Bude opakování? Je to 334 let, co jsme mu-slimáckým vetřelcům parádně nakopali prdele a hnali je jako sprostý dobytek

Turci, kteří u řeky Raab zanechali jen malou část svého vojska, mezitím obklíčili Vídeň. Obléhání trvalo přesně dva měsíce, od 12. července do šťastného osvobození 12. září. Už 8. července do města dorazil císařem jmenovaný vrchní velitel hrabě Rüdiger Starhemberg. Po útěku dvora a masivním odchodu mnoha tisíc obyvatel to byla situace, která zůstavším výrazně pozvedla sklíčenou náladu.

O 334 let později – Kde se stala chyba?

Starhemberg byl generál vynikající prozíravostí a průbojností. Chaosu ve městě využil k provedení nejnutnějších oprav zanedbaného opevnění, protože si byl vědom, že do příchodu osmanské armády zbývá už jen krátký čas. Ruku k dílu museli přiložit i občané, studenti a duchovní. Dobrým příkladem jim šel zasloužilý starosta Andreas von Liebenberg. V těchto dnech chatrného míru vídeňskou posádku rozšířily posily vévody lotrinského. Počet tak vzrostl na dvanáct tisíc mužů. Kromě nich byla vyzbrojena domobrana: občané, studenti a strážní, kteří se později hrdinně zapojovali do bojů. Komando „Akademické legie“ čítající více než 700 mužů osobně vedl tehdejší rektor Dr. Lorenz Grüner.

S tématem související:

Po jeho boku dále stáli svobodný pán z Welsu a lékař Dr. Sorbait. Potíže občas činilo obstarání nutné sumy k zaplacení žoldnérských oddílů, jejichž nálada byla závislá právě na pravidelných výplatách žoldu. O to, aby lidé po dobu bojů až do osvobození neklesali na mysli, se ve velké míře zasloužili jednotliví duchovní hodnostáři, kníže Ferdinand Schwarzenberg, a skrze něj tedy i sám císař, dále biskup z Vídně-Neustadtu a hrabě Kollonitsch.

12. července se před Vídní shromáždili Turci v takové síle, že obklíčili město v mohutném oblouku, který se táhl od města Schwechat nejprve směrem západním přes Inzersdorf, Schönbrunn, Hietzing, Hernals, Döbling, pak na severozápad do Nussdorfu, kde tehdy končil u Dunaje. Na levém břehu Dunaje a na ostrově tvořeném Leopoldstadtem mezi Velkým Dunajem a dnešním Dunajským kanálem po nějakou dobu stály císařské oddíly, převážně jezdectvo. To se ale brzy muselo před tureckou převahou stáhnout směrem západním.

polados-prepravujeme-vas-byznys


Ukázka z knihy Obrana Vídně při obléhání Turky 1683.