Poskok Sorose. Tři důvody proč bych ve francouzských volbách nevolil Macrona

Finále francouzských prezidentských voleb se blíží. Bude zvolen centrista Macron a nebo do čela Francie usedne poprvé žena? Nemůžu si pomoci, ale kandidát Emmanuel Macron mne v poslední době dost zklamal.

Libor Čermák



Za prvé mne zklamalo, jak se Emmanuel Marcon postavil k nedávnému islamistickému teroristickému útoku na pařížské Champs-Élysées. Místo, aby prohlásil, že s takovýmito zvěrstvy je třeba co nejvíc bojovat, jak jen to jde, aby se už nikdy neopakovaly, tak řekl: „Tato hrozba, tento nepředvídatelný problém, bude ještě dlouhé roky součástí našich životů.“ Takovéto vyjádření je podle mého názoru hodně slabé na někoho, kdo se chce stát dokonce francouzským prezidentem.

Za druhé. Co mne přesvědčilo, že by Emmanuel Macron nebyl prezidentem na svém místě? Když ho před druhým kolem podpořila tzv. „pařížská velká mešita“ a „nádrodní muslimská federace“. Kdybych někam takto kandidoval já a stalo by se mi, že by mne podpořil někdo takový, víte co bych udělal? Zažaloval bych ho. Bral bych to jako poškození svého jména. Protože s něčím takovým, jako je islám, já fakt být spojován nechci. Ale dokázal by něco takového udělat tento výše zmíněný prezidentský kandidát? Pochybuji.

A za třetí se mi vůbec nelíbí jeho nedávná aféra, kdy začal vyhrožovat středoevropským státům za jejich postoj k imigraci. To proto, že jsem přesvědčen, že pokud nějaký politik či diplomat chce mít špatné vztahy s některými z blízkých zemí, tak zkrátka ve takové funkci nemá co dělat.

A tak si nemůžu pomoci. Emmanuel Macron na mne zatím působí jako další loutka sorosovců, či dokonce alláhovců. Kdybych byl Járou Cimrmanem, víte, co bych mu za to řekl? „Zkuste to bez drátů, milý Macrone!“ A dokud by mne neposlechl a od těchto pochybných organizací se neodstřihl, nemůžu na něj zkrátka mít žádný kladný pohled.


Zdroj.