Německý automobilový průmysl? Konec jedné legendy

loading...

Desítky let, když se řeklo německý průmysl, tak každý výraz byl spojen s německými auty a opačně.Německá auta se proslavila ve světě jako mimořádně kvalitní stroje ke spolehlivému zajištění přepravy nejen osob, ale i zboží. Značka Mercedes, BMW či VW se staly touhou stovek milionů lidí na naší planetě. I můj první vůz, který jsem si jako student FVL UK koupil v roce 1973, byl Brouk.

Yekta Uzunoglu

Německý automobilový průmysl není jen tak nějaké odvětví německého průmyslu. Zaměstnává víc než 800.000 tisíc lidí s obratem 450 miliard eur ročně! Tím tvoří páteř jak průmyslu, tak i německého obchodu, ale bohužel i politiky. Politiky, která měla sloužit celému Německu, nikoliv jen úzkému vedení koncernu.

Aféra kolem německého automobilového průmyslu, která je pojmenována jako Dieselgate, zlomí dle všeho nenávratně tuto páteř. Bohužel se nic nezměnilo ve strukturách tohoto odvětví průmyslu ani po té aféře, ale nic se nezměnilo ani v jejich nezdravém propojení s politikou. Vypadá to, jakoby si v Německu řekli „ono to nějak dopadne“… Že by tato páteř Německa byla tak zkostnatělá, že není neschopna změn nebo alespoň impulsu k transformacím? To by pak ale znamenalo skutečný konec této legendy.

Koncerny, které téměř jedno století tvořily legendu o významném odvětí, jako je „stroj k přepravě“, a obdarovávaly lidstvo jednou inovací za druhou, nemají již sílu k dalším a bytostně potřebným inovacím, nemají ale ani sílu k sebezáchraně?

Země, jako je Německo, které nemá potřebné palivo k výrobním strojům pro celý svět a musí palivo dovážet, nebylo ve stavu svoje legendární stroje převést na jiný druh energie a přijít na trh tak, jako v minulosti, s novou inovací? Například se stroji na elektrický pohon či na vodou! Tím by Německo získalo potřebnou nezávislost na konfliktních regionech s fosilními energiemi, ale též by šetřilo naši planetu a snižovalo by množství vypouštěných nebezpečných plynů z fosilních motorů. Je to tragédie, že tak pro lidstvo významné koncerny, se místo toho uchylovaly k manipulacím s řídícími jednotkami svých vozů a nevrhly se na renovace, ale místo toho se hnaly za vyšším prodejem svých již za dobou pokulhajících strojů.

Přitom dle všeho tyto koncerny již dlouhou dobu měly a i dnes mají koncept motoru poháněného například elektrickou energií.

loading...

Když v automobilovém průmyslu neznámá společnost, jako je TESLA, má tyto motory a můžeme je již na evropských silnicích spatřit, že by totéž neměly tyto legendární koncerny starého kontinentu? To by bylo skutečným zločinem, že by tak neodpovědně zaspaly dobu!

Japonské automobilky, které jsme ještě v 80. tých letech vnímali přezíravě tak, jako dnes vnímáme „čínské zboží“, dokázaly za posledních 30 let překonat Evropu v kvalitě tradičních motorů, ale navíc přináší stále nové inovace v tzv. hybridních modelech. Možná, že i Japonci brzy přijdou s „čistým“ elektromotorem, tak jako to učinila společnost Tesla! Tesla vyrostla na zelené louce a dala nám jasný signál, že automobily s elektromotory jsou plně životaschopné už dnes a v mnoha ohledech překonají zastaralé motory pohaněné fosilní energií.

