Vznikne v Evropě další nový stát, nebo další nová občanská válka?

loading...

Na 1. října 2017 je vyhlášeno referendum o samostatnosti Katalánska. Není veliké překvapení, že centrální vláda v Madridu s tím zásadně nesouhlasí. Otázkou zůstává, co se bude dít, když katalánci řeknou „sí“…

Nezávislost Katalánska je cíl svobody

Katalánsko bylo autonomní oblastí již v 9. století. Za svou existenci si prošlo turbulentními událostmi, jako například v 18. století, kdy byl katalánský jazyk zakázaný. Nicméně po pádu Francova režimu v roce 1975 se Katalánsko začalo rychle vyvíjet a stalo se ekonomickým pólem Španělska.Ačkoliv má dnes toto autonomní společenství se 7,5 miliony obyvatel vlastní vládu a řídí si různé oblasti státní správy, vidina vlastního státu je zde stále silná, a následující dny nám ukážou, jak moc jsou katalánci této vidině oddaní. (více o Katalánské historii a autonomii)

Jedno podobné referendum se již odehrálo v roce 2014, tehdy se pro vlastní a suverénní stát vyslovilo 80% lidí (při účasti 40%). Tenkrát to ovšem bylo pouze nezávazné referendum, které i tak vyslalo silný signál centrální vládě, že se Katalánsko cítí býti dostatečně silné na osamostatnění. Zítra to může dopadnout jakkoliv. Nicméně nabízí se otázka, zda je hlas kříčící z pod Pyrenejí hlasité „sí“ natolik silný, aby otřásl Španělskou suverenitou.

Nechci zde hodnotit, zda-li mají nárok na vlastní stát či nikoliv. Rád bych se zde podělil o své obavy plynoucí z představy, kdy referendem projde ustanovení samostatného Katalánska, což odporuje Španělské ústavě. To, čeho jsem se obával, se již v podstatě stalo. V Madridu byl vydán rozkaz k nedělnímu obsazení škol, tedy hlasovacích míst. Ale ředitel katalánské policie Pere Soler se odmítl rozkazu podřídit s tím, že posláním policie je„zajistit práva občanů, ne znemožňovat jejich výkon“. Hned mě napadlo, jestli se nenajde skupina policistů loajálních centrální vládě, která by rozkaz uposlechla. Co hůř, pokud by došlo na armádu, koho Madrid pošle? A jak se zachovají katalánští vojáci a jejich nadřízení? Možná si to vybarvuji moc černě, nicméně si dovedu představit, že by konflikt mezi různými frakcemi těchto bezpečnostních složek mohl nastat a vyústit v nějaký závažnější problém.

Další aspekt problému představuje pohled ostatních zemí či institucí na potenciálně nový stát. Řekněme, že Katalánsko vzniklo. Španělsko platí eurem, je v EU a NATO. To samé by prý chtělo i Katalánsko, nicméně do EU podle Evropské Komise může vstoupit pouze řádnou cestou, tedy včetně souhlasu všech členských zemí tj. i Španělska. Ne že bych byl zatvrzelý pesimista, ale podle mě jim to asi neprojde. I když má Katalánsko fiskální politiku ve svých rukou již dnes, jako další veliký problém vidím i jejich členství v Eurozóně. Zřejmě by si museli vyjednat výjimku a hledat nějaké akutní řešení či zavést úplně novou měnu, protože se zatím nezdá, že by byla EU nějak pozitivně nakloněna myšlence samostatného Katalánska. Ani nechci rozvádět fakt, že by katalánci nejspíš museli vyjednat nové bilaterální smlouvy se světovými organizacemi a státy, pokud by vůbec byla uznána jejich existence.

loading...

Možná se Vám to zdá jako nepřehledné, zamotané a nesmyslné. Je to buď tím, že vznik Katalánska by hodil malý granát entropie do Evropského pořádku, nebo že neumím moc psát. Osobně bych si vsadil na oboje…


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském

loading...