TRUMPUTIN versus MERKELTUSK?

Žijeme v době hybridních alergií, motorů a politických hrozeb. Osa německé kancléřky Merkelové a předsedy Evropské rady Tuska už běží jako po másle, zatímco dohoda prezidentů USA a Ruska se teprve rodí. Ale tak už to chodí, že?

Jaroslav Čejka



Zdánlivě nerozborné přátelství polského Kašuba a Němky s polskými kořeny teď kalí studená sprcha, kterou je pro oba zvolení miliardáře (v minulosti ovšem i bankrotáře) americkým prezidentem a jeho telefonické a mediální námluvy s ruským prezidentem (v minulosti ovšem i agentem KGB). Otázkou samozřejmě zůstává, jestli je kalí jako čistá voda železo v ušlechtilou ocel, nebo jako ta kalná čistou vodu v obyčejné splašky.

Angela Merkelová a Donald Tusk jsou oba stoupenci multkulturalismu a na národnosti si pro jistotu nehrají. Nebo to alespoň v zájmu nějakých vyšších cílů úspěšně předstírají. To Donald Trump a Vladimír Putin jsou na svou americkou, resp. ruskou národnost hrdí. Nebo to alespoň úspěšně tvrdí. Donald Trump má sice německé kořeny, ale ve Spojených státech má nějaké ty neamerické kořeny každý. Včetně Indiánů, oněch předkolumbovských Američanů, jejichž genocidu evropští dobyvatelé nedovedli k úspěšnému konci. Zato Vladimír Putin je etnicky čistý Rus. Jenže znamená to vůbec ještě něco? Navíc v Rusku, kde tvoří Rusové „jen“ 80 % obyvatelstva?

Přiznávám, že nevím. Ono to vůbec ne vždy něco znamenalo. Ve středověku dokonce téměř nic. Tenkrát patřily země panovníkům a obyvatelé těch zemí byli jejich poddanými, ať už byli jakéhokoli původu a ať byla jejich mateřštinou kterákoli řeč. A později? Napoleon byl Korsičan, Hitler Rakušan a Stalin Gruzínec. Abych jmenoval aspoň ty neblaze nejproslulejší. A jen slušné vychování mi brání jmenovat v této souvislosti některé jiné z dob historicky zcela nedávných.


Zkusím píchnout do vosího hnízda: extrémní nacionalismus a rasismus mi nahánějí strach. Ale náboženský fundamenatismus také. Xenofobie mi připadá směšná, jenže naivně uspěchaný multikuluralismus jak by smet. A islamistický terorismus mě děsí, ale ještě víc mě leká imigrační politika Evropské unie.

A teď babo raď! Na kterého koně vsadit? Na Donalda Trumpa, nebo na Donalda Tuska? Do které firmy investovat pár našetřených korun, které už dávno nejsou kryté zlatem a všemi aktivy někdejší Státní banky československé? Do TRAMPUTIN Investment, nebo do MERKELTUSK Trust? Nebo snad radši rovnou do nadnárodního řetězce MCDONALD’s Corporation, který Sibiř, to bájné surovinové Eldorádo naší doby, svým způsobem už ovládl?

Bojím se, že ať se rozhodnu jakkoli, rozhodnu se špatně. Protože politika je sportovní disciplína, jejíž pravidla se mění po každém vyhraném utkání a někdy i v jeho průběhu. A podléhá módám jako umění a kultura vůbec. Na barikády tedy nepůjdu kvůli žádnému z nich. Pokud se ovšem spokojí se svým územím a nebudou nám sem cpát zlodějské banky ani tanky a radary ani sonary. (Shakespear si myslel, že Čechy mají moře a takové omyly přežívají své autory.) A pokud nám nebudou vnucovat své imigranty a podmiňovat jimi granty.

Zrovna včera jsem dostal e-mail s politickou mapou Afriky z roku 1914. Jsou na ní vyznačeny všechny tehdejší kolonie v Africe, která byla kolonizována z více než 90 % sedmi evropskými státy – Belgií, Francií, Itálií, Německem, Portugalskem, Španělskem a Velkou Británií. Průvodní text konstatuje, že uvedené státy, které jsou dnes členy Evropské unie, ze svých kolonií dlouho a velice bohatly, a proto by měla EU rozdělovat imigranty z Afriky mezi ně. A že stejný klíč by měl určovat kvóty pro rozdělování imigrantů mezi někdejší kolonizátory zemí Asie.

Zní to poměrně logicky, že? Ale není to zase jen nějaký podvrh? Informační dezinformace z ideodiverzních dílen nejmenovaných tajných služeb?

Už aby Ministerstvo vnitra ČR či jeho Nový útvar pro boj s terorismem a hybridními hrozbami spustily něco jako svou linku důvěry, aby měl loajální a disciplinovaný bloger, jako jsem já, kam zavolat, když je zmítán podobnými pochybnostmi a nechce dopadnout jako Josef Švejk, kterého jeho bytná veze k odvodu v invalidním vozíku a on – mávaje berlemi – hrdinně volá: „Na Bělehrad!“

Já sice invalidní vozík nemám, ale francouzské hole a invalidní značku na autě ano. Blbost jepřece taky dar boží! A nedostatek politické kultury je loužička, do níž se strká čumák už jenom starým psům, kteří se novým kouskům nenaučí a dají se snadno chytit.

polados-prepravujeme-vas-byznys


Zdroj.