„Banik, pyčo!!!“

Před chvíli jsem doposlouchal rozhovor s jazykovědcem OIlivou, který má vlasy ještě delší a šedivější než já a češtině rozumí jistě mnohem lépe. A přesto si dovolím ne snad polemizovat s jeho názory, ale připomenout, co říkával Jan Werich. Že z některých úst zní i to nejspisovnější slovo sprostě, zatímco z jiných nevadí ani vulgarismus. Zlatá slova!

Banik Pyčo!!!

Uvědomuji si ovšem, že tolerance vulgarizmů závisí i na osobě posluchače, resp. hodnotitele daného projevu, ať už mluveného či psaného, na jeho vztahu k mluvčímu a samozřejmě i na okolnostech jejich použití.

A protože pan Oliva použil jako příklad dobrých řečníků, kteří však podle jeho názoru používají vulgarizmy příliš často, pány Miloše Zemana a Miroslava Kalouska, musím hned dodat (čistě sám za sebe), že u Miloše Zemana mi jeho vulgarizmy tolik nevadí, zatím co u Miroslava Kalouska ano. Ostatně stejně jako nějaká ta sklenička vypitá přes míru. Asi to bude tím, že Miloši Zemanovi věřím mnohem víc než Miroslavu Kalouskovi. Nenachytal jsem ho totiž tak často na švestkách (pozor, teď to nemyslím jako metaforu pro konzumaci slivovice!) ani při převlékání kabátu nebo při vyslovené lži.

Teď se ale musím vrátit k titulku své glosy. Nejsem fotbalový fanda, ale protože jsem většinu svého života prožil na Letné, pár setkání s fanoušky Baníku Ostrava a Slávie Praha jsem tam samozřejmě zažil. Skalní jádro fandů Baníku Ostrava mě svým bojovým pokřikem dokonce párkrát zahnalo do nejbližší hospody. Jenže popravdě řečeno, na pivo bych šel radši s takovým fandou Baníku než třeba s jistým nenávistným novinářem a skalním fandou Slávie, který v minulosti proslul nejen svým účinkováním v dávno už ukončeném televizním pořadu Katovna, ale i tím, že několikrát dostal pořádný „kartáč“ za své nefér útoky nejen proti umělcům, kteří mu z nějakého důvodu nevoněli, ale málem i za své sprosté invektivy vůči fandům fotbalové Sparty.

A nemyslím to jako kritiku „sešívaných“ a obhajobu Sparťanů. To ani náhodou. Za Spartu sice kdysi hrával kamarád mého otce Pepi Bican, ale Slávii zase fandí můj kamarád Ivan. A bližší košile než kabát, to je stará vesta!

Myslím to jen jako příklad toho, že z něčích úst se vulgarizmus prostě snese a z něčích zase ne. A navíc jde pouze o názor, o nic víc.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském | Kráceno | Titulek redakční