Naděje na mír žije. Tanky NATO na ruských hranicích však zůstávají. Ukrajina chystá další provokace

Zmizelý prezident Obama, válečný zločinec s glejtem Nobelovy ceny míru, poslal k ruským hranicím armádu, tanky a obrněná vozidla. V takovém spěchu, že se nestihla ani přemalovat maskovací barva. Vše bylo připraveno k rychlému úderu a mnohé nasvědčuje tomu, že kdyby volby vyhrála Clintonová, byla by válka s Ruskem na spadnutí.

Donald John Trump a Vladimir Vladimirovič Putin | foto: actualpolitics.ru


Jenže vyhrál Donald Trump a všechno naštěstí může být jinak. Jeho první telefonický rozhovor s Vladimírem Putinem byl očekáván s velkým napětím. Trump si velice obratně připravil půdu, když den předtím, v souvislosti s údajnými hackerskými útoky během amerických voleb promluvil o čínských hackerech. Tedy ne o ruských, jak by si přála propaganda mainstreamových médií.

Nebezpečný uplakánek z Ukrajiny

Výsledek rozhovoru je zajímavý mimo jiné i pro Ukrajinu a jejího prezidenta Porošenka, dosazeného Obamou po další z takzvaných barevných revolucí, provedenou pod vedením ukrajinského Rockyho, boxera Klička.

Porošenko je schopný všeho, aby se udržel u moci, byť je dnes na Ukrajině populární asi jako herpes. A tak již pozval armádu NATO, aby v jeho gubernii uspořádala „cvičení“. Jde o akt čirého zoufalství a současně provokaci nevídaných rozměrů, vždyť dnešní Ukrajina, to je jedna velká mokvající rána – válečná zóna made by Obama.

Sobotní telefonát Trumpa s Putinem trval 50 minut. Oba si předtím poslali přes média několik vzkazů, jejichž jednotícím prvkem byla antipatie k Trumpově předchůdci Obamovi. Ten v posledních dnech ve funkci vyvíjel horečnou protiruskou aktivitu, když mimo jiné vyhostil 35 ruských diplomatů a zavedl proti Rusku další sankce.

Mainstreamová média mezitím dále intenzivně vytvářela virtuální realitu o ruské hrozbě. Podle jejich verze rozhodli o Trumpově vítězství hackeři, kteří ukradli e-maily ze serverů výboru Demokratické strany. Jde o velmi odpudivou konstrukci reality – o ruských hackerech totiž neexistuje jediný důkaz. A nebyly to e-maily, které rozhodly volby.

Putin chce víc, než jen „milý rozhovor“

Plné znění rozhovoru Trumpa s Putinem nebylo samozřejmě zveřejněno. Nicméně, jeho obsahem bylo zaprvé zrušení sankcí, které byly na Rusko nespravedlivě uvaleny po barevné revoluci na Ukrajině a následném referendu na Krymu – jehož výsledek mainstream neomylně označuje jako „anexi“ (připojení).

Tento spor je ve skutečnosti již dávno překonaný. Putin otevřel při rozhovoru s Trumpem mnohem důležitější otázku, a tou je přítomnost vojsk NATO u ruských hranic kolem Kaliningradské oblasti.

Tato záležitost se úzce týká i České republiky, která je kvůli podlézavosti ministra obrany Stropnického a jiných vůči bruselské generalitě připravena se po boku NATO zapojit do případného konfliktu. Pokud Trump v této věci neučiní zásadní rozhodnutí, mohou čeští vojáci umírat u Kaliningradu kvůli keňskému černochovi (a jeho nadřízeným). Stropnický tím jen panáčkoval pro Obamu – jenže nyní se karta snad naštěstí obrátila.

Trumpův postoj k přítomnosti NATO u ruských hranic je zatím opatrný. Ví, s čím zachází. Při setkání s britskou premiérkou Mayovou proto minulý týden řekl, že NATO považuje za zásadní obrannou alianci a že rušení protiruských sankcí zatím nemusí být na pořadu dne.

Mimochodem, tanky USA u ruských hranic jsou pískově hnědé, což je barva do zasněženého Polska zcela nevhodná. Podle amerických generálů měly být přemalovány na zeleno, což se nestihlo, protože Obama spěchal, aby vše stihl před Trumpovou inaugurací.

Pro Trumpa není nezbytné řešit problém Kaliningrad ihned. Pro Putina však ano – navíc stažení NATO od ruských hranic by bylo vítaným signálem, že jsou s Trumpem na podobné vlně. Trump si podporu generálů koupil sliby, že bude modernizovat armádu, proto se nyní zdá provokativní a nebezpečná přítomnost NATO u ruských hranic jako zbytečná.

Naděje vyšších souvislostí

Klíčovou postavou se tak stává nový ministr zahraničí v kabinetu Donalda Trumpa. Už jen málokdo pochybuje o tom, že se jím stane Rex Tillerson, nositel ruského Řádu přátelství. Při slyšení v Senátu se odmítl ztotožnit s absurdním názorem, že je Putin „válečný zločinec“, jak se z něj umanutě snažil vydolovat senátor Marco Rubio, spojenec senátora McCaina (nemocného touhou po válce).

Trump jistě myslí dále, než jen na jedno volební období, proto bude všechny své kroky předem posuzovat optikou občanů USA. Pro ty je Kaliningrad (pokud si ho nepletou se Stalingradem) něco jako squatt hned vedle Albánie. Těžiště Trumpovy politiky „America first“ se tak přesouvá od Kaliningradu, Sýrie a ostrovů vedle Číny především k tématům jako zeď s Mexikem, ochrana americké výroby a k tzv. Obamacare, reformě zdravotnictví, která je průšvihem jdoucím do biliónů dolarů.

A to je dobrá zpáva pro všechny. Zvláště pro ty, kteří věří, že všechny lidské činy „něco přesahuje“. Každý krok amerického prezidenta je proto po mnoha desetiletích opět s pokorou doprovázen nikoli jen formálním souslovím: „God bless you…“ (Žehnej ti Bůh…).

Takže: „God bless you, America.“ Protože teprve, bude-li to platit, má naději i „God bless you,World!“

První rozhovor Trump – Putin tuto naději nechává žít.

polados-prepravujeme-vas-byznys


Zdroj: Proutiproud.cz