Byla to stávka za nezávislá média a nebo proti nim?

Minulý týden studenti středních a vysokých škol stávkovali. Mimo jiné prý i za nezávislá média. A tak se ptám, jaké ty anti demokratické jevy ohledně ohrožení svobody slova najdu v České republice?

Libor Čermák | foto: FB autora

Stávkovalo se prý i proti naším politikům. Například proti prezidentovi Miloši Zemanovi a jeho názorům. A tak se i ptám: jak že si to mám vyložit, když i já sám jsem Miloše Zemana volil? A většinu jeho názorů též sdílím? Ne jinak, že to vlastně také byla stávka také proti mě. Proti obyčejnému člověku Liborovi Čermákovi a se mnou proti všem těm, kteří Miloše Zemana volili. A to vnímám o to hůř, že do té stávky byly zataženy i děti, a to i včetně dvanáctiletých. Přitom já osobně považuji zatahování dětí do politiky za největší zrůdnost, jaká se v demokratické společnosti může dít.

Jenže se také ptám, co bych asi já dělal v kůži těch studentů? Nechal bych se jimi též zblbnout a vyšel ven? Kdybych měl v jejich věku zkušenosti takové, jako mám dnes, to znamená zkušenosti cca čtyřicetiletého muže, tak bych samozřejmě ven nevyšel. Místo toho bych zůstal ve škole. A co tam? Třeba bych tam pro ty, co tam zůstanou se mnou, udělal nějakou zajímavou přednášku. Ale o čem? Proč ne třeba o archeoastronautice, kruzích v obilí, UFO či podobné kontzroverzní tématice, o něž se zajímám už léta? A pak bych pozoroval, jestli se mi v tak nedemokratické společnosti, v jaké podle těch stávkujiících žijeme, něco za takto kontroverzní téma stane. A stalo by se mi něco? Určitě vůbec nic! Až na to, že bych možná proti sobě popudil skepticky přemýšlející lidi. Ale to by se přeci koneckonců stalo i tomu, kdo by naopak udělal přednášku třeba o vesmírném osmocení pozemské civilizace nebo neexistenci UFO. Akorát že ti, kteří s ním nebudou souhlasit, zas budou lidé podobní mě. Ale žijeme v demokracii, a každý máme na své názory právo. Jak ten, kdo se zabývá UFO, tak ten, kdo hlásá vesmírné osamocení. To je samozřejmě jen příklad. S politickými názory je to však daleko složitější. Ale také na ty své má přeci každý právo.

Proto vážení stávkujicí za nezávislá média. Vemzměte prosím rozum do hrsti a nestávkujte proti názorům vašich spoluobčanů. V histoii 20. století naší země máme několik takových příkladů, kdy se lidem nelíbily názory svých spoluobčanů. A pokaždé to skončilo nějak tragicky. Ať už diktaturou nacistickou nebo komunistickou. A v případech obou diktatur lidé za svoje názory trpěli. Doufám jen, že až tak daleko byste to dotáhnout s tou vaší slavnou „pražskou kavárnou“ nechtěli.


Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském