Migrantské cestovky ve Středozemí: Drzost již přesahuje všechny meze!

Lékaři pašují bez hranic, Itálie praská ve švech. Právo a pořádek jsou tabu. Gangsteři a neziskovky přebírají v Evropě moc. Musíme u toho být?

Krvelační vetřelci jako mor Evropy | foto: acepunch.com

Některá média přinesla zprávu, že takzvané nevládní neziskové organizace odmítly podepsat s italskou vládou dohodu, která by upravovala jejich činnost ve Středozemním moři. Podle neziskovek by souhlas s navrhovanými opatřeními způsobil humanitární katastrofu.

Ano, jde o ty „humanitární“ lodě „humanitárních“ organizací (Lékaři bez hranic, Proactiva Open Arms a Sea Watch), které v posledních čtyřech letech provozují jakousi velice vytíženou cestovku, anebo kyvadlovou dopravu mezi libyjským pobřežím a italskými přístavy. Se zjevným – a už ani moc neskrývaným – cílem: dopravit co nejvíce afro-arabských mladých mužů vojenského věku (i vzhledu) do Evropy.

S pašeráky jedna ruka

Jde o organizace, o jejichž aktivní spolupráci s pašeráky, dodávajícími „materiál“ na pobřeží Libye, už dnes nikdo nepochybuje. Poprvé to veřejně a natvrdo řekl koncem letošního dubna italský státní zástupce ze sicilského přístavu Catania Carmelo Zuccaro, který jejich činnost již delší dobu vyšetřuje. V rozhovoru pro deník La Stampa prohlásil, že záchranářské organizace, působící ve Středozemním moři jsou v přímém kontaktu s libyjskými pašeráky.

Další zajímavé informace unikly do italského tisku nedávno. Deníky Corriere della Sera, Il Messaggero a Il Fatto Quotidiano uvedly, že „se vyšetřovatelé zabývají podezřením, že někteří členové týmu Lékařů bez hranic vyzvedávají migranty na moři, aniž by na to upozornili italskou pobřežní stráž“. Další lumpárnou neziskovek pak měla být registrace dospělých zachráněných na moři jako nezletilých, kterým v Evropské unii náleží větší ochrana.

Není divu, že Italská vláda, tlačená nezvladatelnými problémy se statisíci kulturně nekompatibilními migranty, kteří se už po delší dobu hromadí na jejím území, musela nějak reagovat. V prvé fázi se pokusila jednat bez vybočení z ideologických mantinelů celoevropské multikulturní doktríny. A také v souladu s italskou tradicí řešení obtěžujících problémů. Tedy hodit věc přes plot. Proto ty silácké řeči o trestání neposlušných států, které nechtějí přijímat to, čím Itálie přetéká.

Drzost bez hranic

Nicméně i italští zmatkaři (se vzornou, evropsko-sluníčkovou vládou v čele) museli dojít k poznání, že to samotné stačit nemůže. A že se, ideologie neideologie, bude muset sáhnout i na přítok nekompatibilní záplavy. Tedy na dopravce. Proto vyzvali „neziskové“ zachránce k podpisu nové dohody o fungování. S tím, že kdo ji nepodepíše, bude mít problémy se vstupem do Italských přístavů.

A nastal mediální vřískot. Největší z pašeráckých neziskovek, Lékaři bez hranic (příjmy přiznané v roce 2013 ve výši 1,01 miliardy eur), kontrovala prohlášením.

V něm ostře obviňuje italskou vládu z přípravy „humanitární katastrofy“. Nejvíce jí vadí ustanovení, o dopravě zachráněných „na první bezpečné místo“. Tedy třeba na Lybijskou pevninu, když už jsme od ní nějakých 10 km, že… Doslova uvádí: „Návrhy – zejména ten, v němž se uvádí, že plavidla zapojená do záchrany musí vyložit přeživší na bezpečné místo, namísto jejich přestupu na jiné lodě – představují zbytečné omezení prostředků, které máme dnes k dispozici“. Anebo: “ … závazky obsažené v kodexu chování by mohly vést ke snížení účinnosti a kapacity současných pátracích a záchranných akcí s katastrofálními humanitárními důsledky“.

Také jim strašně vadí přítomnost italských policistů, kteří by měli být přítomni na palubách „záchranných“ lodí. Prý: „Přítomnost ozbrojených policistů na palubě by porušila základní humanitární zásady nezávislosti, neutrality a nestrannosti. Podřídilo by to nejrůznější humanitární organizace politickým zájmům evropské unie. To není něco, co jsme schopni přijmout“. A „…mohlo by to mít dopad na bezpečnost našich týmů…“ No jasně, možná by ten ozbrojený policista mohl mít námitky proti vjezdu do výsostných vod cizího státu, na dohled lybijského břehu. Mohly by mu taky vadit koordinační telefonáty posádky s africkými pašeráky. A navíc, jako ozbrojený, by u sebe měl prostředek, kterým by mohl (nedej Alláh) chtít sjednat nápravu protiprávního stavu. Takhle by se teda fakt zachraňovat nedalo….

Kastrace Evropy

Ovšem vrcholem drzosti „neziskových“ je tato perla: „Členské státy musí uznat proaktivní vyhledávání a záchranný mechanismus za pomoc Itálii a ocenit chvályhodné úsilí k záchraně lidských životů na moři, tváří v tvář nedostatečné odpovědi jiných členských států EU…“ Normálnímu člověku, čte-li podobná slova, se kudla v kapse samovolně otvírá a na mysli mu mimoděk vytane známý, zlidovělý citát z filmu Avatar: „Močí nám na hlavy a už se to ani nesnaží vydávat za déšť“.

Ne, nemá cenu zde znovu a posté připomínat kdo a proč celý ten neziskový „záchranný“ cirkus organizuje a platí. Kalergiho plán, Barcelonský proces… Kdo se trochu zajímá, ví. Ale povšimněme si, jak nabubřelost a bohorovnost podivných, nadnárodních, nikým nevolených a bůhví odkud dobře placených organizací stoupá a začíná přesahovat všechny meze. Už si troufají veřejně a demonstrativně odporovat vládě suverénního a nikoli nejmenšího státu Evropy. Drze mistrují cizí, vzdálené státy (V4) a otevřeně dehonestují politická rozhodnutí jejich demokraticky volených reprezentací.

Zkrátka, jakoby přebíraly moc. Není to překvapení. Jde o vyvrcholení dlouhodobého procesu, spuštěného už dávno ultraliberálními zelenými marxisty, kteří obsadili vedení Evropské Unie. Procesu kastrace Evropy. Plánovitého rozkladu moci a akceschopnosti členských národních států a řízeného rozpouštění jejich jednotlivých národů. Je to poslední, už neutajitelná fáze mobilizace nevolených nadstátních sil proti demokracii. Proti lidu Evropy.

Vážně u toho musíme být?


Zdroj.