Pravda je jako pingpongový míček…

Do kterého obě strany, každá na své straně stolu, zuřivě mlátí, aby nad soupeřem získaly nějaké propagandistické body. A pravda nikdy není ani zcela objektivní a ani zcela absolutní. Vždy závisí na tom, kdo ji vyslovuje.

Jiří Hermánek


Školským příkladem toho, jak se s pravdou pracuje, jsou letos již tři roky staré události na Ukrajině. Kdyby to byly třeba Filipíny, Indonésie či Myanmar bude náš zájem velmi omezený a v případě Myanmaru mnozí ani nebudou tušit, co to je.

Ovšem, Ukrajina, to naprosto jiná káva. Zem blízká nám geograficky, historicky, jazykově i eroticky. Prostě blízká. A to show, které se přesně před třemi lety odehrávalo na kyjevském Majdanu, nám bylo Českou televizí přenášeno přímo do našich obýváků.

A to každý den, skoro nepřetržitě. Mohli jsme ty výtržnosti sledovat na vlastní oči a každý si mohl udělat svůj názor. Ovšem, ty názory se, jak už to u „pravdy“ bývá, velmi lišily. Jedni zastávali a dodneška zastávají názor, že šlo o oprávněný boj proti zkorumpovanému prezidentu.

A druzí, zase myslí, že šlo o předem připravený, financovaný, organizovaný a řízený ze Západu s úmyslem „přetáhnout“ kompletní Ukrajina na západní stranu a tím velmi citelně oslabit Rusko. Ovšem, dopadlo to nějakou tou plichtou, na kterou doplatil celý ukrajinský národ.


A otázka Krymu? To už diskutující, či spíše hádající se osoby vytahují nože nebo alespoň berou do ruky židle, půllitry a další věci vhodné pro zbití soupeře. Anexe, dle mého názoru, je násilné připojení části cizího území proti vůli jeho obyvatelstva.

Nejsem zdatný v dějepise, ale takovým územím je třeba Alsasko-Lotrinsko, o které se Prusko a později Německo tahaly s Francií jako kočka o myš. Teď patří Francii, ale stále tam žije část německého obyvatelstva, které ale asi drží hubu a krok.

A Krym? Vše se dá ukřičet. Já například viděl asi dvě minuty Sputniku u včerejšího článku pana Ábelovského. Nikdy předtím jsem se na takovou ptákovinu nekoukal a asi ani nikdy potom nebudu.

I když ten člověk, který mluvil z Bremerhavenu o tom, kolik US vojáků a techniky se tam vylodilo, měl bohužel velkou pravdu. Kdyby takovéto přesuny vojsk podnikalo směrem k ukrajinským hranicím Rusko, tak je oheň na střeše.

A ještě jednu smutnou vzpomínku na oběti té nešťastné události ze 17.7.2014. O té události se zde diskutovalo tak, že se málem zadřely klávesnice. Všichni protiruští agitátoři zde bez přestání vykřikovali, že vina je 100% na separatistech.

Já naopak vždy tvrdil, že vina je na obou stranách a dodnes si myslím, že na té ukrajinské je větší. Z jednoduchého důvodu. Separatisté neměli a ani mít nemohli všechny dostupné informace, zatímco ukrajinské úřady ano.

Je to podobné, jako když je na silnici neoznačený výkop a nic netušící řidič do něj vletí. Poškodí si, když ni horšího, tak svůj vůz a soudí se s kým? Se státem, resp s ŘSD popřípadě městem či obcí o náhradu škody.

A bohužel si myslím, že vůbec není vyloučeno, že někdo na ukrajinské straně, ve snaze zlepšit mezinárodní situaci Kyjeva a zhoršit tutéž situaci separatistů se díval tak nějak bokem a neplnil své zákonné povinnosti.

To ale, samozřejmě, nevydávám za pravdu, pouze za nevyloučenou domněnku.

polados-prepravujeme-vas-byznys

13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, odpovědný za leteckou bezpečnost, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk. Zároveň prohlásil, že Ukrajinské úřady selhaly, když nedokázaly kompletně uzavřít vzdušný prostor nad válečnou zónou na východě země.[8]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Let_Malaysia_Airlines_17


Zdroj.