Jak vznikl název města Prahy

Jde zřejmě o slovo z původní staroslověnštiny, kterou mluvili první Slované, kteří přišli na území Čech, a zde vznikaly nové názvy, které sloužily k popisu místní situace, terénu. Řeka Vltava představovala problém v pohybu, přesunování lidí i nákladů. Na jih od Prahy je desítky kilometrů hluboké skalnaté údolí, které spolu s vegetací bylo obtížně prostupné. Podobné skalnaté údolí je i na sever od Prahy a dále byly mokřiny k soutoku s Labem. Jenom v oblasti Prahy byly břehy pozvolné, řeka širší, mělčí s menším proudem.

Praha

Proto zde bylo význačné místo, kde bylo možné projít – proguljat, praguljat možná foneticky to tak staroslověnsky znělo. Z tohoto pojmenování místa vznikl název Praga později Praha. Ostatně čtvrť Praga je i v Polsku ve Varšavě ve stejné situaci na pravém břehu řeky Visly. Podobně jako na různých místech vznikaly stejné názvy Brod, Lhota neboli názvy lokality, které popisují, vysvětlují významnou situaci určitého místa.

Souvisí to s tím, jak řekl J. W. Goethe: „Místní názvy jsou nejstarší památky národa“. Dnešní ruština si ještě toto staroslověnské slovo uchovala a zafixovala jako asi mnoho původních staroslověnských slov. Řeč rozprostřená do velké šířky a vzdáleností se hůře měnila. Čeština už nemá například slovo bole-více jak ho má dodnes Ruština.

Čeština ho kdysi měla též- viz synonyma Boleslav a Václav /Vienceslav/, ale ztratilo se. Ptal jsem se odborníka na staroslověnštinu a ten mi potvrdil, že slovo praguljat ve staroslověnštině je. Praga je tedy od staroslověnského slova praguljat/projít/, přejít řeku, projít krajinou. Byla to výjimečná situace na výjimečném místě, proto se místo tak pojmenovalo.

Slovo Praha je nejznámější české slovo ve světě. Přitom existují jen teorie o jeho vzniku. Když se psaly první historické zprávy, už vznik slova nikdo neznal. Až v desátém století obchodník Ibrahim-Ibn Jakub navštívil Prahu a zaznamenal, že město „Frága“ je vystavěno z kamene. V desátém století ještě v názvu bylo g. Toto g zůstalo v názvu města z té doby do současnosti i v okolních zemích Německu, Polsku, Rusku. Čeština změnila původní staroslověnské g v h nejen ve slově Praga ale i např. Bog rusky, srbochorvatsky na české Boh ,Buoh, Bůh.

Dnes se uvažuje o prazích v řece nebo vyprahlém místě, které by mohlo být nad Vltavou na jižní stráni. Tam by se nikomu stavět nechtělo, nebyla tam voda. Prahů v řece a vyprahlých strání bylo na různých místech více, ale nikde se to tak nepojmenovalo. Bylo to tak v dávných dobách a je to tak stejně i dnes.

Když se odstěhujete do nového bydliště, ihned hledáte nejlepší dopravní spoj do zaměstnání, k příbuzným apod. Dříve se hledaly nejlepší brody přes řeky, průsmyky přes hory, cesty přes mokřady. Tato místa se zapamatovala a pojmenovala pro obecnou znalost.  Na mnoha místech vznikl tedy název Brod, protože u brodů vznikala města.  Před vznikem názvu Brod se používalo slovo širšího významu, jako se v horách používá slovo průsmyk, tam je to bez místního pojmenování, nevzniklo tam větší sídliště. Neboli průsmyk, brod, průchod.

V dávných dobách významná možnost jak někde lze snadno překážku v cestě překonat a krajinou projít, praguljat, staroslověnsky se takto nazvala a vzniklo pojmenování místa. Tímto slovem to tenkrát hodnotili, pojmenovali a pamatovali si první obyvatelé v místě Praga v Polsku a Praga /Frága/ – Praha v Čechách.

Další články k tématu:

loading...

Komentáře: