná a neví, kdo ho nahradí. Jde o velmi zvláštní a nestandardní krok, který vyvolává mnoho otázek.

Ani 20. leden tak neznamená, že Trump padne do pásky (pokud přežije), a všechno pak půjde jako na drátkách. Jeho pozice však bude o poznání stabilnější.

polados-prepravujeme-vas-byznys


Zdroj.