Proč země, jako je Německo, které bylo dlouhá léta symbolem automobilového průmyslu a nemá svoje vlastní zdroje fosilních energií a ani žádné „bývalé kolonie“ s ropou,zaspalo dobu? Co za tím stojí? Jaký kostlivec se skrývá v skříních?
Německý automobilový průmysl, který se zapsal do dějin techniky zlatými písmeny, po pádu socialismu a tím otevření obrovského trhu, dle všeho přestal myslet na vývoj, na inovace a na nové vize pro své stroje. Evidentně místo toho se snažil získat větší službu od politiků, a to pro získání nových a nových trhů z jedné strany a z druhé na prosazení technických parametrů svých nových, ale již zastaralých dieselových výrobků nejen v evropském trhu, ale i v USA. To vše znamená, že začala v samotném Německu vyvinovat afinita ke snadnému dosažení nadměrných zisků bez vitálně potřebných inovací.

Říká se, že někdy již v roce 2006 údajně VW, Audi a Daimler ve společném pracovním kruhu měli vymyslet koncept, jak oblbnout či obejít v USA úřad pro životní prostředí CARB a EPA. Proč se ale vedení tak významných koncernů průmyslového národa nesoustředilo raději na inovaci svých výrobků tak, aby odpovídaly době, třeba na hybridní nebo čistá elektroauta? Místo toho se naopak snažilo obcházet zákony či prosazovat svoje vlastní kritéria přes politiky či lobbisty, raději pletichařili , než by investovali zlomek svého zisku k přechodu z klasických pohonných hmot na elektřinu! Přitom to nebyl bůh ví jak náročný úkol, když již desítky a desítky let slouží elektromotory lidstvu, aniž by poškodily životní prostředí. Jen si vzpomeňme na české trolejbusy, které začaly jezdit nejen v ČSSR již od 50. tých let a jezdí dodneška. Tak, jak já problematiku chápu, jediným problémem užití elektrické energie v osobních vozech či nákladních vozech, je akumulace této energie, nic víc, nic méně. Že by lidstvo v 21. století, kdyby mělo možnost a podporu těch, kteří o tom všem rozhodují, nebylo schopno akumulovat elektrickou energii pro dojezd svých vozů? Společnost Tesla, která s výrobou automobilů začala teprve nedávno, prokázala, že to je možné! Že by o těch možnostech nevěděly světové giganty, jako je VW, BMW a Daimler? Smutné!

Leccos naznačuje i to, že se o těchto technických možnostech vědělo v ústavech pro vývoj tohoto průmyslového odvětví a vědělo se víc, než kdekoliv jinde. Ale z nám smrtelníkům neznámých důvodů se uchýlili k obcházení kdečeho a k tomu potřebovali koho jiného než politiky.

V této souvislosti zjišťujeme, že třeba Sigmar Gabriel, který byl ministrem životního prostředí, ministrem financí a nyní je minstrem zahraničních věcí, byl v letech 1999-2003 členem dozorčí rady celého koncernu VW. Nebo od 1993 do1998 úřadující ministr dopravy Mattias Wismann, je od roku 2007 prezidentem asociace automobilového průmyslu! Nebo Eckart von Klaaden, který byl ministrem úřadu předsedy vlády Německa a po svém odchodu přešel přímo do Daimler jako tzv.“ šéf lobbista“…. Seznam propojenosti politiků s německým automobilovým průmyslem je nekonečné dlouhý a to víc politici a politika jako taková nesou odpovědnost na současném stavu automobilového průmyslu Německa.

loading...

Proto už konečně chápeme hyperaktivitu Sigmara Gabriela po roztržce několika arabských státu s Katarem, kdy celé dny lítal z jedné arabské země do druhé, aby je smířil, lítal i do Kataru, o kterém prezident USA, to jest největší spojenec Německa, prohlásil něco v tom duchu, že Katar podporuje terorismus.

V této souvislosti se dovídám, že spolumajiteli tak významných a kdysi tak přínosných společností, nejsou vlastně jen Němci či Evropané nebo Američané či Japonsko nebo Čína, ale země jako je Katar či Kuvajt a jim příbuzné země. A tak i „naše Škodovka“ už nepatří jen Evropanům, ale i Kataru! A jak v právních státech bývá zvykem, spolumajitelé mají též rozhodující právo, že? Hlavně když se papírově jedná v případě Kataru a VW o třetího největšího spolumajitele a kolik volných akcií VW Katar vlastní, to nikdo snad ani neví. Proč asi by Kuvajt, či Katar, či ostatní arabské země, měli mít zájem, aby třeba VW vyvinul automobily s pohonem elektrickou energií, když Evropa je největším odběratelem arabské ropy vůbec? Radši přestanu jen u tohoto, aniž bych nevědomky sklouzl se svými úvahami ještě do dalších souvislostí a to v době, kdy žiji v Česku, kde právo je uplatněno ze strany státu a soudy dle přání objednavatele.

Přestože není jeden jediný objektivní a věcný důvod k doufání, přeji si, aby se německý automobilový průmysl vrátil ke svým hodnotám, které v Německu vytvořili po generace svou prací, úsilím a někdy – po II. světové válce – za nelidských podmínek jejich předkové, aby se snažili zbavit toho zhoubného nádoru už teď, pro svou vlastní existenci. Aby začali darovat a obdarovávat sebe a tím i nás všechny v zájmu budoucnosti našich potomků hodnotami, které z Německa udělaly spolehlivý průmyslový národ, a který s ním, jako vždy v lidských dějinách, doprovázejí legendy.

Fotografie: Sigmar Gabriel, bývalý člen dozorčí rady VW a dnešní ministr zahraničních věcí, s ministrem zahraničí Kataru, tedy spolumajitelem koncernu VW.

Čtěte dále:

Vytáhl revolver na Edvarda Beneše a později litova... K významnému, byť ne v kladném slova smyslu, výročí, jakým 75 let od tzv. Mnichovské dohody jistě je, nesluší jen vzpomínat na události jako takové, n...
Máme tu nový tunel aneb mediální manipulace Někde to drhne – se „zaručenými“ zprávami o stavu světa. Tak třeba: Máme tu „epidemii smrtelně nebezpečné prasečí chřipky“. Média šílí, veřejnost šílí...
Útok na prezidenta Zemana: Kavárna kooptovala soci... Miloše Zemana obkličují rozlícené politické a mediální falangy jeho „elitních“ nepřátel. Poté, co prezident přišel 17. listopadu na Albertov a pronesl...
Nemáme už manželství, ani hranice a dokonce ani te... Povzdechl si Václav Klaus. Manželství, samozřejmě, ještě existuje. Ale že pod tak ostrou palbou, že brzy bude zázrakem na nějaký ženatý a vdaný pár na...
Po volbách jako po výprasku Kdyby Václav Havel ještě žil, nejspíš by řekl, že v Česku znovu zavládla blbá nálada. Měl by pravdu, ale nebyla by to pravda celá. Blbá nálada ČR nikd...
Globalisté porcují svět. Bude z toho pěkné horko n... Sicilská mafie v Bruselu školila Trumpa: Palác NATO. Vzpomínka na naši další sovětskou budoucnost. Miliónové hordy míří i k nám. Teď ještě Bilderberg....
Spojené státy budou mocnější, stavba zdi rychlejš... A to je jen malý výsek toho, co Donald Trump a jeho administrativa za poslední týden "vyvedli". To s tím Švédskem jsem slyšel v pondělí ráno v autě a ...
Zase začnou mizet lidi… Vše je připravené na... Na konci minulého roku zaujal mnohé z vás rozhovor s reportérkou Lenkou Klicperovou a to nejenom vyprávěním osobních postřehů z jejích cest po Sýrii a...
Není pravda, že letos nebyly obrazce v obilí Občas se dozvídám, že letos prý nebyly kruhy v obilí. I když sezona nebyla bohatá na obrazce, tak se konala. Jejich počet však dorovná jejich složitos...
Nejsem žádná charita, ale občas dám… A jsou také, které dají skoro každému. Což je ale velmi nevhodný vtip a hned se za to třískám pravítkem před ruce. Na nevhodné vtipy jsem já náhodou k...
loading...