David Rockefeller dodýchal. Netajil se, že je spiklenec

loading...

Dotlouklo srdce filantropovo. Od narození lidumila uplynulo 101 let. Požehnaných, chtělo by se tudíž dodat. V tomto případě by to však znělo poněkud nepatřičně: Zemřel David Rockefeller.

Michal Semín
Foto: Ivana Haslingerová (Fragmenty)

Česká média hrdě zdůrazňují, že velikán navštívil také naši republiku. Dokonce dvakrát. A vždy na prahu velkých změn. Poprvé hned po druhé světové válce, podruhé nedlouho po převratu 1989. Na počátku devadesátých ho na Pražský hrad pozval prezident Václav Havel.

Hrdý spiklenec

David Rockefeller býval – a nejspíš ještě dlouho bude – pokládán za příklad úspěšného superpodnikatele. Člověka s rozsáhlými majetky, který dnem i nocí myslel na to, jak svého bohatství využít především ve prospěch druhých.

Poslední žijící vnuk zakladatele slavné dynastie, která po dlouhé desítky let výrazně promlouvá do osudů miliónů lidí po celém světě. Pokud se po zesnulém mecenáši najde v rodině zdatný nástupce, ušlechtilé rockefellerovské poselství lidstvu bude realitou i v dalších letech. Jen nepůjde o milióny, ale miliardy lidských osudů. Což je ovšem z hlediska lidumilných záměrů zvěčnělého Davida trochu problém.

O blahodárnosti veřejného působení Davida Rockefellera totiž může být přesvědčen jen ten, kdo, byť i jen nechtěně, zaměňuje propagandu se skutečností. Nebo ten, kdo s nebožtíkem sdílel a sdílí jeho velkolepé záměry. Jaké?

loading...

Poměrně jednoznačnou odpověď si lze nalistovat v jeho vlastních Memoárech, vydaných v roce 2003. Autor v nich na straně 405 uvádí: „Někteří věří, že jsme součástí spiknutí proti zájmům USA, nazývají mě a členy mojí rodiny ,internacionalisty’, kteří spolupracují s dalšími na vytvoření jedné integrované globální politické a ekonomické struktury – jednoho světa, chcete-li. Pokud by toto byla moje vina, tak jsem vinen a jsem na to hrdý.“

Symboly Nového světového řádu

V této jediné větě se skrývá klíč ke všem aktivitám Davida Rockefellera a zájmových skupin na něj navázaných. A že jich je pěkná řádka. Vzpomeňme zde jen ty nejznámější, zároveň ty, u jejichž založení stál: Rada pro mezinárodní otázky (CFR), Skupina Bilderberg, Trilaterální komise, Rada pro Ameriky (Council of Americas)…

O cílech těchto společností snad není sebemenších pochyb: Vznik centrální celosvětové vlády, jíž budou podřízeny všechny státy a národy světa. Nemalé soukromé zisky rockefellerovské šlechty, čpící monopolně jištěnou ropou (Standard Oil) a obchodem s dluhy svých bankovních domů (Chase Manhattan Bank), směřovaly na vybudování organizací, které se o to měly přičinit. Známe je pod oficiálními a vznešeně znějícími názvy – Společnost národů a Organizace spojených národů.

Ve skutečnosti se však nejednalo o nic jiného, než o pokus globalistické oligarchie – prozatím naštěstí nepříliš úspěšný či přinejmenším nedokončený – zajistit si politické krytí nezastřených světovládných ambicí. Jak ve svých Memoárech David Rockefeller poznamenává: „OSN jsou symbolem světového řádu, který se nám v budoucnosti podaří nastolit“.

Mao a jed

A nejde mu jen o vytvoření globální vlády nad lidmi, ale i nad penězi. Ostatně jedna z kapitol citovaných Memoárů je nadepsána slovy „Vznik globální banky“. Nenažraný velkokapitalista? Jak se to vezme. Jedna z osob, k níž obdivně shlížel, byl čínský velkosoudruh Mao Ce-tung.

Zájmům rodu Rockefellerových vždy věrně sloužící New York Times otiskly v roce 1973 článek Davida Rockefellera, v němž glosuje právě skončenou cestu po rudé Číně: „Velký dojmem na vás okamžitě zapůsobí jejich smysl pro národní harmonii… Ať už byla cena za čínskou revoluci jakákoli, lze jednoznačně říci, že uspěla… posílila v lidu morálku a vědomí sounáležitosti. Všeobecný společenský a hospodářský pokrok je také nepřehlédnutelný, a to díky společně sdílené ideologii. Sociální experiment pod vedením předsedy Maa patří k těm nejdůležitějším a nejúspěšnějším v lidských dějinách“.

loading...

Že by byl komunismus v jeho rozmanitých národních či kontinentálních formách jen jednou z autentických tváří globalismu? Na to můžeme vzít jed.

Tání se ještě nekoná

Při zmínce o jedu nelze nepomyslet na to, že sociální experimenty lze úspěšně provádět jen tehdy, máme-li pod kontrolou kvantitu i kvalitu těch, s nimiž je provádíme. Jednou z nejvýraznějších „zásluh“ Davida Rockefellera a s ním spjaté rodinné nadace v rámci své svébytně pojaté filantropie byly a jsou jimi iniciované a financované programy populační kontroly, vedoucí k rapidnímu omezení populace.

Před Druhou světovou válkou patřili Rockefellerové k těm neštědřejším mecenášům eugenických projektů a organizací, propagujících tzv. rasovou hygienu, a to nejen v USA, ale i nacistickém Německu. Dnes se eugenicko-inženýrské vize, zaplacené životy miliónů potracených dětí, skrývají pod pláštíkem zdánlivě nevinného pojmu „plánované rodičovství“.

Proto se zájem Davida Rockefellera jeho peněz stočil také na programy hromadného očkování v tzv. rozvojovém světě. Činil tak s vědomím, že do očkovací látky bude vpravena vskutku humanitární přísada, vedoucí k trvalé sterilizaci obyvarel nově obsazených území pokrokovou „bílou armádou“.

Nelze se podivovat nad tím, že většina z těchto informací v mediálních výstupech, ohlížejících se za životem zesnulého Davida Rockefellera, absentuje. Jejich uvedení, natož kritická analýza v korporátních médiích hlavní stoky, by totiž byly neklamným znamením, že ledy globalismu již začaly tát.

K tomu však úmrtí jednoho globalistického papaláše nestačí.

loading...

Zdroj: Protiproud.cz

loading...