Zlomí tajné služby Spojených států prezidenta Zemana? To je, oč tu běží. Opakujeme: V celé kauze jde o Temelín. Zbytek jsou jen divadelní kulisy.

Prvního cíle v hollywodské reality show či spíše politickém thrilleru, který právě sledujeme, bylo dosaženo: Nečasova vláda padla. Nyní jde o to, zda se autorům podaří odehrát také dějství závěrečné: Zabránit současné vládní koalici učinit JAKÉKOLI rozhodnutí o dostavbě Temelína.

“Nejdůležitějším tématem, o kterém má tato vláda do voleb ještě rozhodovat, je dostavba Temelína”. Toto řekl Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin dnes po poledni na ČT 24, když rozebíral důsledky vládní krize.

Nevěřil jsem svým uším. Když jsme hned po vypuknutí celé obludné aféry s tímto vysvětlením přišli, označila to mainstreamová média za „konspirační teorii“. Jsem proto velmi zvědav zda a jak rychle toto klíčové téma divadelních manévrů, které sledujeme, média rozehrají. Ne, to nemyslím vážně. Zmizí, jako se objevilo. My je však budeme sledovat dále. V něm je ukryta pointa všeho, co dnes sledujeme.

Sedm jednou ranou

Nemylme se: Představení sice hrají čeští policisté a státní zástupci, ale drama, jak jsem již opakovaně upozorňoval, má zahraniční autory. Není tedy tak hloupé a amatérské, jak „zvonku vyzerá“, přestože jeho „místní provedení“ je patřičně „béčkové“. A proto se dnešní reakce hlavních médií poslušně vydaly směrem jeho prvního plánu, který má zakrýt skutečný smysl.

Proto dnes skoro unisono náhle slyšíme a čteme „objevné komentáře“, že celá policejní monstr akce byla přehnaná. Že v ní jde o jeden románek z červené knihovny (Jana Nagyová) či selhání jedinců z vojenských tajných služeb. Případ údajných zkorumpovaných poslanců je pak již i pro hlavní média zcela nesmyslný. A nevědí, co si počít s tím, že údajný „útok na kmotry“, pány Rittiga a Janouška, se rovněž rozplývá v mlhách.

Opravdu by mě zajímalo, zda jsou všichni ti komentátoři pouze tak hloupí, nebo je někdo záměrně vede po slepé stopě. Jako vždy – obojí. Je to podobné úvahám našich moudrých „politologů“, co asi nyní udělá prezident Zeman. Nejspíše si prý bude „užívat“ svou moc a vyjmenuje úřednickou vládu. To už je spíše k smíchu než k pláči.

Mají Američané něco na Zemana?

Od první chvíle je jasné, že Miloš Zeman chce nechat pokračovat současnou vládní koalici až do řádných voleb. Premiérem by v tom případě skoro jistě byl současný ministr průmyslu za ODS Martin Kuba. Nikoli však proto, jak spekulují „experti na ČSSD“ typu pana Mitrofanova z Práva. Pro něj a jemu podobné je vše jen Zemanova hra proti příliš zdrcujícímu vítězství socialistů v předčasných volbách. Neboť nemá rád jejich lídry Sobotku a Zaorálka.

To jistě platí. Zda se mu však podaří dosáhnout svých zájmů jmenováním Martina Kuby premiérem – a tedy faktickým pokračováním současné vlády, je otázka, která míří jinam. Odvíjí se především od toho, co mají tajné služby našich zámořských úhlavních spojenců na Zemana a jeho okolí v šuplíku.

Pokud nic moc, může se celý jejich plán nakonec sesypat a zbydou z něj opravdu jen shora zmíněné tři okruhy „trestných činů“, které celé temelínské divadlo jen stínují. V tom případě pak možná opravdu rozzuřená média policii a státní zástupce za tuto „frašku“ roztrhají. Vše se nyní odvíjí pouze od toho, jak „svobodně“, čili podle svých autentických zájmů, bude moci prezident Zeman rozhodovat. To je jediná – i když klíčová – neznámá v celé rovnici.

Shodit slabou českou vládu je pro CIA maličkost

Američané trvají na tom, že Temelín dostavějí oni. Důvody mají nikoli jen ekonomické, ale především strategické. Jejich přítomnost ve Střední Evropě se tím výrazně posílí. Součástí „jejich“ Temelína bude jistě i nabídka jeho „obrany“ před „teroristickým nebezpečím“.

Tajná služba CIA zde prostě už bude moci operovat zcela legálně. A odtud v celém „evropském regionu“. Nezapomeňme, že vztahy s Německem a Francií nejsou v tomto ohledu vůbec růžové, ale, řekněme, značně „konkurenční“. Přihodili by patrně i své zastaralé a víceméně vysloužilé stíhačky F 16, které by nahradily Gripeny. Už také oznámili, že s našimi vědci budou nezištně pracovat na „společném jaderném výzkumu“. Jaká šlechetnost!

Dostavba Temelína je jedním slovem klíč ke všemu dalšímu. Zpočátku to vypadalo, že o nic nepůjde, jen o formalitu. Česká vláda s „Američany“ typu Alexandra Vondry v roli ministra obrany a pod obrovským mediálním tlakem pro „americké řešení“, byla jejich poslušným „partnerem“.

Jenže pak se COSI zadrhlo – a vláda musela rychle od válu. Pro slavné tajné služby Spojených států maličkost. A nejen ve světle současných „skandálních odhalení“ o špehování na mezinárodní úrovni, které dávkovaně pouští do oběhu její bývalý zaměstnanec (přineseme o tom zvláštní materiály v příštích dnech). To snad věděl každý i bez toho. Kromě českých médií v zahraničních rukou, samozřejmě.

Proč tedy musel Nečas padnout?

Protože jenom s jeho rezignací odchází celá vláda. A proč musela skončit právě nyní, těsně před prázdninami? Bylo třeba zabránit tomu, aby současná vláda JAKKOLI na podzim o Temelínu rozhodla. A pokud by se nepodařilo odstranit kabinet nyní, v létě, za obvyklého prázdninového nezájmu veřejnosti o politiku, by šlo jen těžko zorganizovat velkolepé policejní divadlo. A to bylo nutné, jinak by Petr Nečas při své nerozhodnosti a osobnostní „introverzi“ také rezignovat nemusel. Za mediální bouře a „rozhořčení“ veřejnosti to ustát nemohl.

Zopakujme, co jsme již psali: O svém osudu premiér nevědomky rozhodl, když začal „objektivně“ zvažovat temelínskou nabídku ruské strany. Bylo jasné, že v otevřené soutěži nemohou Američané uspět. Jak cenou, tak grandiózní nabídkou účasti českých firem na dostavbě – a tím též podstatného oživení české ekonomiky.

Druhou částí spouštěcího mechanismu pádu vlády byla „změna postoje“ Miroslava Kalouska. Ten začal náhle hovořit o „sporném ekonomickém přínosu“ dostavby Temelína vůbec. Ne že by si to myslel. V pozadí jsou však německé zájmy jeho „medvěda“ Karla Schwarzenberga.

V Německu budou volby a rozhodnutí české strany nedostavět Temelín by bylo rajskou hudbou pro kancléřku Merkelovou. Její tragické populistické gesto s ukončením německého jaderného programu, je za prohlubující se hospodářské stagnace EU stále větším problémem. Nejen pro Německo, ale i pro Francii.

Jak všechno skončí?

Bylo třeba jednat. „Americká spojka“ nejvyšší pražská státní zástupkyně Bradáčová a po ní zřejmě i nejvyšší státní zástupce Zeman dali pokyn. A dobře ukrytí olomoučtí, respektive ostravští pěšáci vyrazili na dlouho plánovanou a přesto velmi chatrnou zteč – připravenou především pro tento případ. Čímž nemá být řečeno, že případné „vedlejší efekty“ aféry nejsou důležité. Ale že se vše spustilo překotně, aniž bylo ještě vše připraveno, je zcela jasné.

Rabování v bankách, které v „závětří“ hlavních politických bubnů téměř nikdo zpočátku nepokládal za podstatné, mělo jediný důvod: Sehnat případné „důkazy“ proti silným ekonomickým hráčům napojeným na politické strany – zvláště pak na jednu z nich. Proto okamžitě tolik křiku o „zadržených“ miliónech a zlatě. Show must go on, představení se musí rozehrát, to je základní zákon showbyznysu. A tajné služby Spojených států podle jeho zákonů často pracují.

Rozehráno tedy je. První cíl – shození vlády – splněn. Co bude následovat? Prezident Zeman nechá tuto vládu s novým premiérem Kubou téměř jistě pokračovat. V případě, že je silný v kramflecích pokud jde o CIA. Mají-li na něj něco, brzy se to dozví. Nebo nedozví – a po ukázkovém prezidentském skandálu také Miloš Zeman odstoupí a budeme mít nové prezidentské volby.

Může plán Temelín selhat?

Jistěže může, ani Američané nejsou všemocní, Německo, Francie i Rusko také nejsou žádní břídilové. Je to však spíše nepravděpodobné. Poznáme to brzy. Pokud Miloš Zeman opravdu jmenuje Martina Kubu premiérem, k čemuž je údajně od počátku vládní krize odhodlán, stačí dál pozorně sledovat „temelínskou stopu“. Z ní odečteme bezpečně všechno.

Buď nový premiér zabočí k zájmům Spojených států a Miroslav Kalousek bude dál trvat na svém NESTAVĚT“. Pak brzy spatříme nějakou kriminální kauzu ministra financí a jeho skandální rezignaci. Nebo bude premiér Kuba dál pokračovat v trendu Petra Nečase, tedy standardním výběru partnera na dostavbu, s naivním imperativem: Kdo učiní lepší nabídku, dostane ji. Pak skončí brzy svou kariéru v mediálních „odhaleních“ o napojení na jihočeské „kmotry“.

Nebo – a to je náš tip – Kubova vláda ponechá rozhodnutí o dostavbě na příští politické reprezentaci. A v klidu a bezpečí dovládne. A ODS to možná zčásti i zachrání. Novináři budou tvrdit, že se stala obětí policejní zvůle. A tak dále.

V takovém případě Američané dosáhnou svého. Bude-li šéfem příští vlády šéf socialistů Sobotka, mají Temelín v kabeli. Jenže kdo ví, co se ještě může do řádných voleb stát. Politická dramata u nás nehraje jen CIA.

S jistotou však můžeme již nyní říci: Média hlavního proudu poženou do prázdnin veřejnost po falešných stopách. Uřeknutí – jako je to úvodem zmíněné páně Honzejkovo v ČT 24 – se hned tak opakovat nebude. Čtěte Protiproud!

Zdroj: protiproud.cz