Podpora Globálnímu oteplení je stejná, jako kdysi podpora KSČ

loading...

A liší se pouze v nepodstatných detailech. Pomiňme skutečnost, že Charta 77 vůbec žádným bojovníkem proti socialismu a za kapitalismus nebyla, a soustřeďme se na to, jakým způsobem se režim snažil ji v očích veřejnosti vyřídit.

Jiří Hermánek


Svolal jakési shromáždění umělců s nějakým oficiálním názvem „Za další úspěchy socialismu v naší vlasti“ nebo tak podobně a pod pohrůžkou ztráty zaměstnání, ztráty kšeftů, tam ty umělce nahnal. V lidové řeči se tomu říkalo „Anticharta“.

Pokud by umělec nepodepsal, nehrozil mu žádný Jáchymov, žádný Bytíz nebo něco podobného. To za Husáka už víceméně vůbec nebylo. Co ale zcela reálně hrozilo, byla ztráta kšeftů, ztráta rolí, ztráta televizních vystoupení či natáčení desek.

A proto prakticky všichni (pokud se mýlím, rád otisknu opravu) včetně milého Jana Wericha podepsali a ještě ten den navečer začaly v TV běžet staré Werichovy filmy. Režim totiž uměl nejen kárat a trestat, ale i odměňovat.

„Helenka“ snad tvrdí, ale je to jen můj dojem, že Antichartu podepsat nemohla, protože byla v NDR, což nakonec může být i pravda.

loading...

Ale není to vůbec žádná zásluha, protože kdyby byla v Praze, tak na 99,99% podepíše, protože živit se poctivou prací, jako Marta Kubišová, by jistě nechtěla.

Co se týče postojů k bývalému režimu, jsou velmi komické také přístupy některých, velmi aktivních a velmi nekompromisních kritiků nejen mé osoby, ale celé té komunisty lidí pracujících ve styku se Západem, kteří byli, zcela automaticky, pod dozorem StB.

Jeden takový, můj velmi nekompromisní kritik, pracoval celou normalizaci v normalizační Československé televizi. Sice jako technik, což by ho mělo snad vyviňovat. Ale stejně to byla jednoznačná podpora normalizačnímu režimu a nic jiného.

Pokud chce nyní poučovat druhé, měl poslechnout své svědomí, opustit komunistického propagandistického molocha, kterým ČST nepochybně byla a jít pracovat třeba do ZPA Jinonice.

A druhý dostal nabídku do Lidových milicí, což je samozřejmě nabídka do KSČ a kdo ví, zda ji neakceptoval. Já si myslím, že spíš ano a teď jen hraje divadýlko.

To ale byla jen taková vsuvka. Musíme si uvědomit, jak taková masová podpora Globálnímu oteplování vznikla. Vznikla vládní podporou vědců, kteří ji prosazovali. Ničím jiným. Od okamžiku, kdy byl IPCC (Mezinárodní panel pro změny klimatu)…

loading...

… bylo nade vší rozumnou pochybnost zcela jasné, co má tento panel zkoumat a hlavně, co má dokázat. A ani vědci a ani umělci nejsou žádným svědomím národa. To je naprostý nesmysl a jen řídké výjimky se z toho vyčleňují.

Prostě, stejně jako za té Husákovy normalizace ten, kdo držel hubu a krok, se měl dobře. Ano, já jsem držel hubu a krok a měl jsem se dobře. A pokud někdo závidí, tak ať mi „skočí na cara“. Ale, já nejsem pokrytec a dokáži to přiznat.

Já jsem pragmatik. Což vědci, už z principu věci, nemohou přiznat. A proto ti, kdo se rozhodnou pro lepší finanční podmínky, pro větší vědeckou prestiž, pro cestování na vědecké konference, nemohou říci, že to dělají právě proto.

To by přišli a svůj soukromý status vědce. Mně je šumaprdel, co si kdo myslí. Já mohu klidně říci. Pracoval jsem tam, kde jsem pracoval. Dělal jsem to, co jsem dělal. Ale nikomu jsem neublížil a tak mi prosím polibte prdel.

Ne. To žádný vědec říct nemůže a proto, když už se na tu stranu globálního teplení dal, tak na ní také musí vydržet. A o tom to je. V tom je celá ta „celosvětová podpora“ nesmyslného boje s CO2. O ničem jiném, než o lidské psychice to není.


Zdroj.

loading...
loading...